19. srpna 2015 13:00 Lidovky.cz > Cestovaní > Aktuality

Valletta: Proměny
opomíjené perly Středomoří

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Valletta v celé své kráse včetně nepřehlédnutelného Karmelitánského kostela | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Valletta v celé své kráse včetně nepřehlédnutelného Karmelitánského kostela | foto: Lucie Semanská
„To nádherné město jako sen!“ napsal kdysi spisovatel Walter Scott, kterému Valletta učarovala. Hlavní město Malty se velikostí rozhodně neřadí k největším hlavním městům Evropy a jeho návštěva není zpravidla hlavním důvodem, proč se turisté vydávají na Maltu.

V posledních letech však Valletta zažívá určitou kulturní a architektonickou renesanci, která znamená nejen revitalizaci původních míst, ale i stavbu nových dominant. Budoucí evropské hlavní město kultury nezahálí ani v nabídce kulturního vyžití a zároveň se stává, jak říkají sami místní obyvatelé, konkurentem tradičních míst nočního života v turistických letoviscích Malty.

Historie Valletty sahá do 16. století, kdy z původního opevnění proti nájezdům osmanských Turků vzniklo město pojmenované na počest velmistra řádu maltézských rytířů, Jean de la Vallette. Plán města je dílem italského architekta Francisca Laparelli, který nějakou dobu působil jako asistent u samotného Michelangela. Právě náměstí Piazza de Valletta je jedním z míst, které v současné době prochází obnovou.

Svůj podíl na rozmanité architektuře Valletty má samotná historie ostrovů. Barevné dřevěné balkóny, které jsou symbolem Malty, mají údajně původ v arabské architektuře, konkrétně v blízkém Maroku. Město zaznamenalo rozmach za vlády Maltézských rytířů. Budovaly se nejen pevnosti a hradby, jež Vallettu obepínají, ale rovněž velkolepé barokní paláce a kostely. Za všechny jmenujme nejznámější katedrálu sv. Jana, která se nachází na hlavní třídě, Republic Street. 

Nechybí však ani stopy britského vlivu. Správu pod britskou korunou dodnes připomínají přinejmenším typické červené telefonní budky a poštovní schránky. Pohnuté časy zažila Valletta během druhé světové války. Město utrpělo bombardováním těžké ztráty, z nichž pro obyvatele tou nejtěžší bylo zničení Královské opery. Budova podle návrhu Edwarda Barryho, architekta londýnského divadla v Covent Garden, byla slavnostně otevřena v roce 1866, podruhé po požáru poté o jedenáct let později. Úder německé Luftwaffe však v roce 1942 již stavba nepřežila, a po Královské opeře zbyly jen rozbořené ruiny. Za půl století se objevily desítky návrhů na rekonstrukci, k zahájení činnosti v její dnešní podobě otevřeného venkovního divadla došlo až nedávno.

Příliš moderní a zbytečná, to je pro část obyvatel Valletty nová budova parlamentu
Dolní terasa, jež jej součástí Upper Barrakka Gardens, je dnes významným místem pro pořádání akcí

Nové využití bývalé Královské opery je součástí projektu rekonstrukce Valletty, kterého se zhostil italský architekt Renzo Piano (jež se mimo jiné podílel na stavbě centra Pompidou v Paříži či Potsdamském náměstí v Berlíně). Projekt zahrnuje další kroky – stavbu nové budovy parlamentu hned vedle opery a opravu hlavní vstupní brány do centra Valletty. Rozhodnutí o projektu vyvolalo u maltské veřejnosti nevídanou vlnu nevole a vzbudilo vášnivou debatu. Zejména moderní architektonické pojetí nové budovy parlamentu bylo mnohými považováno za kontroverzní. Na stranu kritiku se řadí i Joelle Mifsud Taliana, která žila v hlavním městě přes deset let a k městu má proto velmi blízký vztah. 

