Budapešťské tržnice. Pestré chutě města na Dunaji

A stejně jako je Petřínská rozhledna jedním z pražských turistických cílů, ani u bývalého paláce tyčícího se nad Dunajem nebudete sami. „Pokud chce člověk poznat město, turismu se nevyhne,“ potvrzuje Petr Kykal, který v Budapešti žije druhým rokem. „Byla by ale škoda nevidět Budapešť z ptačí perspektivy z Citadely, přijít o hrad, parlament, náměstí Hrdinů, Markétin ostrov či největší koncentraci barů a hospod okolo židovské synagogy.“ Kykal se sem z Česka přestěhoval za prací a podobnost maďarské metropole s jeho rodnou Prahou mu pomohla v rozhodování. 

Budapešť je živé město, což je dáno nejen turistickým ruchem, ale i mentalitou místních lidí, kteří podle Kykala užívají života a mají rádi společenský vzruch. Mnozí z těch, které zná, tráví večery společně ve městě a klidně přitom utratí i posledních pár forintů v kapse. Na druhou stranu ale podle Kykala nepatří k nejspolehlivějším. „Také cizinci tu mají docela složitý život. Když si chcete v pekárně koupit preclík, který normálně stojí sto padesát forintů, jakmile promluvíte jinou řečí, máte ho za pět set. Něco podobného jsem zažil i při shánění bydlení,“ popisuje Petr Kykal. 

Budapešťská karta ulehčí cestování

Problémy cizinců souvisejí i s jazykovou bariérou – maďarština je nejen pro Čechy nesrozumitelná. Anglicky a německy se domluvíte v hotelích, turistických centrech a větších městech, na venkově vám ale často nezbude než zkoušet posunštinu. 

Neznalost složitého ugrofinského jazyka ale může přinést i nečekané komplikace. Například je třeba si dávat pozor, kde zaparkujete – malá dodatková tabulka v maďarštině na konci ulice znamená jistotu botičky na kole. 

Po Budapešti se můžete pohodlně pohybovat díky čtyřem linkám metra, poslední přibyla teprve v březnu letošního roku. Jen pozor na to, že jízdenky na městskou hromadnou dopravu jsou nepřestupné a je potřeba si „štípnout“ po každém přestupu. Turistům se tak vyplatí pořídit si Budapešťskou kartu, která zahrnuje jízdné po městě, vstupy do muzeí či lázní, prohlídku s průvodcem a další slevy. Na den stojí 380 korun, na tři dny 750 korun. 

Kam na nejlepší langoše a halászlé

Obecně jsou maďarské ceny srovnatelné s těmi českými, život vmetropoli je ovšem trochu dražší. To se ale netýká zdejších tržnic, nákupem v nich můžete velmi ušetřit, a navíc tu najdete zajímavé zboží. 

Každý obvod má svoji, Petr Kykal si oblíbil Lehel Csarnok na třídě Váci na levém břehu Dunaje. „Mají tu snad všechno, co se dá jíst,“ směje se. „Každopádně kdo si ještě pamatuje, jak chutná babiččino kuře, pravá svíčková, domácí klobása nebo vejce a mléko, tady má příležitost si to připomenout. Apo ránu tu koupíte čerstvé ryby – štiku, candáta nebo sumce.“ 

Nejznámější budapešťskou tržnicí je Vásárcsarnok neboli Velká tržnice na Vámház körút v centru města. Sem vyrazte za nákupem jedlých dárků, mají tu různé druhy mleté papriky, věnce sušených paprikových lusků, salámy, klobásy, naloženou zeleninu i pálenku. V ulici Nagykőrösi pak najdete bleší trh Ecseri bolhapiac, kde seženete snad cokoliv. „Je to takové živé muzeum a mají tam výborné langoše,“ dodává Petr Kykal. 

Maďarská kuchyně je gruntovní, takže se připravte na velké porce. Ochutnejte jehněčí na rozmarýnu, langoše nebo hovězí bifteky. Perkelt je podobný guláši a podává se obvykle s noky nebo tarhoňou – drobnými nočky z nudlového těsta. 

