Italská Neapol: Kdysi výkvět evropské civilizace, dnes město turisty přehlížené

Před cestou se přátelé i rodina podivovali nad tím, proč volíme zrovna Neapol. Není to snad ono město plné odpadků, špíny, mafiánských gangů, pouličních zlodějíčků, a jedna z hlavních přechodných stanic uprchlíků? Možná ano, možná ne. Předsudky jsme zanechali v odletové hale na pražském letišti, a vydáváme se vstříc vlastnímu objevování Neapolis - Nového města, jak zní v překladu původní řecký název.

Naše kroky zamíří k hlavní třídě Neapole – Via Tribunali. Jedná se úzkou uličku plnou restaurací, obchůdků a kostelů, kam přesto pouští automobily i typické italské skútry. Tato skutečnost je nicméně ve finále velmi užitečná, neboť vede ke zvýšené opatrnosti nás chodců, jež je základním předpokladem návštěvy města. Oproti své toskánské sestře, pompézní Florencii, je Neapol bezpochyby rušnější, hlučnější, a zaprášenější. Velmi příjemnou výhodou je však menší počet zahraničních návštěvníků. I v samotném historickém jádru, zapsaném na seznamu dědictví UNESCO, opravdu plyne každodenní život italských domácností. Rozhlédnete-li se kolem sebe, uvidíte Neapol. Šňůry na prádlo ledabyle pověšené mezi domy, půvabné vnitrobloky, zmrzlinárny a místní pekařství, jeden z téměř pětiset nenápadně schovaných kostelů, potemnělé uličky se zaparkovanými motorkami, místní obyvatele v družném hovoru.

Hlavní město regionu Campania nabízí spoustu památek. Především jsou zde v muzeu archeologie k vidění originální artefakty z Pompejí a dalších vesniček, jež v roce 79 zcela zanikly po výbuchu Vesuvu. V Neapoli se nachází hned tři historické menší hrady. Dva z nich jsou umístěné v centru města u pobřeží – Castel Nuovo postavený v roce 1279 a Castel dell´Ovo. Třetí pevnost nepřehlédnete zcela určitě. Castel Sant´Elmo ční na vrcholku nad městem a nabízí krásný výhled na město s nedalekým Vesuvem na pozadí. K pevnosti vás pohodlně doveze neapolská pozemní lanová dráha.

Neapol se obvykle stává jen jakousi přestupní stanicí, místem, kde stačí strávit jeden den a zamířit jinam. Dalšími destinacemi jsou například ostrovy Capri či Ischia. Za koupáním můžete zamířit také více na jih směrem k oblíbenému pobřeží Amalfi. Zde naleznete turisty, které jste postrádali v uličkách Neapole. Do městečka Sorrenta lze využít vlakového spojení z centrálního nádraží. Cesta trvá necelé dvě hodiny, zpátky do Neapole je možné zvolit cestu lodí. Stejná příměstská vlaková linka Circumvesuviana vás doveze rovněž do dalších turistických Mekk regionu, a to Pompejí nebo menšího Herculanea. Pokud nemáte času nazbyt, doporučujeme zvolit návštěvu pozůstatků v Herculaneu. Prohlídka archeologického muzea nám trvala necelé dvě hodiny a uvidíte zde vše podstatné z tehdejšího městského života včetně lázní, chrámu, městských domů či pekařství. Herculaneum má bod navíc i za menší davy turistů.

Nebyla by to návštěva Neapole, kdybychom se nevypravili i na samotný Vesuv. Vrchol sopky se bez jakékoli časové zákonitosti tu a tam skrývá v mracích, my však máme štěstí. Autobus nás odváží z Herculaena směrem nahoru v momentě, kdy oblaka konečně zmizela. Poslední menší erupce byly zaznamenány během druhé světové války, v roce 1944 a dnes v tzv. červené zóně, oblasti bezprostředně ohrožené případným výbuchem sopky, žije kolem 600 set tisíc obyvatel. V kráteru však na pohled panuje klid a nám se zdá až neuvěřitelné, co Vesuv svého času dokázal způsobit. Neapol máte na před sebou jako na dlani a zahlédnout můžete z dálky i Pompeje.

Pro mnohé je návštěva Itálie především gastronomickým zážitkem. Nebudeme zastírat, na místní kuchyni jsme nedočkavostí hořeli i my. Zatímco na severu Itálie dělají údajně lepší italské gelato, zmrzlinu, k Neapoli se neodmyslitelně váže pizza. Bylo to právě zde, kde vznikla dodnes nejpopulárnější pizza Margherita a kde v roce 1830 otevřeli vůbec první pizzerii na světě. Tradiční neapolská Pizza Napoletana, resp. její tvůrci – pizzaiuolo, byli dokonce v minulém roce zařazeni na seznam nehmotného kulturního dědictví Unesco. My jsme zamířili do restaurace Gino Sorbillo, kde mají údajně tu nejlepší pizzu v celé Neapoli. Pověst toto místo předchází - připravte na fronty, a to ještě předtím, než restaurace otevře. Naše obavy, aby to nebyla jen dobrá marketingová kampaň, vzaly za své s prvním soustem tenkého těsta. Návštěvu tak určitě doporučujeme.

Pohlednice z cest na větší mapě

Prohlídka Neapole skutečně postačí na dva dny. Domníváme se však, že by byla škoda návštěvu města vynechat úplně. Odpadková krize dosáhla svého vrcholu před pár lety a od té doby se situace zlepšila. Nepovažujeme město za nebezpečné, na případné pouliční kapsáře narazíte všude. Velmi se nám zamlouvala především autentičnost Neapole, kterou jsme postrádali v přímořských turistických městečkách.