Ve srovnání s alpskými zeměmi, kde má tato forma turistiky dlouholetou tradici, však Česko stále zaostává. Většímu rozvoji tohoto druhu turistiky brání také záliba Čechů v chataření.
ČTĚTE TAKÉ: |
Podle Jaromíra Beránka z Mag Consulting je například v sousedním a srovnatelně velkém Rakousku počet farmářů věnujících se agroturistice asi pětkrát vyšší než v tuzemsku. "Vzhledem k velmi rozvinutému využívání druhého bydlení v ČR se poptávka u nás po agroturistice v střednědobém horizontu nedostane na úroveň Rakouska, kde je agroturismus v rámci Evropy velmi rozvinutý," řekl Beránek.
Ministerstvo zemědělství (MZe) vidí příčiny zaostávání jinde. "Možnými příčinami nižší úrovně je nedostatek vlastního vstupního kapitálu a rovněž obavy z výše počátečních nákladů a udržitelnosti podnikání," řekl mluvčí MZe Jan Žáček. Přesto potvrzuje rostoucí zájem zemědělců o turistické služby, který motivují také dotace.
Farmáři mohou na své projekty totiž čerpat peníze z Programu rozvoje venkova. Od roku 2007 do současnosti ministerstvo zaregistrovalo minimálně 250 projektů se zaměřením na agroturistiku, mezi něž se kromě agropenzionů a farem řadí také hipostanice, jízdárny či vinařská centra. Pět desítek podpořených projektů již funguje.
"Od začátku programovacího období lze konstatovat, že zájem o poskytování služeb v agroturistice roste," uvedl Žáček. Celková částka určená na podporu projektů se podle něj blíží dvěma miliardám korun. Ministerstvo hodlá agroturistiku dotovat i v následujícím programovacím období od roku 2014.
Už 14 let vábí farma Selský dvůr v Raspenavě na Liberecku příznivce agroturistiky zejména na domácí zvířata, menší hospodářské práce a nádhernou přírodu Jizerských hor. Pro řadu turistů je důvodem k její návštěvě domácí kuchyně s kozími sýry, mlékem, tvarohem či masem připravovaným podle vlastních receptů. Mění se i klientela. Zatímco dříve převládali mezi hosty Němci a Holanďané, dnes jsou to Češi.
Nedostatečná nabídka služeb jako brzda agroturistiky
"V zemích, jako je Německo, Rakousko a Švýcarsko, je agroturistika na vysoké úrovni, neboť zde lze hovořit již o tradiční formě turistiky," uvedl Žáček. Podnikatelé v těchto zemích podle něj hojně spolupracují a umí těžit z gastronomického, kulturního a přírodního potenciálu své země či regionu. Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství Josefa Stehlíka větší rozvoj venkovského turismu brzdí mimo jiné nedostatečná nabídka služeb na venkově.
Prospělo by mu také zvýšení atraktivnosti české krajiny například budováním víceúčelových rybníků či obnovováním sítí polních cest. Kromě doplňkového zdroje příjmů do peněženek zemědělců vidí sedláci hlavní přínosy agroturistiky v možnosti vzniku pracovních míst také pro další členy svých rodin. Agroturistika přispívá k rozvoji služeb na venkově, farmářům navíc přináší další možnost pro odbyt jejich výrobků.
Síť turistických infocenter začala nedávno zveřejňovat také informace o produktech ekologických farmářů. Návštěvníci tak na více než 200 místech v ČR najdou údaje o hospodářích, kteří prodávají své produkty přímo ze dvora nebo poskytují na svých farmách ubytování.
"Zvýšení počtu možných turistických cílů je vždy pro danou oblast přínosem, a v případě, když se jedná o spojení s kvalitním jídlem, je vítáno obzvlášť," uvedl prezident Asociace turistických a informačních center Miroslav Foltýn.
