Drážďany: kde jíst, nakupovat a co neminout

Saské Drážďany jsou samozřejmě především fantastickou barokní metropolí, jíž dominuje římskokatolická katedrála Nejsvětější Trojice (Hofkirche), Semperova opera, Zwinger nebo fascinující Frauenkirche (česky obvykle označovaný jako kostel Panny Marie). Tento protestantský chrám byl zcela zničen při spojeneckém bombardování Drážďan v únoru 1945 a po sjednocení Německa znovu vystavěn. Každá část původní stavby – třeba sebemenší úlomek či kámen – byla přitom zaevidována a podle počítačových modelů znovu instalována do stavby. Touto neuvěřitelně náročnou a pracnou metodou se podařilo kostel ze 43 procent obnovit z původních dílů (bylo to jako skládání grandiózního puzzle). Rekonstrukce trvala dvanáct let a stála v přepočtu asi 5,4 miliardy korun. Frauenkirche byl znovu vysvěcen 30. října 2005 a jeho kopule váží dvanáct tisíc tun.

Už z úcty k tomuto mimořádnému dílu by měl Frauenkirche každý navštívit. Ve městě lze ale najít také fascinující příklady moderní architektury dvacátého století, jež zůstávají stranou běžných turistických tras.

Komplex Technické univerzity z počátku dvacátého století patří mezi největší na světě. Nejenže se stále rozrůstá o díla současných světových architektů, ale má v původní části překrásnou dominantu – blok budov na pomezí svérázného cihlového neoklasicismu s prvky přicházejícího art deca.

Blok se jmenuje Fritz-Förster-Bau, začal se stavět v roce 1917, jeho architektem je Martin Dülfer a najdete ho na kouzelném jižním předměstí Drážďan, na Mommsenstrasse číslo 9. Příznačná je pro něj zvládnutá monumentalita, zajímavý cihlový dekor i příjemně navazující okolí a zeleň.

Katedrála Nejsvětější Trojice patří katolíkům.

Obrovský Stadthaus Dresden (Městský dům) z dvacátých let dvacátého století stojí na Divadelní ulici (Theaterstrasse 11–13) a přes svoji velikost je poměrně dobře skrytý. Projektoval ho Ludwig Wirth, dokončen byl v roce 1923. Nejenže nabízí na místní poměry neuvěřitelně zajímavou expresivní fasádu fiktivního velkoměstského stylu, ale vyrazí vám dech také svými interiéry. Práce s křivkou a hrubým pohledovým betonem strhne každého, kdo má tenhle styl rád, schodiště překonávají nejodvážnější kreace Gaudího. V domě je úřad zahraniční policie a je přístupný i v sobotu dopoledne. Nic takového u nás nestojí.

Ukázka nacistické architektury

Bývalé Luftgaukommando IV (dnes volně přístupná budova Bundeswehru a dalších organizací) je ukázkovým příkladem nacistické architektury. Nakreslil ho velmi známý německý architekt Wilhelm Kreis v roce 1938. Plastikami dozdobil budovu Karl Albiker. Celková koncepce s nádvořím a spojovacími chodbami spoluvytváří pod heslem Disciplina – Monumentalita – Propaganda vzorovou realizaci oněch let. Klidná poloha, samozřejmě bez turistů, je jednou z předností tohoto souboru nízkopodlažních staveb na ulici Augusta Bebela 19, poblíž Hlavního nádraží.

Takřka ze všech koutů města je vidět pozoruhodná – původně tovární – budova připomínající mešitu. Stavba s orientálními prvky stojí za nádražím Dresden Mitte (její adresa je Weiseritzstrasse 3). Architekt Martin Hammitzsch ji v letech 1907–1912 postavil pro německého výrobce a distributora cigaret Huga Zietze. Na svou dobu byla technologicky velmi moderní – jde o železobetonový skelet, z reklamních důvodů vylepšený k nepoznání pomocí barevných cihel, granitu a speciálních tvárnic. V době NDR továrna upadala. Pozoruhodná budova byla nakonec zachráněna v devadesátých letech, dnes jsou v ní kanceláře, na střeše svítí původní neon propagující cigarety Yenidze a v kupoli je úžasná restaurace s noblesními tureckými prvky.

Na historických parnících, které plují po Labi, se radostně konzumuje.

Potěšte se vyhlídkou ze špičkové restaurace

Další tip je pro návštěvníky, jak to říci, vybíravé a poživačné. Chcete-li totiž někomu udělat radost a je-li hezké počasí, vezměte ho na oběd do vyhlídkové restaurace Luisenhof z roku 1894 v bohaté čtvrti Loschwitz (Bergbahnstrasse 8). K restauraci vás doveze pozemní lanovka a sedět budete v nově zrekonstruovaném zaskleném prostoru, případně na slunných terasách. Doporučujeme i místní cukrářské výrobky – zdejší kuchyně byla v roce 2006 oceněna jako nejlepší restaurace v celém Německu.

Tohle není mešita, ale továrna na cigarety. Tedy původně, dnes jsou tu kanceláře a v kupoli restaurace.

