Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Checoeslovaquia? Pro Peruánce symbol traktorů a zbraní, říká Češka

Češi v cizině

  6:30
"Kdykoli jsem si někde zula boty, pokoušeli se mě obout," popisuje své zážitky s peruánskou kulturou Jana Gutiérrez Chvalkovská, která v Limě strávila půl roku. O České republice prý Peruánci nic nevědí, ale Checoeslovaquii, tedy Československo, bezpečně znají. "Většina starší generace zná traktory a zbraně z české zbrojovky. V provincii Ancash u města Yungay si řada místních rovněž vybaví československou horolezeckou výpravu, která tragicky zahynula v důsledku zemětřesení v roce 1970," říká v seriálu serveru Lidovky.cz Chvalkovská.

Jana Gutiérrez Chvalkovská. foto: archiv Jany Gutiérrez Chvalkovské

Vzpomenete si na první dny po přestěhování? Co vám nejvíce ulpělo v paměti?
Když jsem přijela do Limy, měla jsem pocit, že jsem snad přistála na jiném kontinentě - konkrétně v Asii. Hluk, chaos, dopravní zácpy a na ulicích moře snědých tváří a černých vlasů. Musím říct, že první dojmy po příletu do Limy mi zahltily všechny smysly. Pak jsem začala poznávat další aspekty života v Peru - skvělou kuchyni, vstřícné a srdečné lidi, krásné historické památky - ale na první dojem divokého hlučného a trochu děsivého města pulsujícího životem jsem nikdy nezapomněla.

Kdo je Jana Gutiérrez Chvalkovská?

Janě Gutiérrez Chvalkovské je 30 let a v současné době pracuje jako analytička. Peru navštívila v roce 2009 v rámci půlroční studentské výměny. V průběhu tohoto pobytu se seznámila na univerzitě se svým budoucím mužem (Peruáncem), jehož prostřednictvím a prostřednictvím jeho rodiny a přátel je s Peru a peruánskou kulturou v neustálém kontaktu.

S čím jste v cizině narazili? Je nějaký český zvyk, který byl pro okolí krajně nezvyklý?
Peruánci nechápou a neoceňují český zvyk zouvat si na návštěvě boty. Kdykoliv jsem to někde udělala, byla jsem za blázna, za kterým všichni běhali a pokoušeli se ho přesvědčit, že prostě nemůže chodit po domě bosa. Peruánci rovněž nerozumí tomu, že v Čechách není zcela běžné zvát si často domů návštěvy, nota bene návštěvy, které přespávají. Naopak v Peru je to zcela běžné - včetně toho, že se nejedná o návštěvy blízkých přátel, ale třeba i vzdálených známých.

Pro mne byla v Peru naopak obtížně snesitelná neustálá přítomnost služebnictva a různého domácího personálu v domech mých známých (a několik dní v týdnu i v našem studentském domě). Zatímco Peruánci si často přítomnost služebnictva skoro neuvědomují, já jsem si připadala celkem nesvá - kvůli nedostatku soukromí.

Existuje nějaké české jídlo, které vám v cizině chybí? Uvařila jste přátelům v zahraničí nějaké české jídlo? Jak jim chutnalo?
V Peru mi chybí kmín, buchtičky se šodó, český chleba a kysané zelí. Naopak vždy když se vrátím z Peru do Čech, tak mi chybí levné šťávy z čerstvého tropického ovoce, ceviche ze syrové ryby a limetové šťávy a choclo - velkozrnná peruánská kukuřice.

Co se týče české kuchyně, můj manžel je Peruánec a zvykl si tu celkem na všechno - má rád řízek, knedlíky (i když chlupaté knedlíky si osmažil na pánvi a posypal sýrem) a postupně získal důvěru například v husu, která se v Peru skoro vůbec nejí.

Jaké jsou první asociace, které slýcháváte, když řeknete, že jste z Česka?
Česká republika není pro Peruánce známý pojem - ale Checoeslovaquia, tedy Československo - znají. Většina starší generace si vybaví traktory a zbraně z české zbrojovky. Hodně Peruánců rovněž slyšelo o Praze. V provincii Ancash u města Yungay si řada místních rovněž vybaví československou horolezeckou výpravu, která tragicky zahynula v důsledku zemětřesení v roce 1970.

Češi v cizině

Sledujete rubriku Češi v cizině a zdá se vám, že v seriálu některé země chybí? Jsou to zrovna ty, ve kterých žijete? Ozvěte se nám.

Pokud se s námi chcete podělit o svoje názory a dojmy, napište nám na adresu cesivcizine@lidovky.cz. Uveďte svoje jméno a krátce popište místo, kde žijete a důvod, proč jste do zahraničí odjeli. Jako předmět zprávy uveďte "Češi ve světě".

Sledujete tamní politiku? Liší se politická kultura od té naší?
Peruánskou politiku se snažím sledovat a v poslední době mi připadá, že zatímco v Peru se tak nějak pomalými krůčky politické prostředí zlepšuje, u nás právě naopak. Například v Peru až na stranu APRA v zásadě nejsou zatím etablované politické strany s tradicí a členskou základnou - jsou tam spíše hnutí, která se ad hoc seskupují a rozpadají před a po volbách. Častým vítězem voleb jsou populisté s líbivými hesly (za nimiž ovšem fakticky není žádný program) a s masivní kampaní v podobě bilboardů a plakátů. Poslední volby do poslanecké sněmovny v ČR mi ty peruánské volby poměrně připomněly - mluvící hlavy na bilboardech, program poskládaný z frází, nové i staré strany vystupující formou populisticky líbivých proklamací.

Autor: