Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Toulouse: město modré barvy, vesmíru a fialek

Francouzskému Toulouse se často kvůli množství typických cihlových domů říká Ville Rose neboli růžové město. Barev by ale ve svém názvu mohlo mít daleko více. Třeba takovou modrou, díky které v 16. století hodně zbohatlo. Nebo barvu fialek, těch je tu všude plno a dávají se do parfémů, likérů i čokolády.

Bazilika svatého Saturnina v Toulouse je jednou z největších románských staveb. foto: Shutterstock

Město Toulouse v jihozápadní Francii je ideálním místem pro život. Jak říkají sami jeho obyvatelé, všude je to kousek, k moři, do hor i na venkov. Do Pyrenejí se dostanete za hodinu a půl, přibližně stejně daleko je to ke Středozemnímu moři a jen o malý kousek dál k Atlantiku. I samotné město na Garoně má ale co nabídnout. Jelikož je tu velké množství studentů, centrum prakticky neutichá a ceny jsou tu velice přívětivé. Pokud se sem vydáte na pár dní, určitě neuděláte chybu.

Prohlídku byste měli začít na Place de Capitole, největším náměstí Toulouse, má téměř dva hektary a je takovým záchytným bodem celého města. Také se tu koná celá řada akcí, každou středu tu najdete trh s oblečením, o víkendu pak stánky se zeleninou, bylinkami a pečivem. Dominantou a symbolem celého prostoru je Capitole de Toulouse, palác, kde sídlí radnice, divadlo a archiv. Fasáda budovy je jako většina domů v Toulouse z cihel. Doplňuje ji ale bílý kámen, ten pochází z Pyrenejí a jelikož je i dražší, zdobí jen nejdůležitější stavby ve městě.

Románská Bazilika svatého Saturnina je unikát

Další významnou pamětihodností je Bazilika svatého Saturnina z Toulouse. K té se dostanete z Kapitolského náměstí ulicí Rue du Taur, která je takovou studentskou čtvrtí, takže je tu hodně kaváren a bister. Románskou baziliku nelze přehlédnout, už proto, že je svou velikostí zcela unikátní. Na konci 19. století se stala největší ve Francii a je jednou z největších románských staveb v Evropě. Její osmiboká zvonice je symbolem Toulouse a se svými šedesáti metry je i nejvyšší ve městě, ostatní věže se jí ale nápadně podobají. Není divu, místní zbohatlíci si ji vzali za vzor a na svých palácích často budovali její malé kopie. Teprve až uvnitř si ale uvědomíte, jak je celá stavba ohromná, na délku měří 115 metrů a vysoká je 21 metrů, což je na románskou kulturu opravdu něco výjimečného. Velikost baziliky má ale i praktický účel, jelikož je významnou zastávkou po cestě do Santiaga de Compostela, musela pojmout co nejvíce poutníků.

V apsidě baziliky se nachází hrob svatého Saturnina, starověkého křesťanského misionáře a mučedníka, který zemřel usmýkán býkem na příkaz pohanů. Zvíře s ním běželo městem a lano se podle pověsti přetrhlo právě v ulici Rue de Taur, odtud její název. Kolem obří baziliky se také koná každou sobotu a neděli bleší trh, který rozhodně stojí za návštěvu.

Jak se dostat do Toulouse:

Do Toulouse můžete vyrazit autem, ale musíte počítat s tím, že vás čeká předlouhá cesta - z Prahy je to sem 1560 kilometrů. Po celou dobu nesjedete z dálnice. Minete bavorský Norimberk, průmyslové Karlsruhe a na hranici s Francií se stočíte ostře k jihu. Ve Francii pojedete přes milionovou aglomeraci Lyonu, malebné Provance i přímořský Montpellier. Vydat se autem do Toulouse je tedy spíše taková vyhlídková jízda západní Evropou.

Daleko pohodlnější a rychlejší variantou je cesta letadlem. Pětkrát týdně létá z Prahy přímo do Toulouse společnost Air France. A to vždy v pondělí, ve středu, v pátek a o víkendu. Zpáteční letenka se dá pořídit už za 2590 korun.
 

Mezi Place de Capitole a řekou Garonou se nachází další památka, která by vám při návštěvě Toulouse neměla uniknout. Jde o gotický Jakobínský kostel, který ovšem zvenku působí trochu jako pevnost. Kostel byl mateřským centrem všech Dominikánů a jsou tu uloženy i ostatky jednoho z představitelů řádu, Tomáše Akvinského. Hvězdným dílem stavby je sedm kamenných sloupů, které vypadají jako řada palem. Černé období zažil kostel během Francouzské revoluce, Dominikáni byli vyhnáni z města a usídlila se tu armáda asi pěti set mužů. Kaple sloužily jako stále pro koně a z olověných vitráží si prý vojáci vyráběli kulky do zbraní. Až do 19. století sloužil kostel jako kasárna, naštěstí nedošlo k žádným velkým škodám. Roku 1974 byl znovu vysvěcen, ovšem dnes už náboženským účelům neslouží. Konají se tu výstavy a koncerty.

Modrá barva a vesmírné město

Byť je celé historické jádro zbarvené do cihlově oranžové, pro město byla daleko důležitější jiná barva, modrá. Na přelomu 15. a 16. století Toulouse nesmírně zbohatlo právě díky obchodu s modrým barvivem. Zdejší klima bylo totiž příznivé pro pěstování pastelu, jinak také rostliny známé jako boryt barvířský, z jehož listů se modrá barva získávala. Sama květina ale kvete žlutě a připomíná spíš řepku olejku. A jak se barvivo vyrábělo? Listy se rozdrtili, udělalo se z nich těsto a vytvarovala koule, tzv. cocagne. Takhle se směs skladovala a převážela. Poté se rozdrobila na prášek, do kterého se přidala voda z řeky a lidská moč, vznikla hustá tekutina, která ale dost zapáchala. Za tři až čtyři měsíce byla modrá na světě.

Pastel zakoupíte v Toulouse už jen jako suvenýr.

S příchodem indiga na Západ však význam pastelu značně opadl. Dnes už ho připomíná jen modrá kosmetika pro turisty a zejména výstavní paláce tehdejších zámožných obchodníků s modrou barvou. Jejich sídla poznáte jednoduše - uprostřed stavby vždy vykukuje věž, páni tak chtěli ukázat velikost svého bohatství. Z věže pak kontrolovali, jestli někdo nebuduje stavbu vyšší. Městu ale došla trpělivost a konšelé rozhodli, že nejvyšší věž může mít maximálně 28 metrů. Jak už to ale tak bývá, nařízení se vždycky nějak obejde a proto například Hotel de Brusel má věž vysokou 30 metrů.

Zlatým dolem města už tedy není pastel, ale letecký průmysl. V Toulouse se nachází hlavní sídlo a továrna společnosti Airbus, navigační systém Galileo či vesmírné centrum. Největším lákadlem pro turisty je určitě zábavní vesmírný park Cité de l'Espace neboli Vesmírné město. Najdete tu model rakety Ariane 5 v reálné velikosti, tréninkový model vesmírné stanice MIR či reálnou raketu Sojuz, do které se můžete i posadit a vcítit se do kůže astronautů. A to třeba i těch, kteří se kdy prošli po Měsíci. V muzeu mají totiž atrakci, která simuluje, jak se vaše tělo chová při šestkrát nižší gravitaci, která na Měsíci je. Na záda vám upevní takový přístroj, který vás nadnáší a vy se doslova vznášíte, i když občas si připadáte jako dosti neohrabaná baletka. Tuto atrakci děti doslova zbožňují. Hodně oblíbená je také dočasná interaktivní expozice o Marsu, k vidění jsou tu všichni roboti, kteří na této planetě jsou. A prohlédnout si můžete i toho nejnovějšího s názvem Curriosity, který v srpnu na Mars poletí. Pokud do muzea zamíříte, vyhraďte si na něj klidně celý den, kromě modelů, atrakcí a výstav je tu i 3D kino a planetárium. Koná se tu také řada besed a akcí, od 15. července do 15. srpna se můžete vydat i na noční prohlídku.

V Cité de l'Espace mají model rakety Ariane či Sojuzu.

Kam na jídlo:

Chez Navarre
49, grande rue Nazareth
31000 Toulouse

Útulná restaurace v bývalé poštovně, kde je jídlo opravdovým zážitkem. Všechny pokrmy jsou na stolech a hosté jedí podle své rychlosti. Sami si tu krájí chléb, podávají mísy se saláty a zeleninou a berou čisté talíře z krásného starožitného příborníku. Tento podnik si otevřel Jérôme Navarre, který dříve pracoval jako módní fotograf v Paříži. Jeho žena, Vietnamka, má restauraci s podobným konceptem o pár bloků dál v bývalém řeznictví. Za večeři, kde můžete hodovat podle svého gusta, zaplatíte asi 22 euro. Víno a další pití platíte zvlášť. Samozřejmostí je ale voda v karafách, kterou pozorný majitel často dolévá. Za oběd stojí kolem 15 euro. Důležitá je ale rezervace, protože tu bývá hodně plno.

