Barva na znehodnocování bankovek zachraňuje nosorožce

Ve volné přírodě je nosorožec vzácnost

Nosorožec je nádherný tvor a pozorovat nosorožce v divoké přírodě je nezapomenutelný zážitek. Bohužel je takový zážitek stále vzácnější. Dva africké druhy nosorožců (bílý a černý) jsou v neustálém ohrožení. Strážci národních parků se snaží držet daleko od nosorožců i běžné turisty, aby si nosorožci nezvykali na auta a byli ostražití, protože pytláci často využívají stejná auta jako turisté, aby se mohli přiblížit ke zvířatům velmi blízko.

Setkání s nosorožcem při safari ve volné přírodě je stále vzácnější.

Pytláci zabijí ročně stovky nosorožců

Přes všechna bezpečnostní opatření se pytláctví nosorožců rozmáhá. V roce 2010 bylo jen Jihoafrické republice zabito pytláky 333 nosorožců, v roce 2011 448, v roce 2012 už 668 a za první polovinu tohoto roku 394!  S přibývajícím počtem bohatých lidí v Asii, roste zájem o „zázračný“ roh nosorožce, navíc se začíná projevovat i rostoucí zájmem v USA, kam prášek z rohu nosorožců začali dodávat právě vietnamské pašerácké sítě.

Vietnamci také změnili vnímání zázračného působení nosorožčí rohoviny jen jako podpůrného prostředku pro zlepšení erekce. Dnes se propaguje jako lék proti rakovině, pro záchranu a zlepšení imunity, zvýšení schopnosti koncentrace při učení a práci a trvalé zlepšení pocitu zdraví. Tím se značně rozšířil okruh případných bohatých zájemců.

Pytláci zabijí ročně stovky nosorožců. Rohy jsou na černém trhu velmi ceněnou...

Téměř každý nosorožec má svého strážce

Náklady na ochranu nosorožců rostou spolu se stále se zlepšující organizací pytláků. Bez nadsázky by se dalo tvrdit, že dnes má téměř každý nosorožec ve volné přírodě svého osobního strážce. Tento trend není trvale udržitelný, a proto se hledají nové netradiční cesty, jak nosorožce ochránit.

Nosorožec je impozantní zvíře. Při setkání budí nesmírný respekt.

Černý nosorožec   Je menší než bílý – dospělý samec může vážit kolem 1000 kg   Má menší ústa, tvarovaná trochu do špičky, s převislým horním rtem – vše uzpůsobeno k trhání  drobných větví keřů a stromů   Drží hlavu vodorovně, nebo spíš trochu nahoru – její potrava je v úrovni hlavy   Žije v husté vegetaci a často můžete vidět, že samice běží před mláďaty, aby vytvořila pro mláďata průchod vegetací   Je velmi temperamentní a agresivní   Je spíše samotář Nosorožec černý.

Odhodlaní lidé dokáží hodně

Ed a Lorinda Hernovi z jihoafrického Kruegersdorpu, spolu s veterinářem Charlesem van Niekerkem přišli z metodou znehodnocení rohu nosorožce barvou pro označování bankovek. Jak je obecně známo, tato barva nejde smýt vodou, mýdlem, ani alkoholem. Metoda umožňuje obarvení nejen povrchu rohu, ale i vnitřních částí. Roh je tak z hlediska obchodu s rohovinou neprosto nevyužitelný. 

Roh nosorožce nemá žádnou kostěnou oporu. Skládá se z keratinu, podobně jako nehty a vnitřní struktura připomíná pevně slisovaná vlasová vlákna. Díky tomu může být roh nosorožce „znehodnocen“  barvou naprosto bez vedlejších účinků pro samotné zvíře a navíc na první pohled neviditelně.

Nosorožec je teritoriální zvíře a své území chrání před vetřelci.

Nic není zadarmo

Nic ovšem není tak snadné, jak na první pohled může vypadat. Ochrana jednoho nosorožce touto metodou stojí  téměř 900 USD. Nosorožec se musí uspat, musí se provézt obarvení a sama barva také není levná. Navíc se musí dát pytláckým gangům na vědomí, že na tom kterém území jsou nosorožci ochráněni touto metodou.

Přesto musí ještě po nějakou dobu zůstat přítomna i fyzická ochrana nosorožců, protože je všichni obávají krvavé pomsty pytláků, kteří takto přicházejí o možnosti svých příjmů. Nesmíme zapomínat, že se pohybujeme v Africe a pytláctví je pro některé Afričany jediný možný způsob obživy.  Ochrana černého nosorožce je levnější, protože je mnohem menší a nemusí se používat tolik uspávací látky.

Samice nosorožce ochraňuje svá mláďata velmi důrazně.

Bílý nosorožec Je mnohem větší než černý – dospělý samec může vážit až 2 500 kg Má široká ústa, doplněná vodorovnými rty – vše uzpůsobeno pro pasení velkého množství trávy Drží hlavu sklopenou k zemi – jeho potrava je hluboko pod úrovní hlavy Žije v řídkém porostu nebo v otevřenější krajině a mláďata vždy běží před matkou, která hlasem řídí jejich směr Je společenský a často žije ve skupinách s okolo 10 – 15 členy Nosorožec bílý.

Mnoho metod, žádná dokonalá

Je mnoho metod, které se snaží nosorožce ochránit před pytláky. Jednou z metod je odstraňování rohů. S rostoucí cenou rohoviny, ale tato metoda ztrácí na efektivnosti, protože pytláci jsou ochotni zabít nosorožce i pro krátký pahýl, který po odstranění rohu nosorožcům zůstává.

Neustálé monitorování nosorožců (i prostřednictvím GPS)  je nesmírně nákladné, i když velmi efektivní. Národní parky, ale nemohou myslet pouze na nosorožce a jejich finanční a lidské zdroje jsou omezené. Jednodušší je to u malých parků, ale u rozsáhlých národních parků jako je Krugerův národní park, Serengeti nebo Huangwe je monitorování velmi náročné. Metoda obarvení rohu může být vhodným řešením.