„Nový parlament je postaven ve velmi moderním stylu, který je nesporně velmi estetický a příjemný na pohled, avšak není v souladu se zbytkem města,“zdůvodňuje svůj názor. Budova parlamentu byla dokončena v minulém roce, a vzhledem k situování na hlavní třídě se rychle stala novou, byť rozporuplnou, dominantou města.


Pohlednice z cest na větší mapě

Výše uvedený projekt je jen jedním z příkladů revitalizace, kterou hlavní město Malty v posledních 15 letech prochází. Jedním z důvodů je bezpochyby vstup Malty do Evropské unie a možnost dosáhnout na dotace z evropských fondů, které řadu projektů spolufinancují. 

„Po dlouhou dobu nebyla Vallettě věnována zvláštní péče, a jistě jsou i dnes místa, která jsou zanedbána. Hlavní rozdíl vidím zejména ve větší organizovanosti a regulaci, v takovém měřítku to dříve rozhodně nebylo,“ uvádí Rodney Micallef, který nyní žije na Novém Zélandu, avšak do své rodné země se pravidelně vrací. Jednou z prioritních oblastí renovace Valletty je snadný pohyb turistů a obyvatel po hlavním městě. Z tohoto důvodu byl před několika lety otevřen nový výtah, jenž spojuje přístav s centrem Valletty a v plánu je například obnova chodníků hned šesti bočních ulic města. 

Malta byla pod správou Britů až do roku 1964, typické telefonní budky jsou jen jednou z připomínek na toto období

Udržovaný stav barevných balkonů také není jen zásluhou jejich majitelů, ale svůj podíl na jejich současné podobě má finanční podpora, kterou na opravy stát přispívá. Jen ve Vallettě a jejím předměstí Florianně obdrželo finanční příspěvek již přes sto příjemců. Velké změny zažívá již zmiňovaná vstupní brána. V plánu je odstranit původní úpravy, které udělali Britové v 19. století a ve 30. a 60. letech, čímž se návštěvníkům při průchodu bránou vrátit pocit, že vstupují do opevněného středověkého města.

Posun však Valletta zaznamenává nejen v oblasti architektury, ale také v možnostech kulturního vyžití. „Malta byla považována spíše za místo s vysokou koncentrací historických památek, než jako kulturní scéna. To se dnes mění, já osobně vidím v tomto směru neuvěřitelný posun,“ dodává Rodney Micallef a za příklad uvádí právě rekonstrukci bývalé královské opery. Ačkoli přes den byla vždy Valletta místem pro nákupy, pracovní záležitosti a setkávání s přáteli, večer byla velmi tichým a prázdným místem. V posledních letech však i toto přestává platit. 

Pohlednice z cest

Pohlednice z cest je nová prázdninová rubrika serveru Lidovky.cz. Přes léto vám budeme přinášet zajímavé postřehy a střípky z našich cest. Ukážeme vám netradiční česká i světová místa. Hlavně ta, která stojí za návštěvu!

A pochlubit se svými zážitky z cest můžete i vy. Vyberte jednu nejlepší fotografii místa, o kterém byste chtěli říci ostatním, napište k ní krátký text (maximálně 1200 znaků) a pošlete nám ji na adresu internet@lidovky.cz

Příspěvky budeme postupně zveřejňovat.

„Noční život se situoval především do míst jako je St.Julian, Paceville nebo Buggibba. Nové podniky ve Vallettě však vedou k tomu, že se hlavní město stává novou, stále více vyhledávanou, alternativou,“ vysvětluje Joelle a dodává, že řadu nových vináren lze nalézt například v Strait Street. Podle ní je vidět jistá proměna i v chování místních obyvatel, kteří jsou mnohem více otevření integraci jiných kultur a účasti na rozhodování a aktivitách ve veřejném prostoru.

Rozporuplná rozhodnutí však Vallettě přinesla zasloužené ovoce. Pro rok 2018 bylo město zvoleno Evropským hlavním městem kultury a z dosavadních kroků je patrné, že Valletta udělá maximum, aby ukázala, že titul získala právem.

Lucie Semanská
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz