Američan: Čeští prodavači se tváří, jako by je zákazníci otravovali

Lidovky.cz: Co vás na Česku nejvíc překvapilo při vaší první návštěvě?
Myslím, že hlavně ten uvolněný, pohodový přístup. Lidé v České republice jsou mnohem víc v pohodě než lidé v USA.

Lidovky.cz: Kdy jste se rozhodl, že tu chcete zůstat nastálo? Co vás k tomu vedlo?
Přijel jsem, abych tady učil a zjistil, jestli zde můžu žít, vlastně hodně naslepo. Zjistil jsem ale, že se mi tady opravdu líbí a rozhodl se zůstat delší dobu. Hlavně proto, že se mi líbí životní styl v Praze, miluji svoji práci a práci se studenty na univerzitě.

Lidovky.cz: Co vám na Češích nejvíc vadí?Hm. Řekl bych, že ta mrzutost. Není lehké to takhle zjednodušit, protože mám spoustu českých přátel, kteří jsou úžasní a které zbožňuji. A jsou jako každý, koho miluji: roztomilí, veselí, milí. Nicméně v obchodech a v tramvajích je často cítit rozmrzelost a odstup. Když vejdu do obchodu, majitel obchodu vždy, VŽDY, budí dojem, že ho nebo ji otravuji, to nemám rád. V tu chvíli je to depresivní.

Lidovky.cz: Chodil jste někdy s Češkou? Jaké podle vás jsou?
Samozřejmě, že jsem chodil s Češkami. Je těžké je všechny charakterizovat, protože každý člověk je jiný. Myslím, že české ženy jsou vášnivé, milující a štědré. Ale někdy dokážou být pěkně otravné, ha.

Lidovky.cz: Je nějaký rozdíl v tom, jak se Češi chovají k sobě navzájem, ke starým lidem, dětem, než jak je zvykem ve vaší zemi? Jsou Češi slušní?
Jsem ze Spojených států, takže vidím rozdíly. Myslím, že hlavní rozdíl mezi Američany a Čechy je v tom, že Američani jsou podstatně extrovertnější a tedy ochotní zapojit se do životů druhých, někdy dokonce úplně cizích lidí. Například když dva Američané čekají ve frontě v obchodě zapředou hovor. Američané v restauraci se budou bavit s lidmi u vedlejšího stolu. Češi tohle nedělají; vlastně jsem něco podobného v Čechách nikdy neviděl. Češi zůstávají sami pro sebe. Podle mě je to pozitivní i negativní. Neznám své sousedy a nikdo v budově, kde bydlím, se nebaví se mnou a zřejmě ani s ostatními obyvateli. To se mi nelíbí. Na druhou stranu, když přijedu zpátky do USA nelíbí se mi ani ten americký extrovertní přístup. Myslím, že Češi mě to odnaučili.

Lidovky.cz: Co si myslíte o českém humoru? Libí se vám? Je hodně odlišný od toho, na který jste zvyklý?
Miluji ho. Především v knihách a filmech. Josef Škvorecký a Bohumil Hrabal jsou mí oblíbení čeští spisovatelé a jsou k popukání. Přitom ten humor vůbec není zřejmý, je něžný a téměř tichý. Někdy se to projevuje v nějaké neobvyklé situaci nebo s nezvyklou skupinou lidí. Navíc stejný zvláštní humor máte ve filmech jako Pelíšky, Černý Petr a Všechno nejlepší. Český humor mám opravdu rád a určitě ovlivnil i mé vlastní psaní.

Lidovky.cz: Zajímáte se o českou historii? Je v ní něco, co vás zaujalo?
Rozhodně. Fascinuje mě česká středověká historie, události jako pražská defenestrace a osobnosti jako Jan Žižka. Podle mě jsou Husitské války a bitva na Vítkově strašně zajímavé a myslím si, že je škoda, když lidé tyto věci zapomínají.

Český šok Jak se žije cizincům v Česku? Jsou tu spokojení, nebo jim u nás něco chybí? Pokud k nim patříte i vy a chcete se s námi podělit o svoje názory a dojmy, napište nám na adresu internet@lidovky.cz. Uveďte svoje jméno, národnost, proč jste do Česka přišel a připojte svoji fotografii. Jako předmět zprávy uveďte "Český šok".

Taky mě zajímá druhá světová válka a česká účast v ní, jako například zavraždění Heydricha a parašutisté, kteří za něj zaplatili tak strašnou cenu. Jeden z profesorů na univerzitě, kde jsem promoval, bojoval v bitvě u Dunkirku s 1. československou nezávislou obrněnou brigádou a mě ohromilo, jakým byl ten člověk kusem české historie a jak málo o tom ostatní věděli. Tahle země byla v centru Evropy v dobách nejzajímavějších dějinných epizod.

Lidovky.cz: Pijete pivo? Jak vám chutná česká kuchyně?
Piji pivo a mám rád českou kuchyni. Nejraději mám guláš, vrabce a kachnu. Miluju Gambrinus, Svijany a Bernard. A samozřejmě čas od času starou dobrou Plzeň.

Lidovky.cz: Myslíte si, že už v Česku zůstanete?
Možná. Tohle je pro mě dost obtížná otázka. Možná pokud si mě chytí jedna z těch českých holek a vláká mě do manželství (vtipkuji... Tak trochu).

Lidovky.cz: Zajímáte se o českou politiku? Jaký na ni máte názor?
Nezajímám se o politiku obecně, takže mám tendenci vyhýbat se české politice kromě úplných základů. Podle mého názoru jsou politici téměř všichni stejní, nezáleží na tom, kam jdete a jakým jazykem tam mluví. Sám jsem potkal prezidenta Klause a působil na mě jako velmi milý člověk. Dal bych cokoli, abych mohl potkat prezidenta Havla, hluboce jsem ho obdivoval.

Lidovky.cz: Učíte se češtinu? Je pro vás v Česku její znalost nezbytná?
Studuji češtinu. Mám s českým jazykem zajímavý vztah: někdy jsem do něj zamilovaný a jindy bych češtinu nejraději "zaškrtil". Je tak obtížná, frustrující a zároveň tak zajímavá. Opravdu doufám, že Češi oceňují, jaký unikátní a cool jazyk mají, je pozoruhodný. Myslím si, že cizinec musí mluvit česky. Dává to smysl.

Lidovky.cz: Po čem se vám v Česku nejvíce stýská? Co má vaše země výjimečného?
Příležitostně mi chybí americká ochota a dobrý zákaznický servis. Když tohle řeknu, spousta lidí si hned myslí, že protože jsem Američan, jsem rozmazlený a musím mít všechno, co chci, ihned a přesně tak, jak to chci. Ale to není pravda. Chci něco uprostřed. Chci, aby se ke mě chovali lépe v restauracích a obchodech a ne jako k někomu, kdo stojí v cestě nebo nějakým způsobem obtěžuje. Beru Česko jako odlišné místo, ne horší než Spojené státy; prostě jiné. A stejně jako všechny státy má svou osobitost, takže si snažím užívat její zvláštnosti a vrtochy. Bráno kolem a kolem, nejvíce mi chybí rodina a přátelé.