V příjemné restauraci Chez Navarre jí každý podle svého tempa. U dobrého jídla tu můžete strávit klidně celý večer.

Restaurant le Bruit Qui Court
11, rue Jean Suau

Kousek od řeky Garony najdete ve sklepení domu malou barevnou restauraci s báječnou zážitkovou gastronomií. Kuchaři si s jídly opravdu vyhrají, často na talíři najdete i barevné květy, a skoro je vám líto jejich dílo porušit. Za cenu 24 euro pořídíte předkrm, hlavní jídlo i dezert. Dražší menu pak stojí 32 eur. Číšník vám ochotně poradí s výběrem vína. I tady je studená voda samozřejmostí. Určitě si tu dejte skvělé Crème brûlée, karamelová krusta je přesně jak má být, takže o ní i lžička zacinká. I tady se rezervace stolu vyplatí, není jich tu mnoho a restaurace je Toulousany hodně oblíbená.

Les Caves de la Maréchale
3 rue Jules Chalnde

Chcete-li romantiku se vším všudy, vydejte se do restaurace Les Caves de la Maréchale. Nenechte se odradit nevzhledným dvorkem, přes který sem přicházíte. Ve sklepeních najdete krásný interiér a s kulatými stoly a klavírem. Máte-li štěstí, večeři vám zpříjemní živá hudba. Za tříchodové menu tu zaplatíte 32 euro.

Trh Victora Huga a restaurace Bodega J'GO
16 place Victor-Hugo

Gastronomii jihozápadní Francie ale nejlépe poznáte na místním trhu Victora Huga, který je mezi Toulousany hodně oblíbený, zejména kvůli atmosféře. Kromě pondělí má otevřeno každý den od 7 do 13 hodin. Najdete tu čerstvé pečivo, uzeniny, maso i sýry. Velmi oblíbené je v této oblasti kachní maso. Na trhu si můžete zakoupit výborné foie gras, tučná kachní játra, či skvělé paštiky. Seženete tu zde i místní specialitu cassoulet, pokrm z bílých fazolí, kachního či husího masa a klobás. Jelikož je Toulouse blízko Španělska, často se tu jedí i uzeniny a vepřové maso. To můžete ochutnat i v protější restauraci Bodega J’Go (16 place Victor-Hugo), kde vaří právě ze surovin nakoupených na trhu. Skvélé je jejich vepřové patté vyrobené podle receptu šéfkuchařovy babičky.

Fialové šílenství

Toulouse je také často spojováno s fialkami. Ty se pěstovaly na předměstí už v 19. století. Pro rodiny to bylo velice výhodné, jelikož fialky kvetou v zimě, od listopadu až do února, tedy v období, kdy není jiná úroda. Největší slávy dosáhly tyto drobné květinky v padesátých letech, to už se z fialek kromě sladkostí vyráběly i parfémy a likéry. Nedlouho poté ale přišel zlom. Zdejší mírné klima zasáhly tuhé mrazy a téměř všechny rostliny zničily, tím pádem fialková sláva na mnoho let uvadla. Obnovena byla až v devadesátých letech 20. století, kdy se Zemědělská komora rozhodla v této tradici pokračovat. Toulouská fialka (Violette de Tououse) dokonce získala ochrannou známku, byť je původem z italské Parmy.

S fialkovým světem se můžete seznámit třeba na lodi s názvem "Maison de la Violette", která kotví na Canale du Midi. "Pěstujeme fialky pět let, vyrábíme různé produkty a dáváme květinám život," prozradila její majitelka Helene Vie. Ochutnat tu můžete karamelizované květy fialek, fialkovou zmrzlinu či hořčici. "Fialka se stala turistickou atrakcí, ale původně to nebyl záměr," vysvětluje Helene. A právě posezení na její fialové bárce může být skvělou tečkou za návštěvou Toulouse. Bohužel je tu pevně zakotvená a už vás nikam nedopraví...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!