Vodáctví je v Česku fenoménem spojeným s přesně vymezeným okruhem fandů tohoto druhu rekreačního sportu, uvedl Beránek. Meziroční výkyvy v počtu vodáků ovlivňuje zejména špatné počasí. To se například stalo vloni, kdy propršely oba prázdninové měsíce, během kterých se na řeky vypraví nejvíce lidí.
Vodáci na řeky ve větší míře vyjíždějí od začátku května, hlavní nápor však připadá na termín červencových svátků Cyrila a Metoděje a výročí upálení Jana Husa.
ČTĚTE TAKÉ: |
Podle šetření Mag Consultingu je v Česku zhruba 500 kempů a tábořišť, zhruba polovina z nich se nachází v okolí vodních ploch vhodných k vodáckým aktivitám. Celkem ale fenomén vodáctví v Česku přináší dočasnou pracovní příležitost pro 10 000 až 12 000 lidí, uvedl Beránek.
Jde nejen o provozovatele kempů a přilehlých restaurací, půjčoven sportovního vybavení i prodejců v kioscích, ale v neposlední řadě i pekařů a sezonních zaměstnanců komunálních služeb, kteří po vodácích odklízejí odpad.
Vodácká turistika má podle České centrály cestovního ruchu CzechTourism zásadní přínos pro cestovní ruch celé ČR nejen pro vodácké regiony. Ten spočívá především v plynulém pohybu turistů po krajině, čímž napomáhá rozdělení ekologické zátěže způsobené cestovním ruchem do většího počtu méně zatížených lokalit a rovnoměrnějšího rozložení aktivity cestovního ruchu v zemi.
Drtivou většinu všech návštěvníků tuzemských řek tvoří vodáci z Česka. Počet zahraničních návštěvníků, kteří se rozhodnou v Česku takto rekreovat, je podle Beránka mezi 2000 až 3000 ročně.
