Irák skrývá tisíce historických památek, na turisty však stále čeká

"Cestovní ruch v Babylónu kvetl. Jezdili sem turisté z celého světa," vzpomíná 69letý důchodce, který pracoval jako strážce a fotograf na nejslavnější památce v Iráku. "Teď turistika v Babylónu tak dobrá není." 

Země se potýká s úpornými povstalci a snaží se zároveň vzpamatovat z desítek válečných let. Přitom cestovní ruch v Iráku je považován pro za potenciální zlatý důl. Jeho území je totiž všeobecně známo jako kolébka civilizace.



Turistika byla v zemi značně opomíjena a potřebuje rozsáhlé investice, aby se památky daly do pořádku a aby se vybudovala síť služeb a hotelů.

FOTOGALERIE: Více fotografií z Iráku najdete na cestovatelském portále Hedvabnastezka.cz

Jeden ze sedmi divů světa utrpěl rabováním
Nedávno, kdy tato historicky významná památka srovnatelná s egyptskými pyramidami zažila deštivý den, vypadala opuštěně a prázdně. Než byla znovu pro návštěvníky otevřena v roce 2008, používaly ji americké a koaliční síly jako základnu a utrpěla válečné škody. Vojáci v areálu parkovali tanky a výzbroj a zeminu obsahující fragmenty starověkých artefaktů cpali do pytlů s pískem.artefaktů cpali do pytlů s pískem.

Proslulý domov visutých zahrad Semiramidiných, jednoho ze starověkých divů světa, utrpěl nejen dlouholetým rabováním, ale také obnovou z dob někdejšího diktátora Saddáma Husajna. Ten například nechal na cihly používané při rekonstrukci staveb vyrýt své jméno.

Podle údajů vlády v loňském roce navštívilo Babylón 23.777 místních lidí a pouze 70 zahraničních turistů. "Doufám, že počet (turistů) v letošním roce i v příštích letech vzroste," prohlašuje generální inspektor Babylónu Marjam Umrán Músá.

Irák je nabitý památkami Irák je historie kam oko dohlédne, například oblast starověké Mezopotámie, považované za kolébku písma, zemědělství a psaného zákoníku. Země se chlubí objevem 12.000 historických lokalit, jimž vévodí právě Babylón 136 kilometrů jižně od Bagdádu, Nimrud v Mosulu na severu, středověké muslimské město Sámarra či staré sumerské město Ur v jižní provincii Násiríja. Cestovní ruch začal umírat s mezinárodními sankcemi vyhlášenými proti režimu Saddáma Husajna v 90. letech a poslední vzdech vydal s invazí vedenou Spojenými státy v roce 2003. Ovšem s tím, jak násilí v posledních letech klesalo, představitelé cestovního ruchu začali doufat. Přesto od návštěvy prvních západních turistů v březnu 2009 Irák přivítal dosud pouze 165 zahraničních návštěvníků.

"Věřím, že turisté jsou hladoví po návštěvě archeologických míst. Nezastaví je nic, jen bezpečnostní situace," upozorňuje Kais Husajn Rašíd, šéf komise pro památky a historické dědictví.

Víra je důležitější než bezpečnost
Mnohem úspěšnější je náboženská turistika. Poutníci se hrnou na významná místa, především do šíitských svatyní v posvátných městech Nadžaf a Karbalá. Víra je pro ně důležitější než bezpečnost.

Mluvčí ministerstva pro památky a cestovní ruch Abdaz Zahrá Talagání říká, že počet zahraničních náboženských turistů vzrostl z 360.000 v roce 2006 na milion a půl v loňském roce.

"Stav bezpečnostní situace náboženskou turistiku nezastaví. To je ideologická záležitost," prohlašuje Rašíd.

Babylón nutně potřebuje peníze
Trosky Babylónu - chrámy, divadla, cvičiště, brány a další budovy -

Národní muzeum v Bagdádu Muzeum má klíčové postavení pro strategii přilákání turistů. Je v něm 23 sálů s expozicemi tisíce let starých artefaktů z asyrské, babylónské či sumerské kultury, další předměty se vztahují k islámským dějinám. Od částečného otevření v roce 2009 už se mu podařilo přivábit turisty - z Iráku i zahraničí. Zbývající části muzea by měly být otevřeny do června.

vážně potřebují investice. "Babylón potřebuje velkou sumu peněz," zdůrazňuje Músá. "Musíme zrenovovat celé místo, vystavět hotely, parkoviště, restaurace a další turistická zařízení." Podle představitelů cestovního ruchu vláda na historické památky vyčleňuje jen málo peněz. A obnoveno jich bylo jen málo - například Národní muzeum v Bagdádu a sámarrský minaret Malvíja.

I když jsou památky v Iráku proslulé, turistům se cesta příliš neulehčuje - hraniční přechody, letiště, železnice i silnice zůstávaly po desítky let bojů stranou zájmu. "Archeologické lokality jsou fakticky bez služeb," upozornil Talagání. "Když turista přijede, potřebuje mít kde si odpočinout, kde se najíst. Nic z toho tu není k dispozici." Ale ani investoři neprojevují přílišný zájem. "Navzdory žádostem a výzvám nenašli jsme investory, kteří by sem chtěli přijet a investovat," poznamenal Rašíd.

V Bagdádu je podle Talagáního zapotřebí stovka hotelů, některé provincie nemají jediný luxusní hotel. V šestici nejšpičkovějších hotelů v Bagdádu probíhá rekonstrukce kvůli summitu Ligy arabských států, který je plánován na konec března. V hotelu Babylón se hemží dělníci jako včeličky a je zavalený hromadami mramoru. Vláda na projekt vyčlenila 25 milionů dolarů.

Ekonomický poradce premiéra Abdul Hasan Anbakí upozornil, že cestovní ruch pro vládu zrovna prioritní není. Vláda se snaží oživit zemědělství a průmysl a stabilizovat bezpečnost.