Tradiční Vídeň, sladké Drážďany a klasický Salcburk. Na trhy za kopečky

Pamatuji si, jak se kdysi u nás v Brně jezdilo na vánoční trhy z okolních vesnic nakupovat všechno, co během roku nebylo v obchodech běžně k sehnání. Na konci 80. let se na brněnském výstavišti nakupovaly ve velkém třeba rakouské tavené sýry.

Přestože tahle vzpomínka je téměř třicet let stará, ještě před pár lety jsem si na českých náměstích připadal o adventu velmi podobně. Takřka všude jste mohli najít nejeden stánek, v němž se pod světýlky a smrkovými větvičkami skrývaly záclony nebo levné spodní prádlo, většinou z podobného materiálu, z něhož byly ušity i ty záclony.

Vánoční atmosférou oplývaly spíš trhy na druhé straně hranice, ale tam se dlouho jezdilo jen dívat, protože ceny v markách, šilincích nebo později v eurech byly příliš vysoké. Ale atmosféra bez starostí a spěchu pokaždé návštěvníky z Česka bezpečně okouzlila. Dodnes si pamatuji, jak jsem byl unesen i z trhů v Bratislavě, kde se neprodávalo nic než jídlo: pečené maso, kaštany a svařené víno. Nikdo kolem stánků nespěchal s přeplněnými igelitkami, lidé postávali, bavili se a užívali si předvánoční pohodu. Tenhle výjev byl v ostrém kontrastu s brněnským náměstím Svobody. Byly dny, kdy se tam odpoledne valila masa nakupujících, které nějaký vánoční čas rozjímání a klidu zcela míjel.

Střih. Dnes je řada adventních tržišť v mnoha českých a moravských městech srovnatelná s těmi v cizině. Pražské trhy na Staroměstském náměstí patří k nejhezčím široko daleko, Brno se v posledních letech vzmohlo (a to má na velmi malé ploše hned tři) a o těch v Olomouci je slyšet také jen chvála. Přesto do Vídně, Drážďan a Salcburku jezdíme dál – když už pro nic, pak alespoň kvůli srovnání s těmi doma. Anebo jen proto, že je to prostě dobrá záminka k výletu. Onu sváteční náladu a atmosféru si někdy zkrátka užijete lépe mimo dosah běžných starostí. Třeba s vypnutým mobilem.

Vídeň

S Vídeňáky mám jen ty nejlepší zkušenosti. Snad je to tím, že tohle město opakovaně vítězí v anketě o nejlepší místo k žití na světě, což se pak odráží i v jeho obyvatelích: v tom, jak ochotně vám řidič autobusu nebo tramvaje poradí, kde vystoupit, či v úsměvu každého zaměstnance i té nejposlednější samoobsluhy. Když si ve stánku na Spittelbergu koupíte punč, je skoro jisté, že stát u stolku nebo sedět na schodech budete s někým, kdo si jen tak v papučích přišel vypít svařené víno se sousedy. Podobně domáckou atmosféru mají i stánky mnohem blíže centru města. Kromě Spittelbergu mám rád i dvojici adventních tržišť Na kopečku – Am Hof – a starovídeňský adventní trh na náměstí Freyung, který se poprvé konal o Vánocích v roce 1772. Dnes je plný řemeslných výrobků, keramiky, betlémů či skleněných ozdob a od soumraku tam zní adventní hudba.

Odtamtud můžete krásnou procházkou vyrazit na malý vánoční trh na Štěpánském náměstí. Rozsvícenou hlavní třídou Graben dojdete až k obří katedrále svatého Štěpána, u jejíž paty se tísní 26 stánků s tradičními řemeslnými výrobky z celého Rakouska.

Návštěva vánočních trhů s dětmi bývá velmi často spíše očistcem než odpočinkem, ale ve Vídni to tak být nemusí. Nejen vánoční trhy, ale i mnohá muzea nabízejí možnost, jak se alespoň částečně vyhnout nakupování, které řadě rodičů přináší infarktové stavy: to když musíte potomkovi už popadesáté odmítnout koupi vánoční hvězdy, baňky nebo koule, v níž sněží.

S dětmi začněte hned trhem před radnicí, který stejně nelze vynechat, ve Vídni je to téměř povinnost. Jakmile absolvujete všechny projížďky na ponících nebo vánočním vláčkem, přesuňte se jinam. Tramvají dojedete třeba k vesničce na náměstí Marie Terezie, odkud už dojdete pěšky k dětskému muzeu ZOOM, jež nabízí zábavu pro všechny věkové kategorie – od osmiměsíčních batolat, pro které je tu barevný podvodní svět plný měkkých žíněnek a peřinek, až po „televizní studio“, kde se zabaví i puberťák. Pobavit se můžete i v Haus Der Musik, sídle vídeňských filharmoniků – kdo by si nechtěl vyzkoušet dirigovat velký orchestr nebo si na své jméno nechat složit skladbu v mozartovském stylu?

Vídeň však nabízí řadu dalších tržišť s vánoční atmosférou: třeba u Schönbrunnu, v zábavním parku Prater, ve staré nemocnici Altes AKH nebo u zámku Belvedere.

Salcburk

Skvělou vánoční atmosférou se může pyšnit i rakouské město Salcburk, které má ostatně své kouzlo v jakoukoli roční dobu. Ale v zimě – a obzvlášť před Vánocemi – se stejně jako Vídeň pohádkově promění, zklidní, všude voní svařené víno, čokoláda, pečené kaštany a jiné dobroty. Třeba místní specialita Bosna – bílá klobása s cibulí a kari. Na Rezidenčním náměstí vyrůstá vánoční městečko plné stánků s krásnými řemeslnými předměty a z balkonu přilehlého chrámu Dom zu Salzburg během celého adventu zdraví návštěvníky v mnoha světových jazycích dívka představující Ježíška.

Stojí však za to vydat se i k zámku Hellbrunn, kde na malém nádvoří už patnáct let stává krásný předvánoční trh. Kouzlo adventu umocňují čtyři stovky stromků rozmístěných mezi stánky a na nich na 13 tisíc červených vánočních baněk. Od začátku prosince můžete v oknech zámku obdivovat obří adventní kalendář. O víkendech se tam platí vstupné 3 eura, ale každý návštěvník dostane poukaz v hodnotě 3,5 eura na horký nápoj.

Při procházce městem můžete navštívit i řadu menších vánočně laděných tržišť. Velmi příjemné je to u Mirabell Garten, ale za zmínku jistě stojí i maličký trh v pevnosti Hohensalzburg nebo na nádvoří pivovaru Stiegl.

A jestli se vám uprostřed vší té předvánoční nádhery, punčů a pečených kaštanů zasteskne po něčem méně slavnostním, zastavte se v hotelu Elephant, ležícím jen kousek od hlavní třídy Getreidegasse, kde skvěle připravují například smažená játra nebo ledvinky na smetaně. Kdybyste chtěli klasiku a zapít ji originálním pivem, pak rovněž blízko Getreidegasse navštivte pivovar Sternbräu, který se pyšní tím, že vaří nejlepší vepřo-knedlo-zelo ve městě. To nemůžu z osobní zkušenosti posoudit, ale určitě si tam pošmáknete na telecím řízku, plněné paprice nebo fiakr guláši.

Drážďany

Na opačné straně českých hranic leží saské Drážďany, které se pyšní jedním z nejkrásnějších a rozhodně též nejvelkolepějších adventních trhů v Evropě: vždyť návštěvníci mohou na takzvaném Striezelmarktu nakupovat ve 233 stáncích. Vánoční strom tam letos zdobili čtyři lidé po tři dny, na ztepilém smrku tak svítí 16 200 LED diod rozmístěných na skoro tříkilometrovém řetězu. Energeticky úsporné diody jsou použity u většiny vánočních ozdob trhu. Každý pátek v Drážďanech ladí atmosféru podle zvoleného tématu: 16. prosinec je věnován swingu a jazzu a 23. 12. budou na programu vánoční písně.

A co si z trhu v Drážďanech přivézt? Nejtypičtějším dárkem je jistě tamní slavná štola. S touhle laskominou, kterou mohou kvůli dodržení kvality péct jen vybraní pekaři a cukráři z Drážďan a okolí, je dokonce spojen celý festival Stollenfest. Odehrává se každoročně druhou adventní neděli a peče se během něj obří štola o váze několika tun.

V minulých letech nebyla výjimkou ani štola o váze přes čtyři tuny. Tu první v roce 1730 nechal upéct nejznámější saský panovník August II. Silný. Tenkrát ji pekli najednou, vážila skoro dvě tuny a museli kvůli ní postavit speciální pec.

Dnes každý pekař, který má právo a povolení štolu péct, připraví několik osmikilogramových plátů, jež se skládají na sebe a slepují cukrovou hmotou. Na závěr se štola ořezáváním vytvaruje. Do poslední chvíle tak není jasné, kolik bude tahle obří cukrovinka vážit.

K tradičním vánočním předmětům ze Striezelmarktu patří také krušnohorský stojánek na františka nebo vánoční pyramida, na jejíž vrcholek je připevněna vrtulka roztáčená horkým vzduchem stoupajícím ze svíček hořících u její paty. A máte-li rádi tradice, hledejte na drážďanském trhu také kominíčka ze švestek známého jako Pflaumntofl, typické saské vánoční ozdoby s plavenskou krajkou (Plauener Spitze), a komu k mlsání nestačila štola, měl by sáhnout po tradičním pulsnickém perníku (Pulsnitzer Pfefferkuchen).