Výstava potrvá do 30. prosince, řekl jeden z autorů výstavy Petr Šťovíček. Na návštěvníky čekají zvonečky vážící pár gramů i zhruba stokilogramový cymbál, tedy součást stroje věžních hodin. Doprovodné texty zasazují zvony do symboliky Vánoc, nechybí ani informace o historii soběslavských zvonů.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Asi nejzajímavější je cymbál, který je zapůjčený z táborského muzea. Neví se, na které věži byl zavěšen, ale nechali ho vyrobit Malovci z Malovic v 16. století," uvedl Šťovíček. K dalším zajímavostem patří skleněné zvonečky, které zapůjčilo českobudějovické muzeum. V 19. století je z čirého křišťálového skla vyrobili skláři na Šumavě. Jsou velice křehké, proto se jich dochovalo velmi málo. Místy jsou zdobené ornamenty, emailem i zlatem.
Baroko a renesance
Pozornost návštěvníků při pondělní vernisáži poutala také kolekce barokních a renesančních srdcí zvonů, jež zapůjčilo krásenské muzeum. Zachovaly se po válečném zabavení zvonů. Nejvíce ale zaujala takzvané krev místního zvonu.
"Ten byl ulit asi v roce 1492. Z věže kostela ho po tři dny při válečné rekvizici sundávalo 12 vojáků. Nemohli ho snést, tak ho navrtali a shodili z věže," popsal Šťovíček. Někdo štěpiny z vrtání schoval a v muzeu se uchovaly ukryté v krabičce od sirek, zatím nikdy nebyly vystaveny.
Výstavu zvonků zdobí také papírové zvonky, které vyrobily děti a učitelky z mateřské školy, v muzeu nechybí ani staročesky ozdobené vánoční stromky.
K výstavě autory inspirovaly zářijové Soběslavské slavnosti zvonů spojené se svěcením a vyzdvižením zvonu Petr Vok na kostelní věž. Návštěvníci se mohou posadit do promítacího sálu muzea a tam si na videozáznam historickou událost připomenout.