Ve volné přírodě je nosorožec vzácnost
Nosorožec je nádherný tvor a pozorovat nosorožce v divoké přírodě je nezapomenutelný zážitek. Bohužel je takový zážitek stále vzácnější. Dva africké druhy nosorožců (bílý a černý) jsou v neustálém ohrožení. Strážci národních parků se snaží držet daleko od nosorožců i běžné turisty, aby si nosorožci nezvykali na auta a byli ostražití, protože pytláci často využívají stejná auta jako turisté, aby se mohli přiblížit ke zvířatům velmi blízko.
Pytláci zabijí ročně stovky nosorožců
Přes všechna bezpečnostní opatření se pytláctví nosorožců rozmáhá. V roce 2010 bylo jen Jihoafrické republice zabito pytláky 333 nosorožců, v roce 2011 448, v roce 2012 už 668 a za první polovinu tohoto roku 394! S přibývajícím počtem bohatých lidí v Asii, roste zájem o „zázračný“ roh nosorožce, navíc se začíná projevovat i rostoucí zájmem v USA, kam prášek z rohu nosorožců začali dodávat právě vietnamské pašerácké sítě.
Vietnamci také změnili vnímání zázračného působení nosorožčí rohoviny jen jako podpůrného prostředku pro zlepšení erekce. Dnes se propaguje jako lék proti rakovině, pro záchranu a zlepšení imunity, zvýšení schopnosti koncentrace při učení a práci a trvalé zlepšení pocitu zdraví. Tím se značně rozšířil okruh případných bohatých zájemců.
Téměř každý nosorožec má svého strážce
Náklady na ochranu nosorožců rostou spolu se stále se zlepšující organizací pytláků. Bez nadsázky by se dalo tvrdit, že dnes má téměř každý nosorožec ve volné přírodě svého osobního strážce. Tento trend není trvale udržitelný, a proto se hledají nové netradiční cesty, jak nosorožce ochránit.
Černý nosorožec
|
Odhodlaní lidé dokáží hodně
Ed a Lorinda Hernovi z jihoafrického Kruegersdorpu, spolu s veterinářem Charlesem van Niekerkem přišli z metodou znehodnocení rohu nosorožce barvou pro označování bankovek. Jak je obecně známo, tato barva nejde smýt vodou, mýdlem, ani alkoholem. Metoda umožňuje obarvení nejen povrchu rohu, ale i vnitřních částí. Roh je tak z hlediska obchodu s rohovinou neprosto nevyužitelný.
Roh nosorožce nemá žádnou kostěnou oporu. Skládá se z keratinu, podobně jako nehty a vnitřní struktura připomíná pevně slisovaná vlasová vlákna. Díky tomu může být roh nosorožce „znehodnocen“ barvou naprosto bez vedlejších účinků pro samotné zvíře a navíc na první pohled neviditelně.
Nic není zadarmo
Nic ovšem není tak snadné, jak na první pohled může vypadat. Ochrana jednoho nosorožce touto metodou stojí téměř 900 USD. Nosorožec se musí uspat, musí se provézt obarvení a sama barva také není levná. Navíc se musí dát pytláckým gangům na vědomí, že na tom kterém území jsou nosorožci ochráněni touto metodou.
Přesto musí ještě po nějakou dobu zůstat přítomna i fyzická ochrana nosorožců, protože je všichni obávají krvavé pomsty pytláků, kteří takto přicházejí o možnosti svých příjmů. Nesmíme zapomínat, že se pohybujeme v Africe a pytláctví je pro některé Afričany jediný možný způsob obživy. Ochrana černého nosorožce je levnější, protože je mnohem menší a nemusí se používat tolik uspávací látky.
Bílý nosorožec
|
Mnoho metod, žádná dokonalá
Je mnoho metod, které se snaží nosorožce ochránit před pytláky. Jednou z metod je odstraňování rohů. S rostoucí cenou rohoviny, ale tato metoda ztrácí na efektivnosti, protože pytláci jsou ochotni zabít nosorožce i pro krátký pahýl, který po odstranění rohu nosorožcům zůstává.
Neustálé monitorování nosorožců (i prostřednictvím GPS) je nesmírně nákladné, i když velmi efektivní. Národní parky, ale nemohou myslet pouze na nosorožce a jejich finanční a lidské zdroje jsou omezené. Jednodušší je to u malých parků, ale u rozsáhlých národních parků jako je Krugerův národní park, Serengeti nebo Huangwe je monitorování velmi náročné. Metoda obarvení rohu může být vhodným řešením.