Málokdo zná saskou vinnou stezku, která je dlouhá více než 55 kilometrů a spojuje Pirnu s Míšní. Vede také po drážďanských stráních. Velké státní vinařství na okraji města, u zámku Wackerbath, je příkladem toho, jak lze spojit kouzlo výroby vína s poučnou prohlídkou. Její součástí je samozřejmě ochutnávka zdejších vín. Celé vinařství leží v krásném parku a nad ním stojí altánek s nádherným rozhledem na labské údolí.

Za zábavou do čtvrti Neustadt

Zábavní a studentská čtvrť Neustadt nabízí několik stovek báječných hudebních klubů, galerií, zajímavých prodejen, hospůdek a kaváren. Ty, které nejsou na dvou hlavních třídách této čtvrti, takže nepraskají ve švech a nabízejí příjemnou dávku intimity, je někdy nutné trochu hledat.

Zde jsou dvě z nich: Restaurace s galerií a barem se jmenuje Raskolnikoff a najdete ji na České (Böhmische) ulici číslo 34. Nabízí v úžasně domáckém a přitom čistém prostředí jednoduchá jídla, zejména vegetariánská. Na dvoře je, v Drážďanech už zcela samozřejmá, terasovitá zahrádka s červeným osvětlením. Mezi hosty převažují samozřejmě studenti.

Studentská čtvrť Neustadt nabízí spoustu zábavy a povyražení.

Nedaleko pak najdete klub Stilbruch, (opět na České, tentokrát v čísle 30). Konají se tu nejrůznější hudební vystoupení, mají zde speciální piva a vynikající salátovou kuchyni. A navíc – mají tady rádi surrealisty třicátých a čtyřicátých let, což se pozná na výzdobě. Doporučujeme. V Drážďanech jsou hrdí na svoji Bílou flotilu. Hladinu Labe dnes brázdí devět historických parních lodí z let 1879–1929 a čtyři moderní lodě motorové. Běžné tu jsou například rodinné oslavy na palubě výletních parníků. Lidé se rádi plaví až do Bad Schandau na straně jedné nebo do Míšně opačným směrem. Okolní krajina je na poměry Saska neobvykle vlnitá a na lodích se dá dobře, rychle a levně jíst a samozřejmě také pít.

Když budete chtít spatřit opravdový unikát, postavte se zády k Hlavnímu nádraží (jste na místě, jemuž se říká Wiener Platz). Za skleněnou fasádou celkem běžného nákupního střediska uvidíte velkou bílou kouli. Je to věrná kopie slavného Dresdner Kugelhausu z roku 1928. Ten byl jednou z atrakcí Velké zahrady (což je taková drážďanská Stromovka pár minut od nádraží východním směrem) a sídlila v něm populární výletní restaurace. Kugelhaus byl obnoven v roce 2005.

Na přelomu století byla v centru Drážďan, v rohu Velké zahrady (o ní už byla řeč), postavena skleněná manufaktura koncernu Volkswagen. Před očima návštěvníků se tu kompletují luxusní limuzíny této značky. Futuristický objekt (je zde 27 tisíc metrů čtverečních skleněných ploch) ohromuje designem, konají se tady koncerty vážné hudby. Prohlídky v češtině začínají v sobotu ve dvě, následuje prohlídka zaměřená na architekturu budovy, dopoledne v deset a jedenáct je na programu dětská prohlídka. Návštěvu lze objednat na adrese: infoservice@glaesernemanufaktur.de.

Tahle budova je částečnou napodobeninou obchodního domu Centrum, v němž nacházely štěstí v podobě kozaček nebo povlečení generace Čechů.

Obchodní dům Centrum na Prager Strasse býval vyhledávaným místem českých turistů, kteří v něm stáli nekonečné fronty na holinky, dětské prádlo nebo povlečení. Byl to jeden z největších obchodních domů v NDR, postaven byl v roce 1973. Honosil se nezvykle plastickou fasádou, která připomínala obrovské množství plechových krystalů. Po nekonečných diskuzích však byla někdejší chlouba východoněmecké architektury zbourána. Na jejím místě dnes stojí obří shopping mall, názvem připomínající ten původní – Centrum Galerie. Nabízí 52 tisíc metrů prodejní plochy, což z něj činí jeden z největších obchodních domů v Evropě. Na londýnský Harrods sice nemá, avšak druhý největší obchodní dům v Anglii – Selfridges na Oxford Street – hravě překonává.

Nejkrásnější města - 101 tipů Chystáte se do Paříže, Londýna, Berlína, Vídně... Kupte si speciální magazín Lidových novin 101 tipů, které v průvodcích nenajdete s podtitulem Nejkrásnější města. Zavedeme vás v něm do deseti světových metropolí, které jsou stále častějším cílem českých turistů. Nabídneme vám přitom pohled, který je přinejmenším neobvyklý. Dozvíte se, jak zapadnout mezi místní, co si v metropolích nenechat ujít, kde se dobře najíst a kam určitě zajít. Více informací najdete ZDE

A co ho spojuje se starým, u nás tak populárním obchodním domem?Obal Galerie je stejný, jako míval starý obchoďák. Znovu ty samé velké krychlovité krystaly se stříbrným povlakem, ty dnešní ale – k večeru, když zapadá slunce – zlatě září. A plno je tu taky pořád. Jen Čechy vystřídal jiný slovanský národ. Ten o poznání početnější.