Lidovky.cz: Jak vzpomínáte na první dny po přestěhování?
Má první půlhodina v Phnom Penhi, hlavním městě Kambodži, byla hrůza a děs, chtěl jsem utéci jako malý kluk. Hrozné dusno, všudepřítomný silný zápach, křik, agresivita řidičů, obchodníků i žebráků. Ale díky přátelům jsem si velmi rychle zvykl.
Kdo je Štěpán Kuchlei?Z Česka odjel v roce 2007, nejdříve do Británie, poté učil na univerzitě v Kambodži. "Učil Kulturní antropologii a Dějiny umění, pracoval pro různé dobročinné organizace a studoval s buddhistickými mnichy v pagodě khmérskou mytologii," popisuje dva roky v zemi. V současné době žije v Kolumbii, kde se živí jako pedagog na střední škole. |
Když jsem se přestěhoval do Santiago de Cali, skoro čtyřmiliónového města na jihu Kolumbie, byl zrovna třídenní svátek, a Cali bylo město duchů, všichni vyjeli z města, žádní lidé, žádné restaurace či obchody otevřené, a v našem hostelu nedělali nic jiného než míchaná vajíčka, na kterých jsem musel přežívat tři dny, než se vrátil život do městských ulic.
Lidovky.cz: Jaké jsou první asociace, které slýcháváte, když řeknete, že jste z Česka?
Většinou se chytne Československo, pak samozřejmě Rosiki (Rosický), Nedved (Pavel Nedvěd) a Peter Keč (Petr Čech), zde v Kolumbii najdete prodejny Baťa na každém rohu, také spoustu škodovek, hlavně ty starší, jako Favorit a Felicii, a velmi silné je tu povědomí o Praze jako o údajně velmi krásném městě. Spousta kostelů se tu jmenuje podle Bambino di Praga, a v archeologickém muzeu v Cali Vás uvítá obří obraz Sv. Jana Nepomuckého, patrona misionářů.
Lidovky.cz: Sledujete tamní politiku? Liší se politická kultura od té naší?
Jak Kambodža, tak Kolumbie jsou země, kde se vyplatí se o politiku nezajímat, ale zároveň je nemožné ji ignorovat, jelikož ovlivňuje dění v zemi daleko silněji než v evropských zemích. Viděno z místní perspektivy, je Česká republika symbolem pořádku, politické slušnosti a bezpečí, kde si politici na zneužívání moci a korupci zatím jen dětinsky hrají.
