Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Kyselka smutku a naděje. Zaniklý svět kdysi světoznámých lázní

Cestování

  6:11
Seriál Já, Mattoni, jejž nedávno uvedla Česká televize, snad jistou část diváckého publika potěšil, další neoslovil, jiné zklamal. O jedno se však zasloužil. Znovu zvedl zájem veřejnosti o zapomínaný kout západních Čech a o zaniklý svět kdysi světoznámých lázní s někdejším jménem Bad Gießhübl-Sauerbrunn, česky: Lázně Kyselka.

Mattoniho vila patřící Lázním Kyselka. foto: Martin StolařLidové noviny

Na příběhu Lázní Kyselka si divák, čtenář i turista uvědomí, do jaké míry byl společenský a hospodářský vzestup místa podmíněn úspěšnou podnikatelskou činností. Prosperující podnik – zde plnírna minerální vody – spolu s mnoha dalšími aktivitami v balneologii – přímo podmínily všestranný rozvoj lázeňské lokality a jejího okolí.

Kolonáda chránící Ottův pramen kolem r. 1902.

Během několika desítek let tu vzniklo lázeňské místo světové úrovně. A co se z něho uchovalo podnes? Neznalý návštěvník bude nejspíše rozsahem devastace šokován, bývalé lázně skýtají velmi tristní pohled. Avšak v porovnání s dobou před několika lety je přesto dnešní stav důvodem k opatrnému optimismu. Některé objekty jsou opravené, některé na renovaci a obnovu teprve čekají, řada dalších je zakonzervována, aby se proces jejich chátrání alespoň zastavil do doby, než obnova dosáhne i na ně.

Ať už sem přicházíme se zvědavostí, s nostalgií anebo smutkem, je dobré – pro lepší pochopení místa – znát pár základních informací o zdejších dějinách. Při procházce po nábřežní promenádě někdejších lázní si tak lépe představíme jejich minulost.

V průběhu 19. století se Lázně Kyselka staly jedním z nejvýznamnějších a nejelegantnějších lázeňských míst monarchie. I kdybychom měli uvést jen některé z nejvýznamnějších návštěvníků, byl by výčet dost dlouhý: habsburská rodina – František I., po něm František Josef I. s císařovnou Alžbětou, Rudolf, Karel I. s manželkou Zitou, německý císař Vilém II., řecký král Ota I., poslední ruský car Mikuláš II., íránský šáh Mohammed Rezá Pahlaví, habešský císař Haile Selassie I., českoslovenští prezidenti Masaryk i Beneš. Ještě předtím zde byl i Johann Wolfgang von Goethe.

Miroslav Perout, ředitel o.p.s. Lázně Kyselka, v interiéru Ottova pavilonu.
Miroslav Perout, ředitel o.p.s. Lázně Kyselka, v interiéru Ottova pavilonu.

V době největšího rozkvětu bylo v lázních (využívaly 15 minerálních pramenů) 27 hotelů, řada kaváren a restaurací, 3 banky, divadlo (v něm se inscenovaly činohry i opery) a také 3 kina. Hosté se mohli věnovat jezdeckému sportu i golfu.

První lázeňské budovy se začaly stavět ve 30. letech 19. století. Podnikatelské aktivity Heinricha Mattoniho v 60. a 70. letech 19. století (i později) rychle vedly k prosperitě a k budování širší infrastruktury – vznikly další lázeňské domy, železniční spojení, lanovka. V roce 1884 dala hraběnka Nosticová z vděku za své uzdravení vystavět na návrší nad centrem lázní pseudorománskou kapli sv. Anny – ta je dnes opět obnovena.

V roce 2014 byla dokončena obnova domu Stallburg; ten dnes jako jedna z mála budov umožňuje představit si reálně trochu víc minulost místa. Vynikající počin se podařil v letošním roce: dokončila se obnova Löschnerova pavilonu v lese na svahu nad moderním areálem plnírny minerální vody Mattoni. V budově je nyní skvěle koncipované muzeum o historii rodiny Mattoni a jejím podnikání. Kadaňský rodák Josef von Löschner, pediatr a zakladatel české balneologie, patří k osobnostem, které se o rozvoj Kyselky velmi zasloužily.

Matoniho vyhlídková cesta

Červená turistická značka vede návštěvníka z centra vzhůru svahem výšiny Bučina po Mattoniho vyhlídkové cestě (i ta byla obnovena) ke kapli vzdálené asi kilometr, je odtud skvělý výhled na údolí Ohře. Poměrně strmou cestou po dalším půldruhém kilometru vystoupáte k opravené rozhledně na vrcholu Bučiny (562 m). Je z ní nádherný výhled na Doupovské vrchy, na bývalé lázně s údolím Ohře a zejména na hřeben Krušných hor. Geologicky zajímavý cíl v blízkosti Kyselky je přírodní úkaz nad obcí Dubina, vápencové jeskyně s tajemným názvem Skalky skřítků – dutiny po unikajících plynech. V čedičové skalní stěně je asi šedesát válcovitých dutin různého průměru, hlubokých až 5 metrů.

Až se budete vracet do bývalých lázní, všimněte si na severním okraji Mattoniho vily. V současné době probíhá její rekonstrukce. Pokračuje záchrana Ottova pavilonu, jedné z nejkrásnějších budov lázní, a konečně se započaly i záchranné práce na nábřeží ve Švýcarském dvoře a v Jindřichově dvoře.

Autor: