10. května 2016 7:21 Lidovky.cz > Cestovaní > Aktuality

Za přírodními krásami i historií.
Kaňon Mileševky v Srbsku

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Kaňon Mileševky | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kaňon Mileševky | foto: Josef Franc, Pohora.cz
Město Prijepolje leží v jihozápadní části Srbska, asi 300 km od Bělehradu, na trojmezí hranic Srbska, Bosny a Hercegoviny a Černé Hory. Patří do Zlatiborské oblasti, jež se rozprostírá na ploše 827 km². Město leží na úpatí pohoří Jadovnik, u ústí řeky Mileševky, která zde vtéká do řeky Lim. Prijepolje je součástí staré římské obchodní cesty, která vedla z Dubrovníku do Istanbulu.

Klášter Mileševo nechal postavit v letech 1234 -1243 král Vladislav. Klášter se stal místem odpočinku sv. Sávy. Jeho ostatky ale roku 1594 Turci ukradli a spálili. Od 13. století byl klášter zkoušen různými útoky. Byl často vykrádán a bořen, a to především Turky v 15. až 18. století. Vrcholu dosáhl klášter v 16. století, kdy vyrostl do respektovaného a bohatého centra. Právě v tomto století proběhly zásadní změny v uspořádání a vzhledu kláštera.

Při klášteře také působila škola, jež tiskla knihy. V 18. století, po útoku Turků, byl klášter opuštěn. Obnoven byl až roku 1863. Dodnes se zachovala část původních fresek. Patří k nejkrásnějším evropským dílům 13. století. Jednou z nejvýznamnějších fresek je slavný Bílý Anděl, na jižní straně chrámu, jenž je i symbolem celého srbského pravoslaví a zároveň i součástí městského znaku Prijepolje.

K poznávání přírodních krás i historických zajímavostí v okolí tohoto hůře schůdného kaňonu řeky Mileševky se vydáváme pod vedením zkušeného srbského kolegy a přítele Veky po zajímavé prohlídce pravoslavného kláštera Mileševo, jež nám přiblížila historii tohoto kraje. Zprvu asfaltovou silnicí vyrážíme vzhůru po levém břehu říčky Mileševky. Na strmé skále na protějším břehu se tyčí zřícenina středověkého hradu Mileševac, jenž dříve střežil starou kupeckou cestu a pod ním muslimská osada Hisardžik s mešitou a minaretem. Po kilometru chůze silnice končí a my vcházíme do soustavy různě od sebe vzdálených starých tunelů, jež byly vysekány při budování silnice na Sjenici.

Od její stavby však bylo ještě v době J. B. Tita kvůli geologické nestabilitě skalních masivů, jež jsou na některých místech zříceny, upuštěno. Místy je stezka, vinoucí se vysoko nad řekou opravdu velice úzká a vyžaduje pořádnou pozornost. Výprava je doplněna i herpetologem Sašou, studujícím v Bělehradě, jenž nám při pozorném sledování přírodních zákoutí občas předvede některého z místních hadů a dokonce i malého štíra. V horní části kaňonu se nad námi objeví majestátně kroužící supi bělohlaví, kteří mají v této části Srbska svoje druhé největší hnízdiště v Evropě.

V kaňonu Mileševky
Staré náhrobky muslimského hřbitova

Pokud čekali, že někdo z nás odpadne a budou mít pochoutku, nedočkali se. V horní části kaňonu, po asi desíti kilometrech chůze, přeskakujeme říčku Mileševku, přičemž obuv některých účastníků nezůstane suchá. Nyní čeká posledních 400 výškových metrů závěrečného výstupu strmým zalesněným svahem na skalní vyhlídku Kačevo, jež dají všem pořádně zabrat. Nakonec jsou všichni v pořádku nahoře a kochají se krásou okolní krajiny s hlubokým kaňonem Mileševky a Miloševovou dolinou po pravé straně.

Poslední krátký úsek lesem a jsme u lovecké chaty na hřebeni Kačevo, kde nás čeká občerstvení. Kvůli dehydrataci se ovšem nejprve vrháme na čepovaný iontový nápoj, jehož bečku jsme dovezli z domova. Srbské kolegyně nám zde mezitím uvařily výtečný národní pokrm – pasulj, připravený z telecího masa, dušené zeleniny a fazolí, k tomu výtečnou nakládanou zeleninu i domácí sýr. Zpáteční cesta zpět ke klášteru měří asi 11 km a vede po hřebeni s hezkými výhledy na okolní krajinu, kolem obydlených osad přes Djurdevo brdo klesá lesem do doliny.

Výšlap na zříceninu hradu Mileševac a do jeskyně Savina Voda

Výchozím bodem je opět parkoviště u kláštera Mileševo, odkud se vydáme asfaltovou silnicí ze zadní strany kláštera nahoru k okraji kaňonu. U odbočky s rozcestníkem značených turistických cest se dáme po cestě vpravo dolů k říčce a po chvíli dojdeme ke stylové rybárně Kanjon s nádhernými pstruhy v sádkách. Padá rozhodnutí se sem vrátit po výšlapu na jídlo. Podle schématického obrázku na tabuli v rybárně pokračujeme cestičkou lesem přes můstek přes říčku a začínáme šplhat do poměrně strmého svahu.

Stezka je dobře značená a pomalu stoupá lesem, kolem aleje jedlých kaštanů k okraji skály, kde zatáčí vpravo. Vlevo odtud vede méně znatelná pěšinka, obcházející okraj skály; po ní se dáme při zpáteční návštěvě jeskyně Savina voda. Zatím pokračujeme vpravo kolem první samoty, nad níž se již tyčí na vysoké skalní stěně zřícenina hradu Mileševac neboli Hisardžik, jak jej nazývají místní, a pod ním špičatá věž minaretu s mešitou. Hrad pochází ze středověku a byl sídlem župy Crna Stena. Jeho hlavním úkolem byl dohled nad důležitou karavanní cestou Kotor-Prijepolje-Skopje a ochrana nedalekého kláštera Mileševo.

Cestou mezi domky osady Hisardžik s muslimským obyvatelstvem se dostáváme k mešitě s minaretem a starým muslimským hřbitovem. Některé kamenné náhrobky dávají tušit, že patří do daleké historie. Výstupová pěšina ke zřícenině hradu na vrcholu vede po pravé straně oplocení hřbitova a šplhá strmě vzhůru. Cesta z údolí sem nahoru na zříceninu trvá zhruba hodinku. Výhledy z hradu do okolí ovšem stojí za tu námahu.

Místní škorpión

Ze severozápadní strany vápencového masivu se ve stěně pod hradem Mileševac nachází Savina jeskyně s pramenem vody (Savina voda), jež v minulosti sloužila jako poustevna. Mezi lidmi koluje pověra, že voda má některé léčivé vlastnosti. V přední části jeskyně ve skále zůstalo vytesáno Savino křeslo. K prameni je možno se dostat ze severozápadní strany vápencového masivu při velice opatrné chůzi; nejexponovanější úsek je pak zajištěn ocelovým řetězem ve skále.

Po sestoupení kolem posledního domku osady Hisardžik se tedy v lese na okraji skalního masivu dáváme doprava na úzkou pěšinu k prohlídce tohoto zajímavého historického místa. Lehce adrenalinovou pěšinou se nakonec vyšplháme k jeskyním útvarům, zasazeným v příkré stěně nad hlubokým kaňonem řeky Mileševky, plynoucí hluboko dole. Při zpáteční cestě se neopomeneme zastavit na výtečné rybí i jiné speciality v restauraci Kanjon.

Josef Franc, Pohora.cz
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz