náhledy
Jsem nabitý energií a v hlavě si počítám dny, které mi schází do Gambie, do Mali, do Kapského Města a vůbec si nepřipouštím nějaký zádrhel. Ale jak už to bývá, když se člověk vznáší na vlně euforie, přichází pád. A já najednou věděl, že se něco blíží. Jen jsem nečekal, že pád přijde doslova.
Autor: Tadeáš Šíma
Z východní Afriky se vypravili zpět na západ a teď jsme se znovu „náhodou“ setkali v Namíbii. Zní to až neuvěřitelně, že se naše cesty znovu nezávisle protnuly, ale občas to tak bývá. Tento skvělý pár mě tak trochu adoptoval a já se k nim rád přidal. Po více než půlroční samotě v sedle Zebry si to více než užívám.
Autor: Tadeáš Šíma
V moderním obchodním středisku, kde můžete sehnat nové Levisky a boty Nike, si vybírám místní dolary. 1 namibijský dolar = 1,7 Kč. Do Namíbie jsem se opravdu velice těšil. Ale jak už to bývá, když se na něco moc těšíte, většinou Vás čeká zklamání. Jsem v Namíbii týden a zatím bojuji o lepší zítřky. Za vodu občas platím i 28 Kč za litr a půl.
Autor: Tadeáš Šíma
Tadeáš Šíma přejel Afriku na kole.
Autor: Richard Cortés, MAFRA
Jeho hlavním sponzorem byla firma Apache.
Autor: Richard Cortés, MAFRA
Zdárně našlapal téměř 13 tisíc kilometrů za sedm měsíců.
Autor: Richard Cortés, MAFRA
Na cestě zažil plno zážitků a podle jeho slov má ještě hodně plánů, které by vydaly na 4 životy.
Autor: Richard Cortés, MAFRA
Svou cestu zakončil v Kapském městě.
Autor: Richard Cortés, MAFRA
Noví kamarádi
Autor: Tadeáš Šíma
Tento zákon mě provádí už od počátku mé cesty. A tak tomu nebylo jinak ani posledních několik dní. Poté, co se pětičlenné skupince chlapíků s kameny v rukou na severu Namíbie skoro vydařilo přepadnout Ježíše, jak mi přezdívá půlka afrického kontinentu za jízdy na kole Apache, jsem očekával opravdu razantní obrátku k dobrému. A taky že ano! V jeden den se mi podařilo třikrát píchnout duši.
Autor: Tadeáš Šíma
Z východní Afriky se vypravili zpět na západ a teď jsme se znovu „náhodou“ setkali v Namíbii. Zní to až neuvěřitelně, že se naše cesty znovu nezávisle protnuly, ale občas to tak bývá. Tento skvělý pár mě tak trochu adoptoval a já se k nim rád přidal. Po více než půlroční samotě v sedle Zebry si to více než užívám.
Autor: Tadeáš Šíma
Moje cesta
Autor: Tadeáš Šíma
Dva defekty vpředu a jeden vzadu. Při tom posledním jsem už používal nadávky, které nemají obdoby ani na baru V Koutě, při sledování přátelského utkání ve fotbale mezi českou reprezentací a výběrem Austrálie. Náhradní duše mi došly a lepení jsem vypotřeboval už v Angole. Co se dá dělat.
Autor: Tadeáš Šíma
Na jih od Windhoeku, hlavního města Namíbie, jedu převážně po rovině s ostnatými keři za plotem, který vede podél celé hlavní silnice. Občas mi dá zabrat najít díru v plotu nebo nějaké fajn místo na spaní. Za městem Rehoboth jsem přejel obratník Kozoroha a do Kapského Města mi zbývá 65 Třešňáků.
Autor: Tadeáš Šíma
Jižně od parku leží městečko Kamanjab, ve kterém si belgický pár postavil kemp Oppi-Koppi. Každý, kdo zavítá do kempu s cizí registrační značkou, může kempovat zdarma, jak dlouho se mu zlíbí. Já registrační značku nevozím, ale pro cyklisty tento skvělý zvyk platí rovněž a aby toho nebylo málo, dostal jsem večeři gratis. Kemp praská ve švech pod náporem německých turistů, a hlavně pod náporem jejich kilogramů.
Autor: Tadeáš Šíma
Navštívil jsem ambasádu České republiky sídlící v Accře. Překvapilo mě, že už se k nim dostala zpráva o tom, že znovu jedu Afrikou na kole a je možné, že se u nich na ambasádě zastavím. Přitom jsem se nikde neregistroval, jak to občas turisté dělají a je jim to doporučováno. Zkrátka jsem pod dozorem.
Autor: Tadeáš Šíma
Není u mě tajemstvím, že jedním z hlavních důvodů, proč jsem do Afriky vyrazil, bylo potkat slona. V Kongu u ochránce slonů, Arthura Sniegona, se mi takové setkání se slonem pralesním nepoštěstilo, a tak národní park Etosha na severu Namíbie byla jedna z mých posledních šancí, jak tohoto savce ve volné přírodě zahlédnout.
Autor: Tadeáš Šíma
Fotím si asi stopadesátou zebru, když v tom samec slona afrického přejde přes cestu dvacet metrů před autem. Na tohle jsem čekal půl roku v sedle mého Apache. A teď je to tady. Skoro ani nefotím, přijde mi škoda se na něco tak úchvatného dívat přes objektiv fotoaparátu. Setkání trvalo asi minutu. Chobotnatec začal být naší přítomností poněkud nervózní, a tak jsme vzali hrdinsky do zaječích. Nebo spíše do žirafích.
Autor: Tadeáš Šíma
Fotím si asi stopadesátou zebru, když v tom samec slona afrického přejde přes cestu dvacet metrů před autem. Na tohle jsem čekal půl roku v sedle mého Apache. A teď je to tady. Skoro ani nefotím, přijde mi škoda se na něco tak úchvatného dívat přes objektiv fotoaparátu. Setkání trvalo asi minutu. Chobotnatec začal být naší přítomností poněkud nervózní, a tak jsme vzali hrdinsky do zaječích. Nebo spíše do žirafích.
Autor: Tadeáš Šíma
Můj řidič je Joseph. Joseph toho moc nenamluví. Já také ne. Moc nám to spolu klape. U napajedel vídáme především zebry a žirafy. Zeber je tady hodně, připadám si jako v černobílém filmu. Jen ten slon pořád nikde. Jedeme už dvě hodiny. A pak to najednou přijde. Stádo slonů. Akorát asi dva kilometry vzdálené a z dálky nejsou moc vidět.
Autor: Tadeáš Šíma