Labužníci by si neměli nechat ujít maďarské foie gras neboli husí či kachní bílá játra a maso z chlupatého prasete mangalica. Z něj se podle originální receptury vyrábějí také tradiční maďarské speciality jako čabajka nebo uherák. Místní specialitou je také halászlé, rybí polévka se zeleninou. 

Nejlepší halászlé si Kykal dává v restauraci Náncsi Néni Vendéglője v ulici Ördögárok na severozápadě města, stranou od shonu a ruchu. Doslova kotel této polévky – tady ji vaří ze sumce – mají za 142 korun. Výtečné je prý také zdejší jehněčí koleno. Autentické hospody i tradiční lázně Večerní život Budapešti nejlépe okusíte v takzvaných ruinpubs. A překlad „hospoda v troskách“ skutečně vystihuje, oč jde. Podniky tohoto druhu najdete v opuštěných budovách, obvykle jsou vybavené retro či psychedelickým dekorem a často vám bude dělat společnost živá hudba nejlepších maďarských kapel. 

Pokud zabloudíte do některé z ruinpubs, odměnou vám bude autentický zážitek. Trend ruinpubs je starý asi patnáct let, nejlepším zdrojem těch právě otevřených je internet.
Navštívit Maďarsko a vynechat lázně, to je jako jet do Paříže a nevidět Eiffelovu věž. Navíc Budapešť je skutečně lázeňské město, hned s několika areály. Relaxaci v termálních vodách si Kykal užívá nejčastěji v tureckých lázních Rudas Fürdő. Ale pozor, ženy sem mohou jen některé dny v týdnu. 

Kdo by pak chtěl spojit termální koupel s dobrou muzikou a zábavou, lázně Lukács Fürdő nabízejí přímo noční diskotéku. A jestliže toužíte poznat ty nejtradičnější budapešťské termály, vydejte se do lázní Gellért nebo Széchenyi. Počítejte ale s tím, že jsou také nejnavštěvovanější. 

Místo lunaparku Tropicarium

Nábřeží Dunaje nebo některý z množství parků vybízí k romantickým procházkám, ale vyplatí se vzít si i běžecké boty, kolečkové brusle nebo kolo. Při korzování u řeky nemiňte železný most Svobody ani Markétin ostrov uprostřed Dunaje, který je Čechy připodobňován k pražskému Střeleckému ostrovu. Lze si tu půjčit šlapací vozítko nebo jej běhemdvou hodin obejít a přitom navštívit několik klášterů, malou zoo, japonskou zahradu nebo koupaliště. 

Rozhodně si ale projděte Andrássyho třídu, kde si přijdou na své zejména ti, kdo míří za nákupy – jedna z nejdůležitějších a nejznámějších ulic Budapešti je sídlem mnoha luxusních obchodů. Navštívit tu ale můžete i muzea, divadla a další památky – k těm nejvýznačnějším patří budova Státní opery. Po Andrássyho třídě dojdete na náměstí Hrdinů s dominantou Památníku tisíciletí. Ovšem i tady musíte počítat s turisty.
Kykal ještě doporučuje návštěvu muzea Sziklakórház, původně nemocnice ve skále s tajným atomovým krytem. Vstupné pro dospělé stojí 320 korun. Najdete ji na pravém břehu Dunaje v ulici Lovas nedaleko parku Vérmező. 

Ještě minulý podzim bylo možné za zážitky vyrazit do budapešťského zábavního parku Vidám park, jenže ten byl loni po 175 letech fungování uzavřen. Dětem tak uděláte radost třeba návštěvou místního Tropicaria, jemuž se přezdívá žraločí zoologická zahrada. Setkáte se tu s aligátory, malými opičkami, množstvím barevných sladkovodních a mořských ryb, ale i se žraloky a rejnoky. Tropicarium najdete v obchodním centru Campona, rodina se dvěma dětmi zaplatí za vstupné kolem 700 korun.