Prvním chlapcem, který po této události usedl v ženském kroji na koně, aby doprovázen svou družinou projel městem, je desetiletý Jakub Machálek.
"Bylo to daleko zodpovědnější než v jiných letech. Snažili jsme se zodpovědně dodržet tradice hlavního nedělního programu, který se drží starobylého scénáře, ale kromě toho jsme se také snažili udělat doprovodný program, který by lidi zaujal a chvilku čekání jim zpříjemnil," řekla starostka Ivana Majíčková.
Královská rodina
Celou jízdu králů podle ní bedlivě kontrolovali například pracovníci Národního ústavu lidové kultury ze Strážnice na Hodonínsku.
"Královská rodina" se pečlivě připravovala. Machálkovým je folklor vlastní, jízdu králů jel Jakubův pradědeček, účastnil se jí dědeček a v roce 1996 byl členem družiny při první obnovené jízdě králů v Kunovicích i jeho otec Karel. Jakub je ale prvním králem v rodině. Rodiče na něj byli právem hrdí. "Jsou to krásné pocity," přiznala Petrova maminka.
ČTĚTE TAKÉ: |
Podle otce Jakub vše precizně zvládal. "Ustál zájem novinářů i vystupování před množstvím lidí. Strašně mě to potěšilo, bude mít památku na celý život," dodal dojatý Karel Machálek.
První jízdu králů po zápisu do UNESCO si nenechali ujít lidé ze Slovácka, dorazili však i návštěvníci ze širokého okolí, například Eva Matoušová z Brna. "Jsem v Kunovicích poprvé a je to pro mě ohromný zážitek. Mám navíc kliku, že jsem viděla zblízka, jak družina přijela žádat o krále," pochvalovala si Matoušová.
Původ jízdy králů:Jízda králů patří k nejznámějším folklorním zvykům v republice. Pochází z pohanských dob. Mladí chlapci tehdy soupeřili při vyhánění dobytka a nejlepší z nich se stal králem. Druhý původ tradice vidí etnografové v útěku uherského krále Matyáše Korvína před Jiřím z Poděbrad. Aby se neprozradil svým vzhledem a mluvou, oblékl se prý do ženského kroje a do úst si vložil růži. |
Jízdu králů sledoval například i prezidentský kandidát Miloš Zeman, náměstek hejtmana Libor Lukáš nebo vlčnovský starosta Jan Pijáček, který o zápis starobylého obyčeje na seznam UNESCO usiloval léta.
"Přiznám se, že jsem měl i slzičky na krajíčku. Obřad je vždycky hrozně dojemný. Tam někde se zobrazují ty prastaré časy. Člověka to oslovuje tou neviditelnou částí jízdy králů," řekl Pijáček. Podle něj ve Vlčnově neberou nikterak negativně to, že jako první po zápisu na seznam UNESCO se nejede jejich jízda. "V Kunovicích se vždycky jezdí týden před vlčnovskou. Není to tedy v pozici nějakého naschválu, ale je to určitá tradice," dodal Pijáček.
Družina tvořená 18 chlapci ve věku 18 až 25 let, dvěma pážaty a praporečníkem si pro letošního kunovického krále přijela v 09:30 k domu jeho rodičů, o hodinu později již žádala na náměstí Svobody o povolení jízdy městem starostku.
Před radnicí poté zněly charakteristické 'vyvolávky' jezdců, které se nevyhýbaly aktuálním poměrům na radnici ani celostátní politice.
"Kdyby naši politici měli více odvahy, ukázali by všichni svoje podlahy. Určitě už ale tuší, že na nich někdo šije búdu, tož radši svoje úspory stěhujú na půdu. Hýlom, hýlom," zněla jedna hlasitým smíchem a potleskem přihlížejících oceněná 'vyvolávka'.
Krojovaná družina bude brázdit ulice Kunovic až do podvečerních hodin, v 17:30 pak u kulturního zařízení Pálenice jezdci krále opět předá rodičům.
Jízda králů se jezdí i ve třech dalších obcích Slovácka, ve Vlčnově, Hluku a ve Skoronicích na Hodonínsku. Nejslavnější je ta vlčnovská, která se jako jediná jezdí každoročně. Letošní se uskuteční příští neděli, kdy vyvrcholí slavnostním průvodem tvořeným letos dvanácti osmnáctiletými chlapci a jejich králem.
