16. března 2014 6:00 Lidovky.cz > Cestovaní > Po stopách UNESCO

Po stopách UNESCO: To nejlepší
z expedice All Africa 2013

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Nadšené děti v Kongu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nadšené děti v Kongu. | foto: Alexandr Bílek
Během expedice ALL AFRICA 2013 jsme autem ujeli 25 000 kilometrů a navštívili jsme celou řadu zajímavých míst a zemí, o kterých jsem podrobně psal v minulých reportážích. Přesto si závěrem neodpustím určitý souhrn všeho, na co určitě nikdy nezapomeneme s odkazy na reportáže, které jste si měli možnost na serveru Lidovky.cz přečíst po dobu několika měsíců.

Podrobné informace najdete vždy na www.alexandrbilek.cz

Již po prvních 3 000 kilometrů jízdy se nám stala jedna nemilá věc. Došlo k destruktivnímu poškození obou diferenciálů, a protože jsme již měli koupené velmi drahé lístky na loď do Egypta, muselo se vše vyřešit velmi rychle. A vyřešilo. Během několika hodin nám součástky nakládali v Ankaře do letadla a o pár hodin později se již na opravě v místním servisu pracovalo. Přestože loď již byla připravena k odplutí, podařilo se nám přesvědčit kapitána, aby nám loď ještě otevřel.

Nejdříve to vypadalo, že se jedná o zcela nemožné přání, když jsme kapitánovi ale vysvětlili, že egyptský prezident je náš kamarád a že s ním máme důležité setkání, nakonec se obrovská vrata lodi přeci jen otevřela. Palubní personál byl kvůli nám v plné pohotovosti a nám se podařilo do nákladového prostoru dostat. Protože loď již měla být na cestě, díky konfliktu v cílovém přístavu ale měla 8 hodin zpoždění, pro nás se jednalo o dvojnásobné štěstí.

Egyptská byrokratická a fantasmagorická administrativa

Po doplutí do nechvalně známého a velmi výbušného egyptského přístavu Port Said (Burj Said) v Egyptě naše expedice de facto začínala. Již při příjezdu do přístavu jsme si nadšeně malovali naše plány, že ještě tentýž večer opustíme přístav a budeme pokračovat do vnitrozemí dle našeho plánu.

Po stopách UNESCO

Cestovatel Alexandr Bílek si stanovil velkolepý cíl: navštívit všech 196 zemí světa a necelou tisícovku speciálních míst, která jsou zapsána na prestižním seznamu přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Dosud procestoval 88 zemí světa. Pro server Lidovky.cz popisuje svoje cesty, které doplňuje fotografiemi a praktickými radami dalším cestovatelům.

To jsme ale ještě nevěděli, že administrativa v Egyptě je tak náročná a námi dosud poznanou byrokracii zcela jistě překonala. Naše zdržení, papírování, uplácení a časem i klečení na kolenou před úředníky jsme byli nuceni nakonec zakončit velmi drsným výpadem z naší strany, protože to celé trvalo skoro týden. Došlo k několika konfliktům, kdy jsme si přestali brát servítky a líné úředníky jsme museli donutit, aby makali. Bylo to celé vysilující, drahé ale jako zážitek to s odstupem času bylo vážně super. Na to se nedá zapomenout.

Ozbrojený doprovod po celém Egyptě

Svobodu a neomezené možnosti využít jakékoliv trasy, zajet do jakékoliv vesnice naším vlastním autem, podat si ruku s obyčejnými Egypťany a super levná nafta za 2 Kč/litr, to vše trochu kazili vojáci a policisté na check pointech, na které jsme naráželi na každém rohu. Prakticky celé území na Sinajském poloostrově a od Káhiry na jih jsme se museli podrobovat nesmyslnému ozbrojenému doprovodu.

Někde to bylo ve velkém stylu, vojenský transportér za námi i před námi opatřen střílnou a kluci připraveni okamžitě pálit. Jinde nám bylo přiděleno jen policejní auto se čtyřmi policisty, kterým jsme často někde ve městě ujeli nebo se jim schovali. Bylo to totiž hodně omezující. Přesto to celé s odstupem času považujeme za opravdu mimořádný zážitek. Ozbrojený doprovod byl naštěstí zdarma.

Nečekaná návštěva

Přestože máme procestováno v tuto chvíli 88 zemí, přestože Egypt je turisticky strašně profláknutý, musíme uznat, že egyptské památky rozhodně patří mezi nejlepší a nejvíce fascinující na světě. Nádherné hrobky, stavby, paláce i pyramidy, neskutečná historie a šokující příběhy o této krásné zemi jsou prostě všude kolem nás. Nejsilnějším zážitkem ale byla naše nečekaná návštěva českých archeologů v Abú Síru, kde jsme je pod nevinnou záminkou u hlavní brány měli možnost navštívit. Byli jsme chviličku při tom, když probíhalo odhalování nejvýznamnějšího naleziště za posledních 60 let.

Žádné triky, divadelní nebo filmové scény. Byla to realita. Jedná se prý o nejvýznamnější objev egyptologů za poslední desetiletí a nejvýznamnější objev českých egyptologů za 60 let jejich působení v Egyptě. Na vlastní oči jsme sledovali, jak dvacítka Egypťanů vynáší z útrob nálezu písek, jak vytahují pomocí starého rumpálu obrovské kvádry na povrch a k tomu všemu nás jeden z hlavních šéfů, pan Krejčí, ochotně zasvětil do nejdůležitějších faktů tohoto objevu.

Reportáže z Egypta čtěte zde:


Z Egypta do Súdánu na přeplněné lodi

Z Egypta se do Súdánu není možné cestovat jinak než lodí a to i přesto, že zde existuje nová silnice za 8 milionů dolarů. Nebylo dokonce možné cestovat s naším autem na stejné lodi, auto muselo zůstat v přístavu v Asuánu tak dlouho, než bude loď plná a to v našem případě trvalo dlouhé 4 dny. Samotná plavba po Nilu z egyptského Asuánu do súdánské Wadi Halfa trvala 20 hodin.

Plavba na lodi konstruované pro 300 lidí, kde ale cestovalo asi o tisíc lidí víc, se stala dalším strhujícím zážitkem. Plavili jsme se na lodi v té nejtěsnější blízkosti s místním obyvatelstvem, přičemž jeho drtivá většina byli praktikující muslimové. Všichni si udělali nějaké provizorní přístřešky z kusů látek, dek, triček apod., všude vedly nějaké provázky a lana, která držela stříšku nad hlavami cestujících jako ochranu před spalujícím sluncem a jakmile jsme se pokusili z našeho přístřešku vzdálit, okamžitě náš domeček obsadila skupina Súdánců a získat ho zpět bylo velmi těžké.

Reportáž o plavbě čtěte zde:

Súdánská krása i strach

Súdán byl pro nás velkým překvapením. Hlavní, 900 km dlouhá, nádherná asfaltová silnice v ostrém kontrastu se zlatou pouští s divokými velbloudy působila až kýčově. Pyramidy Meroe a Gebel Barkal jsou památky, které nejsou nikterak obrovské, ale jejich majestátnost podtrhuje právě neskutečně žlutá poušť plná nádherných dun. Jedná se o památky výjimečné a málokdo je zná. Jsou zcela otevřeny pro cestovatele, jako bychom je právě objevili my. Obdivovali jsme je samostatně, žádné pokladny, turnikety, ostnaté dráty nebo kamery.

Surová krása, nevídaná atmosféra, kde se dá zažít pravý pocit skutečných objevitelů. Protože nám ale došly peníze, Súdán nemá žádné bankomaty na naše platební karty, zažili jsme si i trochu strachu, protože hlavní město bylo vzdálené z přístavu 900 km a my jsme měli pouhých 140 litrů nafty, 5 dolarů a litr vody.

Reportáže ze Súdánu čtěte zde:

Nelegální přejezd a 20 mrtvých na hranicích

Během naší expedice jsme si moc přáli projet do zemí, které jsou těžko dosažitelné nebo oficiálně nepřístupná. Jednalo se o tři země, Eritreu, Somálsko a Jižní Súdán. Tušili jsme, že to bude problém, přesto jsme se o to pokusili. Tyto okamžiky patřily k těm nejsilnějším vůbec. 

Přestože jsme měli platné vízum do Eritrey, pár dní před naším příjezdem nám definitivně uzavřeli poslední pozemní hranice jak ze Súdánu, tak z Džibutska. Přesto se nám podařilo kousek do země přeci jen proniknout. Podobná situace nastala u hranic se Somálskem, odkud nás mírové jednotky ze zakázaného území vyprovodily. Byli jsme také 20 km od hranic s Jižním Súdánem, když bylo zrovna na hranicích postříleno 20 lidí, čímž se nám naše trasa a plány zkomplikovaly.

Reportáže o těchto zážitcích čtěte zde:

Etiopské highlighty

Etiopie je rozhodně další velkou perlou Afriky, nachází se zde rekordních devět míst zapsaných na seznamu UNESCO. Navíc přes svoji chudobu si země dobře uvědomuje svůj turistický potenciál, a tak kvalita služeb v místech nejexponovanějších roste. Jedná se především o highlighty, kostely v Lalibele, Simien National park s nádhernou přírodou a endemickými opicemi, tak třeba o Údolí Omo, kde je možné navštívit celou řadu místních kmenů, jejichž obyvatelé mají velmi specifické zdobící potřeby. Navíc stojí za zmínku fakt, že pokud v Etiopii jste, váš věk je automaticky o 7 let nižší.

O těchto místech a zvycích čtěte zde:

V horách je zima, všechny děti jsou nastydlé.

Džibutsko a nejnižší bod v Africe

Maličká země sevřená mezi Eritreou, Etiopií a Somálskem rozhodně nepatří k místům, které je nějak hojně navštěvované turisty, přesto je tu cizinců snad víc než místních. Proč? Jedná se totiž téměř výhradně o zaměstnance vojenských posádek všech velmocí a jejich příbuzných, kteří je navštěvují v době, kdy mají volno. Je to unikát, neboť muslimská země dokázala využít svého potenciálu a umožnila těmto velmocím vytvořit si v tomto místě své vojenské základny, z nichž finančně velmi profituje.

Současně dokázala vytvořit ze své země hlavní bránu pro zásobování celé východní a střední Afriky zbožím dopravovaným po moři a kamióny dále do vnitrozemí. Je zde ale ještě minimálně jeden unikát. Nachází se zde nejníže položené místo v Africe, mínus 153 metrů pod úrovní moře. Jezero Assal  je obdobou izraelského Mrtvého moře, také obsahuje zhruba 34% soli a to díky mohutnému vypařování a současně absenci odtoku. Je proto možné se na hladinu položit a nechat se hustou olejnatou vodou nadnášet.

Reportáž o Džibutska čtěte zde:

Proč Afrika? ptají se nás někteří.

Keňa, Tanzanie a další

Keňa i Uganda jsou země turistické a velmi drahé. Přesto stojí za to jejich krásu poznat. Turisté sem přirozeně jezdí především kvůli přírodě, národním parkům a hlavně gorilám, které jsou cílem většiny návštěvníků. Podívat se gorile do očí ve volné přírodě je ale velmi drahá radost a je nutné se na to připravit. Cena za hodinové setkání s těmito nádhernými zvířaty se pohybuje kolem 15 000 korun/osobu a je nutné předem zakoupit speciální permit, kterých se vydává pro každý den jen několik. Levnější variantou je návštěva Konga, kde se ceny pohybují mezi 300 - 400 dolarů.

Velmi silným zážitkem, o kterém jsem podrobněji psal v jedné z reportáží, bylo setkání s ozbrojenými dětmi v Kongu, které nás trošičku ohrožovaly a také nás patřičně rozesmutnily. Zážitky se ztraceným autem, které sjelo po kluzké vozovce mimo silnici a schovalo se za veliký keř, nebo průjezd veselou Rwandou a to i díky neuvěřitelné genocidě, kterou má země za sebou, byly pro nás velkým ponaučením. Průlomový rwandský zákon, který striktně vylučuje používání plastových sáčků v celé zemi, nás mile překvapil a donutil přemýšlet o tomto pytlíkovém celosvětovém fenoménu.

Hodně legrace nám zajistil také jeden vychytralý dravec, který se snesl nad naší snídaní a sebral nám drze omeletu přímo z talíře. Nelze ani opomenout podivné noční setkání s ozbrojenci nedaleko somálských hranic, když jim vystřelila omylem jejich zbraň, což jsme nejdříve považovali za útok na nás.

O těchto a dalších desítkách zážitků se dočtete v reportážích na serveru Lidovky.cz  v sekci Po stopách UNESCO.

Alexandr Bílek
  • 0Diskuse


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.