Dolomity: lyžařský ráj v unikátní přírodě

V loňské sezóně prodali v Dolomitech skipasy na více než 10 miliónů lyžařských dnů, což ještě o něco překonalo rekord z předcházející sezóny. Dolomity si tak vydobyly velmi pevnou přízeň návštěvníků – jsou známé svými 300 slunečnými dny v roce, skipasem pro děti do 8 let zdarma i velmi moderními lanovkami. A právě každoroční novinky jsou dalšími střípky, které skládají úspěšné puzzle. Na vavřínech se tu zkrátka nespí.

Letos se Dolomity rozrůstají o menší areál v jihovýchodní části nad obcí Padola v údolí Comelico, kde najdete 4sedačkovou lanovku a dva vleky. Areál se připojí k oblasti Hochpustertal/Alta Pusteria, která nově nese název Sextenské Dolomity. Padola bude se zbývajícími areály (Helm, Rotwand, Kreuzbergpass) propojena skibusem a vše je připraveno na plánované propojení lanovkami, které by se mělo realizovat v příštích letech. V údolích Hochpustertal a Comelico tak pomalu vzniká nový gigant s více než 100 km sjezdovek.

Mekka carverů Kronplatz/Plan de Corones se rovněž připravuje na své rozšíření. Letos byla zrekonstruována kabinková Gipfelbahn, na niž v blízké budoucnosti zespodu naváže nová přibližovací lanovka Ried z údolí Pustertal/Val Pusteria, kterou doplní 7,5 km dlouhá sjezdovka.

Dolomity vylepšují i svou virtuální prezentaci – v uplynulé sněhově bohaté zimě si konsorcium nechalo zhotovit letecké snímky areálů a zpracovává je do interaktivní 3D lyžařské mapy. Již začátkem prosince si bude možné virtuálně prohlédnout 3 000 km2 lyžařské plochy na portálu www.dolomitisuperski.com.

Novou službou konsorcia lanovek a vleků je i pohodlné doručení skipasu přímo do hotelového pokoje – stačí si jej zakoupit předem on-line, zaplatit kartou a systém vygeneruje kód, na základě něhož ubytovatel vyzvedne skipas v pokladně a připraví jej hostovi. První lyžařské ráno tak může začít rovnou na svahu.

Sezóna tradičně začne na konci listopadu a již o prvním prosincovém víkendu by měl být v provozu celý okruh Sella Ronda. O jeho včasné zasněžení se má za všech, alespoň trochu příznivých okolností, postarat technika. Kouzlo spolehlivosti spočívá kromě technického vybavení i v klimatické specifičnosti jižní strany Alp – pokud vane teplejší, jižní vítr, přináší vláhu (a tedy sníh) z Jadranu nebo Středozemí, fouká-li studeně ze severu, bývá sice v Dolomitech sucho, ale i dostatečně mrazivo pro výrobu sněhu. Není náhodou, že nejúspěšnější světová značka sněžných děl sídlí v Bozen/Bolzanu na úpatí Dolomit. Ačkoliv zde nebyla sněžná děla jako taková vynalezena, neustálým vývojem se prodrala mezi technologickou špičku. Nejmodernější a nejpohodlnější typy děl se ovládají podobně jako počítačové hry – z tepla kanceláře. Systém automatizovaně vyhodnocuje povětrnostní podmínky, a když "dost" mrzne, spustí děla. Ta mohou být umístěna na otočných věžích a díky tomu tak sněhem rovnoměrně pokrývat sjezdovku od kraje ke kraji. Kdyby náhodou příliš dul vítr, systém zareaguje a dělo pootočí, aby se neplýtvalo vyrobeným sněhem, unášeným třeba do lesa. Naprogramovat lze dokonce i kvalitu sněhu.

Ačkoliv proti technickému sněhu má část veřejnosti předsudky, ve výsledku je kombinace podkladového technického s přírodním sněhem na povrchu tím nejžádanějším artiklem, o čemž ostatně svědčí i vysoká návštěvnost Dolomit.

^{Radek Holub}

^{Autor je redaktorem magazínu o lyžování SNOW}