Unikát. Lidé žijí napůl v Belgii a v Nizozemsku

Jde o to, že značná část Baarle-Hertog je zcela obklopena nizozemským územím, jde tedy o takzvané enklávy. Aby však situace byla ještě o něco složitější, tak je třeba uvést, že nejde o jednu jedinou enklávu, nýbrž rovnou o 22 belgických "územíček", která jsou od domovské země vzdálena několik kilometrů a která vytvářejí jednu obec. Avšak tím to nekončí. V některých z nich totiž leží ještě další enklávy - tentokrát nizozemské.

V realitě to pak vypadá tak, že člověk jde po ulici, na jejíž jedné straně jsou domy nizozemské a na druhé belgické. Někdy je jedna stavba holandská, sousední belgická a třetí už zase nizozemská. Některé domy navíc leží částečně na území obou států.

Čtěte také: Saská rodina má podle mapy obývák v Česku, kuchyň už v Německu

Kromě čísla domu i vlajka daného státu
"O tom, pod jaký stát obyvatelstvo toho či onoho domu patří, rozhodují vstupní dveře. Leží-li v Belgii, jsou registrováni pod belgickým Baarle-Hertog, jsou-li v Nizozemsku, tak pod holandským Baarle-Nassau," vysvětlil šéf administrativy na radnici Baarle-Hertog Jan Vervoort. Kam to či ono stavení patří, lze jednoduše podle číselné tabulky - na něm totiž musí být vždy kromě čísla i vlajka daného státu.

Jeden dům je pak naprostým "šílenstvím". Hranice totiž prochází přesně polovinou vstupních dveří. Jeho obyvatelé tak dostali výjimku - jednak mají obě popisná čísla, tedy belgické i nizozemské, ale hlavně si jeho osazenstvo může vybrat, v jaké z obcí se zaregistruje.

Všechny úřady dvakrát
Skutečnosti, že jde o obce ze dvou různých zemí, odpovídají i další

Neobvyklé enklávy Enkláv, jaké se nacházejí v tomto pozoruhodném dvojměstečku, je na světě řada. Podle propagačních materiálů radnice Baarle-Hertog jich je zhruba 250, zejména pak v Pákistánu a v Indii. V Evropě je jich ale jen několik, žádná však není tak komplikovaná, jako je tomu v tomto nizozemsko-belgickém případě.

věci - vše je dvojmo. Celkem v obou městečkách žije kolem 9000 lidí (dvě třetiny v Nizozemsku), ale pro ně jsou zde dvě radnice, dvě policejní stanice a dvojmo i další úřady a služby. Něco se sice podařilo propojit, jako třeba vodovody, mnoho věcí však je stále oddělených. To pak vede k různým podivnostem, jako když například soused při telefonování člověku bydlícím v sousedním domě volá "mezinárodním hovorem".

Kořeny neobvyklého propojení měst je nutné hledat v minulosti, přičemž se odvíjejí už od středověku a dělení panství. Ale zatímco prakticky všude jinde se obdobné případy podařilo v moderní epoše vyřešit, v tomto případě ne tak úplně. Od vzniku Belgie ve 30. letech 19. století bylo ustaveno několik komisí, které se zabývaly stanovením hranic v tomto prazvláštním miniregionu. Až v roce 1995 se je podařilo definitivně nalinkovat, výsledkem je ale výše popsaný stav. "Je to nejsložitější hranice v celé Evropě," podotkl s úsměvem Vervoort.

"Koneckonců nám prochází i naší radnicí," dodal a ukázal v jednací místnosti na šikmou prosvětlenou čáru dělící místnost, v níž pravidelně zasedá vedení městečka.

Výhoda: levnější nákupy
Samozřejmě takto složité dělení má dopady na běžný život v obcích. "Například nyní chceme rekonstruovat kus silnice, jenže tak na mnoha místech prochází nizozemskými částmi, takže o všem musím složitě jednat," řekl Vervoort. "Stojí to hodně času, ale kompromis nakonec najdeme," doplnil.

Ovšem zvláštnost obcí má i svá pozitiva. Do jejich kas totiž plynou příjmy z cestovního ruchu. Bizarní příběh do jinak nijak zvláštních či přitažlivých městeček přivádí desítky tisíc návštěvníků nejen z obou dotčených zemí, ale i z celého světa. "Ročně máme tak 140.000 návštěvníků," řekla Monique Janssensová z turistického a informačního centra Baarle-Nassau. "To je na obec jako jsme my opravdu hodně," dodala.

Výhodou, na níž poukazují i místní, jsou také nákupy. Zatímco třeba v Belgii jsou výrazně levnější pohonné hmoty, v Nizozemsku se dá zase levnější sehnat jídlo. "Třeba na velké lahvi Coca-Coly ušetříte i 50 centů (zhruba 12 korun)," poznamenal k tomu Vervoort.