5. listopadu 2015 5:05 Lidovky.cz > Cestovaní > Aktuality

Umět slovanský jazyk je v
Bruselu výhoda, říká Čech

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 11Diskuse
Jakub Kajtman | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jakub Kajtman | foto: Archiv Jakuba Kajtmana
Jakub Kajtman studoval půl roku v Paříži. Letos se přestěhoval kvůli práci do Bruselu. „Celkem jsem si zvykl na to, že nás francouzské úřady často evidují stále jako Československo nebo že všechny oficiální dokumenty musí být bezpodmínečně přeloženy do francouzštiny a často zaslané do dané instituce poštou. Když jsme se zase stěhovali do Belgie, tak nám v únoru deset dní nešla elektřina. Prostě první dny jsou velká zábava,“ říká.

Lidovky.cz: Vzpomenete si na první dny po přestěhování? Co vám nejvíce ulpělo v paměti?
To byl takový drsný trest s francouzskou administrativní realitou. Nejdříve hledání ubytování. V Paříži je totiž ohromný nedostatek bytů, takže se tam stojí fronty a člověk musí mít asi dvacetistránkovou složku, ve které doloží, že nechystá svůj pokoj vyhodit do povětří. Vzpomínám si, že jsem dokonce majitelům bytu dával i životopis a motivační dopis, abych je přesvědčil. Pro spoustu Francouzů je totiž Česko stále hodně neznámá země, a tak potřebují ujištění, že žijeme podobně jako oni. Pak to byly další záležitosti jako otevření bankovního účtu nebo zápis ve škole. Celkem jsem si zvykl na to, že nás úřady často evidují stále jako Československo nebo že všechny oficiální dokumenty musí být bezpodmínečně přeloženy do francouzštiny a často zaslané do dané instituce poštou. Když jsme se zase stěhovali do Belgie, tak nám v únoru deset dní nešla elektřina. Prostě první dny jsou velká zábava.

Lidovky.cz. S čím jste v cizině narazil? Je nějaký český zvyk, který byl pro okolí krajně nezvyklý?
Budu asi trochu kritický, ale obecně mám pocit, že mnohem víc Francouzů nebo Belgičanů si dokáže přiznat, že neví všechno. Mně se zdá, že spousta lidí v Česku si myslí, že má patent na rozum a je se vším hned hotová. Souvisí to asi se způsobem vzdělání, s tím jak se rozšiřuje internet a taky s tím, jak je přístup k informacím velmi snadný. Lidé, se kterými se v zahraničí setkávám přistupuji ke všem informacím mnohem kritičtěji a zároveň reflektují názory ostatních. V Česku s těmito informacemi pořád neumíme tak dobře nakládat. Hodně věcí zjednodušujeme a mnoho lidí při debatách vlastně neposlouchá a zuby nehty se drží svojí pravdy. Ale myslím, že tohle se rychle změní s tím, jak se společnosti propojují a vytváří se nové vazby komunitami napříč hranicemi.

Češi v cizině

Sledujete rubriku Češi v cizině a zdá se vám, že v seriálu některé země chybí? Jsou to zrovna ty, ve kterých žijete? Ozvěte se nám.

Pokud se s námi chcete podělit o svoje názory a dojmy, napište nám na adresu cesivcizine@lidovky.cz. Uveďte svoje jméno a krátce popište místo, kde žijete a důvod, proč jste do zahraničí odjeli. Jako předmět zprávy uveďte "Češi ve světě".

Lidovky.cz: Chcete se do Česka ještě někdy vrátit?Zatím to není úplně v plánu. Já i manželka máme stabilní práci a baví nás mezinárodní prostředí. Ale na druhou stranu příliš neplánujeme, takže je klidně možné, že do roka a do dne se objevíme v Praze a bude nám fajn.

Lidovky.cz: Existuje nějaké české jídlo, které vám v cizině chybí? Uvařil jste přátelům v zahraničí nějaké české jídlo? Jak jim chutnalo?
Chybí i nechybí. Rádi objevujeme nové recepty a chutě, takže se snažíme vařit i trochu po francouzku/belgicku. Ale je pravda, že po řízku, koláčích nebo vánočním cukroví se nám stýská. Proto také pokaždé, když přijedu do Česka na návštěvu, volám s dvoutýdenním předstihem domu, abych si objednal svíčkovou nebo kachnu. A je pravda, že když pozveme nějaké bruselské kamarády, tak se snažíme uvařit alespoň něco českého. Díky různým foodblogům jsem se naučil celkem dobrý guláš a taky pečeme bábovku. Ale bez českého piva nebo bez české mouky je to přeci jen trochu složité.

Lidovky.cz: Máte děti? Učíte je česky?
Děti zatím nemám, ale pokud se jednou narodí v cizině rozhodně je budeme učit česky. Pro člověka žijícího v západní Evropě je to ohromná výhoda. Všichni tu mluví jen anglicky, francouzsky nebo německy. Ale jakmile se člověk dorozumí třeba polsky, chorvatsky nebo česky, je to přidaná hodnota a konkurenční výhoda proti Belgičanům nebo Francouzům. Ti se zejména slovanské jazyky prakticky neučí a přitom žije v EU 60-70 milionu lidí, kteří mají slovanský jazyk jako mateřštinu. Neříkám, že češtinu v Bruselu používám každý den, ale jednou za čas se prostě hodí a vyplatí.

Lidovky.cz: Jaké jsou první asociace, které slýcháváte, když řeknete, že jste z Česka?
Úplně každému se asi vybaví Praha. Mnoho lidí řekne, že je to jedno z nejkrásnějších měst, které navštívili. Když ale namítnu, že současná podoba Starého města je spíš středověký Disneyland, tak oni nad tím mávnou rukou a usmějí se. Myslím si, že lidé v Evropě Česko do detailu moc neznají. Je to tak, že jedou do Prahy na čtyři dny, koupí předražený zájezd na Karlštejn nebo do Kutné Hory a nestihnout proniknout hlouběji. Sem tam je nějaký taxikář nebo číšník natáhne, a to pak může ten výlet poznamenat. Rozdílné to je ale je v případě, když se bavím s lidmi, kteří mají k Česku osobní vztah třeba proto, že zde mají část rodiny. To pak slyším, jak jim babička upekla výbornou buchtu, že s tímhle strýčkem jeli na vodu či vyrazili na procházku po Šumavě. A v takových případech je ta zkušenost naprosto pozitivní a je vidět, že když lidé poznají Česko blíž, tak se jim líbí. Problém je tak trochu v tom, co a proč návštěvníkům ukazujeme a jak se k nim chováme při tom jejich čtyřdenním pobytu.

Lidovky.cz: Sledujete tamní politiku? Liší se politická kultura od té naší?
Ve Francii jsem to sledoval každý den, protože jsem spolupracoval s Českou televizí a občas „zpravodajoval“ z Paříže. V Bruselu sleduji hlavně evropskou politiku vzhledem k tomu, že v jedné z evropských institucí pracuji. Řekl bych, že každá země má nějaká specifika. Například ve Francii je kladený podstatně větší důraz na vzdělání a vazby, které si člověk vytvoří na univerzitě. Když to přeložím, tak oproti Česku je ve Francii mnohem složitější získat status úředníka nebo se dokonce dostat do nějaké vysoké politické funkce. V Česku je ta laťka hodně nízko, a to se bohužel odrazí na výsledcích. V Bruselu jsem si také uvědomil, jaký objem politik rozhoduje na evropské úrovni. Může se nám to líbit či ne, ale česká politika dnes do velké míry jen adaptuje to, na čem se shodne celá Evropa. To znamená, že pokud chce někdo v Česku něco změnit, musí na ty problémy a výzvy nahlížet z evropského pohledu a ne se zajímat pouze o to, jak přivést cyklostezku ke své chatě v Dolní Lhotě.

apeAlena Pecháčková
  • 11Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz