náhledy
První noc, kterou jsme strávili na ostrově Koločep, jsme přenocovali na betonovém molu asi 1 metr nad mořem. Chvíli nám trvalo, než jsme si zvykli na temnou oblohu nad námi a hlasitě dunící moře za našimi hlavami.
Autor: jan pravda
Když přestalo pršet ve čtvrtek v poledne, oblékli jsme si žlutky od Geotouru a zamířili na jih směrem k vesnici Broce přes úžinu "drak" na jižním cípu Peljšacu. Tam jsme zažili náš nejnebezpečnější okamžik, když nás zasáhla bora a boční vlny přes 2 metry.
Autor: jan pravda
Celá akce byla velmi jednoduchá, odletěli jsme z Prahy ve 12:40, přistáli jsme v Dubrovníku kolem 16:00 hodiny a před 17:00 hodinou jsme skládali kajaky v západním přístavu pod starobylou pevností v Dubrovníku.
Autor: jan pravda
Bouřkové počasí přetrvávalo, takže jsme nepokoušeli své štěstí (přechod na Mjet) a pokračovali jsme na jih. Jižně od Stonu jsme našli molo pod borovicemi a nocovali v doprovodu slavíků a vyjících vlkodlaků.
Autor: jan pravda
dali poslední plavání v moři a složili kajaky poblíž kostela Sv. Durd na nejrušnější místě ve městě. Lidé v kavárnách nevěřícně koukali jak 5 metrů dlouhá loď mizí v zavazadle v jakém se normálně vozí cestovní hadry. Místní průvodci bez nadšení pokračovali v naučených výkladech o slavné minulosti Dubrovníku místo toho, aby svým hostům dali nahlédnout do budoucnosti vodních turistiky na Jadranu
Autor: jan pravda
Do Prapratny jsme dorazili velmi hladoví, ale místní stánek neměl ani hot dog, pouze drahou kávu a servírku, která nevěděla nic o potřebách zákazníků. Nicméně se cítila oprávněna si za tento “servis" dost účtovat, postoj typický pro personál na pobřeží, tak jsme si dali pár tyčinek a odpočívali.
Autor: jan pravda
Je pravda, že jsme se někdy obávali, jestli zvládneme vlny přes 2 metry, které na nás poslala Bora (prudký vítr, který se náhle objeví a fouká ostře od pevninských hor). Trochu jsme se obávali toho, zda najdeme místo na přistání mezi ostrými pobřežními útesy. Bylo to místy trochu nebezpečné. Byla to ale výzva, po které jsme byli nabiti energií a vrátili jsme se s dost “čistou hlavou”.
Autor: jan pravda
V sobotu ráno jsme si opět uvařili ovesnou kaši (tentokrát pro změnu na cypřišových šiškách), dopádlovali jsme do Lopudu, dali jsme si drink, zaplavali, navštívili zahrady Lopud (velmi krásné, ale zanedbané s obrovskými borovicemi dovezenými z Toskánska před 100 lety) a pokračovali podél západního pobřeží Lopudu, kde jsme prozkoumali jeskyně a zátoky s plážemi.
Autor: jan pravda
Mapa výpravy
Autor: jan pravda
Po obědě v Konoba Tauris jsme pokračovali dál na sever v tichých úžinách Jakljanského ostrova až k jižnímu cípu Pelješac, kde nás z dálky vítal opuštěným maják na obrovské skále. Ten večer byl velmi tichý, bez jakékoliv civilizace, 100 metrů vysoké útesy na pravé straně a 8 kilometrů temné vody na levé straně se siluetou ostrova Mljet v dáli.
Autor: jan pravda
Páteční ráno v Luce bylo skutečně nejpříjemnější, kvetoucí květiny (máta, rozmarýn, řebříček, kakosty a mnoho dalších), mírný větřík, jasné nebe a dobrá snídaně v Taurisu. Po osvěžujícím plavání jsme se plavili podél nádherného východního pobřeží zátoky Šipanska se starými domy, palmami, olivovými háji a malými plážemi. Shodli jsme se, že toto je naše nejoblíbenější pobřeží. Velmi přátelské oprávněně pojmenováno Luka.
Autor: jan pravda
Ano cestu jsme trochu plánovali (jak je vidět na mapě) a lodě jsme raději testovali i v kanceláři :). (tento typ kajaku, stavěný opravdu na delší mořské výlety byl pro nás nový, tak jsme chtěli vidět, jak se opravdu skládá a jak drží.)
Autor: jan pravda
Díky pevnosti a odolnosti Oru jsme neměli sebemenší problém, zato jsme zkusili vodní turistiku budoucnosti - “naložíš v odpoledne Praze a večer pádluješ kam chceš”. Týden téměř bez civilizace, unášeni kouzlem moře, prázdných pláží, útesů, olivových hájů, západů slunce a vytí divokých šakalů, jako by civilizace byla odfouknutá větrem a smytá vlnami.
Autor: jan pravda