Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Američané se ptají, jakým jazykem se u nás mluví, říká Češka

USA

  6:30
Michaela Scheuer odjela po škole do Ameriky jako au-pair. Chtěla zde nasbírat zkušenosti a trochu cestovat. Odjela do Kalifornie, kde se později rozhodla zůstat kvůli manželovi. „

Michaela Scheuer foto: Archiv

Lidovky.cz: Vzpomenete si na první dny po přestěhování? Co vám nejvíce ulpělo v paměti?

První dny v USA pro mě byly celkově nářočné – fyzicky i psychicky. Anglicky jsem se jakž takž uměla, ale vydat ze sebe větu byl horor. Můj mozek pracoval non-stop na plný otáčky. Všechno bylo úplně jiné – ulice, auta, domy, obchody, lidi, jídlo, postel, záchod, prostě úplně všechno. Prožila jsem si klasický kulturní šok. Trvalo mi několik měsíců než jsem si uvědomila, že klasický pozdrav „Hey, how are you?“ neznamená začátek konverzace. Měla jsem tendence odpovídat v plných větách a ptát se lidí zpátky, jak se mají oni. Pamatuji si, že jsem byla nadšená z přístupu prodavačů k zákazníkům. Nejenom, že hlasitě zdravili, ale byli i milí, a ptali se jestli zákazníci našli všechno, co potřebovali. Zboží vám všude dají do tašek, takže se člověk u kasy nemusí stresovat, že bude zdržovat a že bude muset čelit nevlídným pohledům.

Kdo je Michaela Scheuer?

Je mi 29 let a pocházím z Prahy. Po vystudování střední ekonomické školy jsem pracovala pár let v administrativě a pak se rozhodla odjet do USA jako au-pair. V Kalifornii jsem potkala lásku svého života a vdala se tam. Po ukončení au-pair programu jsem začala chodit na vysokou školu. Před rokem v prosinci jsem ukončila studium na University of California Berkeley a od té doby jsme s manželem na cestách.

Lidovky.cz: S čím jste v cizině narazili? Je nějaký český zvyk, který byl pro okolí krajně nezvyklý?

Osobně jsem neměla s ničím problém, ale lidé na mě koukají zvláštně, když jím vyprávím o Velikonocích, a o tom jak u nás holky dostanou pomlázkou. Tady by se to považovalo za otevřené násilí na ženách. 
 
Lidovky.cz:  Chcete se do Česka ještě někdy vrátit?

V tomhle mám hrozné dilema a mohla bych na toto téma napsat román. Čím déle jsem z Čech pryč, tím víc si uvědomuju, jak je naše země krásná, a co všechno jsem přehlížela, když jsem tam bydlela. Chybí mi naše krajina, lesy, zámky, jezera, vlaky, ale taky lidé a ten náš český humor. Chybí mi možnost jít si s kamarádama sednou na zahrádku a dát si naše pivo. Na druhou stranu, sedm let v Kalifornii mi otevřelo obzory, a život tam určitě není špatný. Amerika všeobecně nabízí lidem spoustu možností. Asi se zkusíme s manželem na nějaký čas vrátit a uvidíme, jak to půjde. Výhodou je, že dneska se člověk může sebrat a přestěhovat se prakticky kamkoliv. 
 
Lidovky.cz:  Existuje nějaké české jídlo, které vám v cizině chybí? Uvařil jste přátelům v zahraničí nějaké české jídlo? Jak jim chutnalo?

Občas mi chybí naše klasika jako svíčková nebo smažák s tatarkou, ale kdybych opravdu chtěla, tak bych si to mohla uvařit i tady. Vždycky, když jsem v Čechách, tak nejím nic jiného a vyberu si to tak na rok dopředu. Na Vánoce jsem tu nadělala vanilkové rohlíčky, vosí hnízda, rumové kuličky a štrůdl a všichni se mohli utlouct. Málokdo si tu udělá čas, aby se hodiny piplal s cukrovím několik dní za sebou. 
 
Lidovky.cz: Máte děti? Učíte je česky?

Děti zatím nemáme, ale až to jeden den přijde, určitě je budu učit česky. Pokud se rozhodneme s manželem zůstat v USA, hodlám se do Čech pravidelně vracet na návštěvu, a chtěla bych, aby se moje děti mohli domluvit s mojí rodinou. Děti se navíc učí rychle a mluvit několika jazyky může být jedině výhodou. 

Češi v cizině

Sledujete rubriku Češi v cizině a zdá se vám, že v seriálu některé země chybí? Jsou to zrovna ty, ve kterých žijete? Ozvěte se nám.

Pokud se s námi chcete podělit o svoje názory a dojmy, napište nám na adresu cesivcizine@lidovky.cz. Uveďte svoje jméno a krátce popište místo, kde žijete a důvod, proč jste do zahraničí odjeli. Jako předmět zprávy uveďte "Češi ve světě".

Lidovky.cz: Jaké jsou první asociace, které slýcháváte, když řeknete, že jste z Česka?

Nejdřív říkám, že jsem z České republiky, ale lidé se spíš chytí na Prahu nebo na Československo. Zatím jsem nepotkala nikoho, kdo byl v Čechách a nelíbilo se mu tam. Všichni si Čechy vychvalují a většinou si snaží vzpomenout si na nějaký detail z jejich návštěvy a snaží se tak navázat konverzaci. Byla jsem překvapená, že hodně lidí se zmínilo o Václavu Havlovi a jak ho obdivovali. Občas se mě někdo zeptá jakým jazykem že to vlastně mluvíme, ale spíš se lidí ptají jakému jazyku je čeština podobná. 
 
Lidovky.cz: Sledujete tamní politiku? Liší se politická kultura od té naší?
Politiku tady sem a tam sleduji, ale žádný expert nejsem. Amerika je opravdu rozdělená na dvě strany a lidé si stojí za svými názory. Idea demokracie je tu silně přítomná a lidé si myslím pořád mají nějakou naději, že mohou něco ovlivnit nebo změnit. Přijde mi, že je tady hodně politického aktivismu. Lidé dávají dohromady petice, iniciativy, organizují protesty, pochody apod. Doma mi přijde, že lidé nejvíc nadávají na politiky, ale nedělají nic, aby něco změnili. Člověk ale musí brát v úvahu, že politické systémy v USA a v ČR jsou dost odlišné. 

Autor: