V Bruselu žije kolem 100 000 cizinců. Většina z nich pracuje pro evropské instituce nebo jejich práce s Evropou souvisí. Průzkum provedený před rokem zahrnoval asi 9000 lidí.
Z nich tři čtvrtiny uvedly, že se jim v Bruselu líbí, především kulturní život (78 procent), gastronomie (70 procent), zdravotnictví (60) a parky (50 procent). Nejvíce stížností směřovalo na pořádek ve městě, které je podle 80 procent dotázaných cizinců příliš špinavé. Na 67 procent dotázaných si myslí, že je v v něm příliš chudoby, dalších 78 procent si stěžovalo na dopravní zácpy a polovina se v Bruselu cítí méně bezpečně než v jiných evropských metropolích.
Podle belgických listů to souvisí se sérií přepadení v letech 2009 a 2010 ve čtvrti evropských institucí. Belgická média v této souvislosti tvrdí, že tyto incidenty měly přehnanou publicitu a že evropská čtvrť je mnohem bezpečnější než většina města.
Podle tří čtvrtin respondentů žijí cizinci ve vlastní "bublině" a do značné míry odděleně od života města a domorodců. Skoro 40 procent dotázaných má méně než tři belgické přátele a 12 procent ani jednoho.
PSALI JSME: |
Polovina v Bruselu usazených cizinců raději posílá své děti do mezinárodních škol namísto do belgických. Jen minimum cizinců sleduje belgickou televizi nebo volí v místních volbách. Jen šest procent hodlá zůstat v Bruselu i poté, co skončí jejich kontrakt.
Nedůvěra vůči cizincům
Na druhou stranu jsou rodilí Bruselané nedůvěřiví zase vůči cizincům. Celkem 74 procent cizinců se domnívá, že Bruselané si neuvědomují, jak je přítomnost mezinárodních institucí důležitá pro jejich město. Ještě kritičtější jsou ale samotní Belgičané, kterých s tímto tvrzením souhlasí 82 procent.
"Opravdu mě překvapila nedůvěra Bruselanů vůči této mezinárodní komunitě, která je někdy považována za příčinu všech problémů," poznamenal Alain Hutchinson, šéf Úřadu Brusel-Evropa, který spadá pod bruselskou administrativu a celý průzkum zadala. Výsledky průzkumu měly být zveřejněny už v loni v září, ale bez vysvětlení byly publikovány až nyní.
