Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Brusel očima Vladimíra Špidly

Cestování

  10:51
Bývalý český premiér žije v Bruselu už téměř čtyři roky. „Že je tohle město jen administrativní džungle, tvrdí lidé, kteří sem přiletí jen na pár hodin. Je tu mnoho zajímavých čtvrtí,“ tvrdí eurokomisař, který má rád i Bruselany. „Snad nikdy jsem se tu nesetkal s neochotou nebo nerudností.“

Grand Place v Bruselu. foto: Profimedia.cz

1. Námořní přístav bez moře
Do přístavu (Place des Armateurs 6) chodím, podobně jako většina Bruselanů, nasát atmosféru a projít se podél vody. V Bruselu totiž není řeka. Bývala tu, ale v minulém století ji bohužel zastavěli. Městu pobřežní promenáda a vzduch prosycený vodou podle mě moc chybí. Jediná možnost, jak si to připomenout, je právě tady. Ačkoli kvůli masivnímu rozvoji silniční dopravy význam přístavu v minulém století opadl, pořád přináší Belgii zisky. Obchodní obrat přístavu přesahuje 170 miliard eur. Od moře je sice vzdálený více než sto kilometrů, ale díky výbornému spojení přes kanály má status námořního přístavu.

2. Belgická secese
Victor Horta byl jedním z nejslavnějších belgických secesních architektů. Výkvětem jeho umění je dům, který postavil pro svou rodinu a který dnes slouží jako muzeum (www.hortamuseum.be, 25, rue Américaine). Fascinující je, jak dokonale si Horta uvnitř vyhrál se světlem a malým prostorem. Pro Belgii jsou totiž typické úzké domy, protože daň z nemovitosti se dříve stanovovala podle počtu metrů, které dům zabíral v ulici. O to obdivuhodnější mi přijde, jak vzdušně a lehce působí uvnitř.

3. Když Belgičan vidí růžové slony…
Tato hospoda v zapadlé uličce přímo v centru mě zaujala vtipným názvem Delirium tremens a vývěsním štítem s růžovým slonem. Objevil jsem tak zajímavý kulturní rozdíl. Zatímco u nás vidí alkoholici v extrémním stavu bílé myši, v Belgii mohou pozorovat růžové slony. Podnik je navíc zapsaný v Guinnessově knize rekordů díky nejširší nabídce piv na světě. Dokazuje to i certifikát, který hlásá: V roce 2004 tu bylo k dostání 2004 druhů piv. Hustě psaný nápojový lístek má přes třicet stránek a mají tu i patnáct druhů českého piva. Když za mnou přijedou přátelé z České republiky, skoro pokaždé je sem vezmu.

4. Mezi knihami
Mám dvě oblíbená knihkupectví. Jedním je Filigranes poblíž evropských institucí (www.filigranes.be, Avenue des Arts 39–40), kde bych dokázal strávit klidně celý den. Často je tu i živá hudba – nevtíravá hra na klavír. Druhým místem je Bibliopolis (www.bibliopolis.be, Avenue de l‘Université 6), knihkupectví se zlevněnými knihami ve čtvrti, kde bydlím. Pracují tu většinou studenti, protože kousek odtud je univerzita, a vědí snad o každé knížce, která kde vyšla. Dají se tu najít skutečné poklady. Jednou jsem tu například našel knížku, v níž jsou omylem namíchané čtyři jazyky. První stránka je německy, pak příběh pokračuje na druhé stránce francouzsky, na třetí anglicky a na čtvrté vlámsky. Pátá je pak zase německy.

5. Rybí trh na Place Saint-Catherine
Kdysi tu býval přístav a rybí trh, jenže kanál zastavěli, a tak už tu zbylo jen pár rybích restaurací a občerstvení. Když se toulám po městě, zajdu si do některého z nich na rybu. Jsou tu pokaždé vynikající.

6. Kam chodím běhat
Les s názvem Foret de Soignes jsem si oblíbil, protože tu máte pocit, že jste v hlubokém lese. Jinak v Belgii totiž narazíte pomalu každých pár set metrů na dům nebo silnici. Má trasa vede i kolem Rybníka utopených dětí. Dítě se tu však žádné neutopilo, název vznikl chybou v překladu: Kdysi totiž patřil rodině, která se jmenovala Verdroncken – vlámsky Utopení. Když ho zdědily jejich děti, říkalo se mu Jezero dětí Utopených a do francouzštiny to tehdy nesprávně přeložili jako Jezero utopených dětí.

PAMÁTKY TÁBOR, s.r.o.
Přípravář staveb/rozpočtář

PAMÁTKY TÁBOR, s.r.o.
Jihočeský kraj
nabízený plat: 40 000 - 50 000 Kč