Kde a kdy začít?
Náš společný výlet chráněnou krajinnou oblastí Pálava zahajme na vlakové zastávce vesnice Popice, neboť tento výlet není "kruhový", nýbrž končí daleko od místa, kde bychom si případně mohli nechat své vozidlo, a proto je využití vlakové dopravy do tohoto regionu vcelku vhodné. Celodenní, leč poměrně nenáročná dvacetikilometrová procházka prochází nejen vinicemi, ale i okolo několika zřícenin hradů, muzea, přirodními rezervacemi se vzácnými květinami a okolo mnoha dalších zajímavých míst. Nejvhodnější doba k návštěvě je sice jaro (rozkvetlé louky pod bílým pálavským masivem lákají nejen fotografy až z dalekých krajin), ale ani v ostatních obdobích není důvod dvakrát přemýšlet a nevyrazit na odpočinkový turistický výlet.
Tak tedy pojďme!
Ihned v Popicích se napojíme na červenou turistickou značku, z níž už jen tak nesejdeme, pokud přímo sami nebudeme chtít odskočit za něčím zajímavým nedaleko cesty (pozor na návštěvní řád CHKO Pálava a dalších přírodních rezervací!). Počáteční kilometry sice ukrajujeme po asfaltové cestě, určené spíše zemědělským účelům, avšak při kochání na vzrůstající pálavský masiv přímo před námi a Novomlýnské nádrže pod ním nezbývá čas přemýšlet, co máme zrovna pod nohama. Vinicemi lemovaná cesta nás dovede až do Strachotína, malé vesnice na břehu kaskády přehradních nádrží řeky Dyje Nové Mlýny. O ní poučení vědí, že se jmenuje stejně jako zatopená vesnice, z níž je kuriozně vidět pouze kostel a několik ostrůvků lužních lesů, při přecházení nádrže máme dostatek času tyto jevy obdivovat.
Za vodní nádrží nás cesta svede do jedné z nejznámějších moravských vesnic Dolní Věstonice. I děti na základní škole s jistotou prohlásí, že zde (přesně tedy v popelišti mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem) došlo k archeologickému nálezu světového formátu, a to k objevení Věstonické venuše staré plus mínus dvacet pět tisíc let. Místní muzeum, které můžeme při putování navštívit, se sice originálem nepyšní (ten je uschován v Moravském zemském muzeu v Brně), ale již "uvítací velká venuše" u vchodu do muzea naznačuje, že uvnitř nalezneme dostatek kvalitního materiálu, včetně krásné dobové expozice) k ukojení své touhy po historii.
Trasa:Popice – Strachotín – Novomlýnské nádrže - Dolní Věstonice - hrad Děvičky - Perná - Klentnice - Sirotčí hrádek - Stolová hora - Kočičí kameny - lom Turold – Mikulov (max. do 20km) |
Opustíme nenápadnou odbočkou mezi domy vesnici a vyjdeme mezi vinice, podél nichž stoupáme pozvolna prvním "pravým" pálavským lesnatým svahem. Ten se postupně stává prudší a prudší, až nakonec po malé odbočce z červené turistické trasy a zdolání několika schodů dojdeme ke zřícenině gotického hradu Děvičky. Doporučuji se již doma připravit a nahlédnout do pramenů k seznámení se s mnoha legendami tohoto místa, ať již o tatarské princezně, ukrytém pokladu nebo o dvou (!) bílých paní. Tajemnou atmosféru, která halí zdejší studené rozbité zdi, vám tak zde nebudu kazit. Z bývalého hradu je nádherný výhled na vesnici Pavlov, který se nachází přímo pod nohama pod prudkým svahem.
Z Děviček pokračujeme dále po červené, stoupáme pozvolna nahoru a překvapivě nejdeme na naprostý vrchol pálavského masivu Děvín (549 mn.m.), ačkoli tak naše turistická mapa zřejmě ukazuje. Vrchol traverzujeme z levé strany společně s místní naučnou stezkou a sledujeme přibližující Sirotčí hrádek, k němuž přes vesnici Klentnice dojdeme.
Sirotčí hrádek, další zřícenina Pálavy.
Sirotčí hrádek je působivá zřícenina gotického hradu z 13. století a jistě na nás udělá stejný dojem jako Děvičky. Milovníky legend upozorním na legendu o o templářském rytíři Čičosovi, jež se váže k tomuto místu, ale opět nechám na nich, aby se s legendou seznámili po svém. Zde je také ideální místo ke svačině, nebo k malému oddychu.
Jen několik set metrů nás dělí od plochého vršku Stolové hory (459 m n.m.), z něhož od vrcholového triangulačního bodu můžeme spatřit nádherně všechna místa pálavského masivu, která jsme zatím prošli, včetně všudypřítomných nekonečných vinic. Rakouské příhraniční kopce i Mikulov jižním směrem máme jako na dlani.
Pokud vyrazíte na tento výlet při brzkém jaru, nedaleká přírodní památka Kočičí skála nás pozve na koniklece velkokvěté či hlaváčky jarní, které se v tuto dobu turistům předvádějí v celé své kráse. Odvážnější turisté se mohou vydat na prohlídku do bývalého lomu Turold, nebo hledat nedalekou stejnojmennou jeskyni.
Pálava ze Stolové hory.
V Mikulově nás uvítá několik předměstských ulic, červenou turistickou značku bychom si neměli nechat utéct mezi domy. Dojdeme okolo židovského hřbitova až na Kostelní náměstí, kde naše túra končí a červená značka pokračuje bez nás dále. Odměnu si můžeme vybrat podle chuti a sil – buď se jít odměnit pokračováním objevování a poznávání místních krás a historie na zámek tyčící se nad hlavami, nebo si prostě jít sednout na zmrzlinu a vychutnávat všudypřítomnou moravskou a hlavně vinařskou atmosféru. Avšak pozor: nenechte si ujet poslední vlakový či autobusový spoj zpět tam, odkud jste přijeli.
Ondra Němeček, Pohora.cz
