Norsko v Karpaczi
Dřevěný románský kostel je ozdobou městečka Karpacz.
Podobně jako další městečka v podhůří polských Krkonoš nezapře ani Karpacz tradici předválečných německých lázní. Ze všech zdejších měst je navíc nejmalebnější. Vedle typické německé architektury hrázděných domů je ozdobou Karpacze dřevěný románský kostel, který byl do městečka převezen v polovině 19. století z norského Vangu. Přestože na polské straně Krkonoš jsou terény upravené hlavně pro běžkaře, v Karpaczi v areálu Sniezka je sedm vleků a šest různě obtížných sjezdovek.
Podhorské centrum
Podhorské centrum polských Krkonoš.
Město s hezkým středověkým náměstím se pyšní gotickou bazilikou sv. Erazma a Pankráce ze 14. století. V podhorském centru polských Krkonoš, které je také ideálním místem pro nákupy, najdete třeba Přírodovědné muzeum Krkonošského národního parku, určitě byste ale měli navštívit zdejší oblastní muzeum, které nabízí největší polskou kolekci skla. Do nedaleké typické krkonošské chalupy je umístěna národopisná sbírka připomínající i zdejší bývalé německé obyvatelstvo.
Sudetské sklo ze Szklarske Poreby
Lázeňské město Szklarska Poreba je centrem polského sklářství,
Poláci podobně jako Češi používají pro region kolem Krkonoš název "Sudety". A stejně jako z české části byli také odsud po válce vyhnáni němečtí obyvatelé. Ti noví polští navázali na řemeslné tradice zdejšího kraje. Lázeňské město Szklarska Poreba, centrum polského sklářství, je zároveň spolu s Karpaczem zdejším nejlepším lyžařským střediskem – sjezdovky se spouští z hory Szrenica. Nedaleko od městečka je nejkrásnější, patnáctimetrový vodopád Krkonoš. Z Harrachova se do Szklarské Poreby dostanete pohodlně vlakem.
Barokní perla Slezska
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie ve vesničce Krzeszow.
Přestože v 19. a 20. století bylo Slezsko, jehož součástí je i polská strana Krkonoš, "německým územím", v malebné podkrkonošské vesničce Krzeszow najdete připomínku, že tomu tak vždy nebylo. Do barokní baziliky Nanebevzetí Panny Marie ve zdejším cisterciáckém opatství bylo umístěno mauzoleum slezských Piastovců, kteří vymřeli v roce 1368. Autorem výzdoby vstupního portálu a fasády je český barokní sochař Ferdinand Maxmilián Brokoff. Bazilika kandiduje na zapsání do seznamu UNESCO.
