Bělověžský prales. Všudypřítomní zubři i sto let nehybná příroda |
Letos uplyne 150 let od narození Ludvíka Zamenhofa, který vytvořil základy esperanta. Jeho portrét zdobí jeden dům ve východopolském Bělostoku, kde se narodil.
Do Bělostoku přijede na přelomu července a srpna na 6000 esperantistů z celého světa.
Poznávání města budou mít ulehčeno tím, že na všech památkách jsou informace také v esperantu. Kongresu se zúčastní mimo jiné vnuk zakladatele umělého jazyka Ludvík Křištof Zaleski-Zamenhof.
Kaple v Žolovém zakontku v Korytinách
Kaple v Žolovém zakontku v Korytinách
Esperanto se tak v létě vrátí do své kolébky. V třistatisícovém městě, kde kdysi žili vedle sebe Němci, Rusové, Židé, Ukrajinci, Romové, Poláci a Tataři, se uskuteční 94. mezinárodní kongres esperantistů.
Právě mísení kultur, náboženství a jazyků ve městě, které podle legendy založil litevský kníže, když při lovu turů zabloudil až soutoku potoků s bílou barvou (bělo stok), mělo zřejmě vliv na vznik mezinárodního jazyka.
„Ludvík se narodil v židovské rodině v roce 1859 nedaleko náměstí, kde se konaly pravidelně trhy. Měl možnost slyšet různé řeči a viděl, že lidé se spolu často nedokázali domluvit a zuřivě gestikulovali,“ řekla průvodkyně Izabela Lysková.
V deseti letech napsal Zamenhof drama Babylonská věž aneb bialystocká tragédie. Mínil, že hlavní příčinou nepochopení a sporů mezi lidmi je jazyková bariéra. Jeden společný jazyk měl být řešením.
„O Bělostoku se říkalo, že je to taková Babylonská věž a zůstalo mu to dodnes. Stále je to město, kde se scházejí podnikatelé z východu s těmi ze západu, aby dojednali společné obchody,“ vysvětlila průvodkyně.
V roce 1887 vyšla první útlá učebnice s titulem Jazyk mezinárodní. Autor, oční lékař, ji vydal pod pseudonymem dr. Esperanto, což v překladu znamená člověk, který má naději.
 |
Zamenhof určil šestnáct gramatických pravidel a 919 kořenů slov. „Za tři měsíce je možné se jazyk naučit, je jednoduchý, přibylo slov, ale pravidla se nezměnila,“ vábí do rodiny esperantistů Lysková.
V Česku vyšla učebnice s názvem Esperanto por Bohemoj pouhé tři roky po vydání díla Zamenhofa. Mezi vyznavače jazyka patřil mimo jiné Karel Čapek. Jeho Povídky z jedné a z druhé kapsy v esperantu lze najít i v bialystocké klubové knihovně.
Univerzální jazyk není prý určen jen starším lidem v důchodu, kteří nemají co na práci. „Máme mateřskou školu, kde se učí esperanto, hodiny mají žáci ve školách, pro dospělé jsou kurzy. Učí se lidé různého věku a profesí,“ popsala Lysková.
Nejlepší na celém esperantu je prý to, že sdružuje lidi z celého světa. Čerpat mohou z mezinárodního esperantistického adresáře, kde jsou kontakty na lidi z různých zemí.
„Lze tak levně cestovat a získávat nové přátele, a to je i jedna z myšlenek otce esperanta,“ poznamenala Lysková. „Angličtina je dnes spíše nutností, ale esperanto je neobvyklým koníčkem,“ dodala.
