Její obnova stála dva miliony korun. Památkáři je sháněli dlouhá léta, řekla bučovická kastelánka Jana Buriánková.
"Pro zámek bude spuštění fontány významnou událostí. Doufáme, že se stane velkou turistickou atrakcí," uvedla. Bučovický zámek sice patří mezi nejvýznamnější moravské renesanční stavby, zájem veřejnosti o něj je ale poměrně malý. Ročně sem zavítá zhruba 10 000 lidí. Odborníci se domnívají, že je zámek opomíjený.
Fontána byla zcela nefunkční - léta jí scházel spodní bazén, do něhož voda stékala. Restaurátoři museli obnovit i sochu boha vína a radovánek Bakcha a chrliče vody ve tvaru dračích hlav. K nejnáročnějším pracím patřilo napojení fontány na rozvody, které do ní přivádějí vodu. Vyžadovalo si to několik průzkumných sod vedených přímo pod ni tak opatrně, aby se nenarušila.
Dotace nedostali, peníze na opravu sháněli 5 let
Stejně složité bylo podle kastelánky získat peníze na obnovu fontány. Památkáři se o to pokoušeli pět let. U žádného z dotačních programů neuspěli. Peníze jim nakonec věnovala jedna z místních firem.
Nádvoří zámku, v jehož centru se tyčí Bakchova fontána, postavená v roce 1637 podle návrhu italského stavitele Giovanniho Giacoma Tencally, se zelená díky dokonale udržovanému trávníku. Jenže ten nemá v renesančním objektu co dělat. Původně bylo nádvoří vydlážděné. Památkáři chtějí dlažbu obnovit, současný povrch nádvoří by se tak snížil o 35 centimetrů. Projekt přijde na přibližně tři miliony korun. Správa zámku na něj zatím nemá peníze.
Bučovický zámek je unikátní ukázkou italského renesančního stavitelství severně od Alp. K jeho zajímavostem patří Zaječí sál s freskami, na nichž si lidé se zajíci vyměnili role.
