Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

‚Letos si už pepřák vezmu.‘ Pětadvacetiletý Čech vyráží podruhé na kole po Africe

Cestování

  6:00
PRAHA - Zkusil to už loni, v Maroku ho ale o kolo okradli. Letos to chce odvážný Tadeáš Šíma zkusit znovu. V listopadu vyrazí na cestu, která by měla trvat nejméně deset měsíců. Během té doby bude odkázán jen sám na sebe, přípravy stojí peníze i čas. „Každá taková cesta vás změní, za rok přijede nový Tadeáš,“ říká český cestovatel v rozhovoru pro Lidovky.cz

Jediným dopravním prostředkem Tadeáše Šímy bude kolo. foto: Lidovky.cz

Lidovky.cz: Kudy povede vaše trasa?
V podstatě přes celé západní pobřeží. Začátek bude v Maroku, pak přes Mauritánii, Senegal, Gambii, Guineu, Mali a Burkinu Faso. Potom zase zpátky k moři přes Togo, Benin, Nigérii, pak do Kamerunu a Gabonu. Poté následují dvě Konga, Angola, Namibie a konečně Kapské město v Jihoafrické republice.

Lidovky.cz: Mali, Kongo...Některé ty státy znějí nebezpečně.
Tyhle státy chci přejet opravdu rychle. Doufám, že v přímořských turistických lokalitách to tak nebezpečné nebude.

Lidovky.cz: Z Kapského města pak budete přesun řešit letecky?
To je zatím ve fázi plánování. Vypadá to na letecký způsob, docela si ale pohrávám s myšlenkou stoupnout nějakou nákladní loď a dojet s ní do Evropy. Dostal bych se tak do Hamburku nebo Rotterdamu.

Lidovky.cz: Na tuhle cestu se ale nevydáváte poprvé, minulý rok jste to již zkusil. Co se stalo?
Přepadli mě v Rabatu v Maroku. Dojel jsem tam v pátek a doufal, že si zařídím víza do Mauritánie a Senegalu. Jenže v Maroku zrovna probíhaly volby a tak mi řekli, ať přijdu v pondělí. Chtěl jsem si tedy přes víkend prohlédnout Rabat, tak jsem se ubytoval v hostelu a v sobotu jsem nalehko vyrazil na kole k moři. Vtipné však je, že jsem tou dobou chytil střevní chřipku, takže jsem u moře začal hledat příhodný, klidný koutek. Když jsem tam seděl ve křoví a přemýšlel, jaké by to bylo, kdyby někdo zrovna přišel, viděl jsem přicházet skupinku kluků. Doufal jsem, že si nevšimnou toho kola, jenže si ho všimli. Začali jsme se o něj přetahovat, oni po chvilce vytáhli vystřelovací nože. Zachránil mě muslimský pár, který šel kolem. Kluci se ho lekli a utekli, bohužel i s mým kolem. Ještě jsem chvíli přemýšlel, jestli koupit nové kolo a pokračovat, ale nakonec jsem tu myšlenku zavrhl.

Šíma sbíral zkušenosti i od ostatních cestovatelů, kteří podnikli podobné cesty.
Rodiče z toho nadšení nejsou, ale přesto mě podporují,“ říká Šíma.

Lidovky.cz: Plánujete proto na letošek nějaké bezpečnostní opatření?
Loni jsem měl s sebou násadu na vidle, tu si letos vezmu také. Nic moc jiného si kvůli případným kontrolám vzít nemůžu, pepřový sprej si ale letos už asi vezmu.

Lidovky.cz: Jak se na takové dobrodružství připravuje?
Hlavně asi vyladit kolo, které jsem dostal od sponzora, to je základ. Většina kol se totiž vyrábí s hydraulickými brzdami, které bych na Sahaře asi těžko opravil. Proto jsem tam dal normální, kotoučové. Poté se jedná o menší úpravy, jako jsou nosiče na kolo, které mi naštěstí z loňska zůstaly. Musím je namontovat, což je po nabytých zkušenostech o hodně snazší.
Důležité je taky vědět, jak opustit zdejší systém. To znamená odhlášení zdravotního a sociálního pojištění, obíhání úřadů a podobně. Pojištění mám na celý rok zajištěné.

Lidovky.cz: Jaký padne na takovou cestu rozpočet?
O tom se právě bavím s těmi cestovali. Nicolas Marino mi například řekl, že za měsíc utratil třeba jen 80 euro. Musím ty náklady tlačit dolů, nemůžu si dovolit hotel, sprchu a podobně. Beru stan, spacák a utrácet budu jen za jídlo. Z vlastních rezerv budu mít rozpočet zhruba 150 tisíc, kdybych se musel zároveň vybavit sám, koupit kolo a vybavení, skončím na částce přesahující čtvrt milionu. Desítky tisíc navíc stojí samotná víza.

Lidovky.cz: Co člověka vede k tomu, aby vyrazil na takovou cestu?
Já cestuji už nějakou dobu, hlavně stopem. To mě ale omrzelo, když jsem se vrátil z Kyrgyzstánu. Při stopování nemůžete zastavit, kde se vám zlíbí, musíte čekat na odvoz a podobně. Omezuje to prostě svobodu cestování, kolo je v tomto směru příjemnější.

Lidovky.cz: Co na to říká rodina?
To už je horší. Rodiče z toho určitě unesení nejsou, ale podporu od nich nepochybně mám. Smířili se s tím už dva měsíce před mou loňskou cestou, kterou jsem plánoval už rok dopředu. Tenkrát si ale mysleli, že to je jen můj rozmar.

Lidovky.cz: Jste v kontaktu s někým, kdo podobné cesty absolvoval?
Určitě. Konkrétně jsem se radil například s Martinem Magnuskem, který Afriku objel na motorce, dále s Argentincem Nicolasem Marinem, který jel na kole to východní pobřeží Afriky. V kontaktu jsem i s Matějem Balgou, který teď na kole cestoval po světě.

Lidovky.cz: Kdy očekáváte návrat?
Zhruba půl roku až deset měsíců od odjezdu. Půl roku by ale bylo moc krátké, vidím to spíš na delší cestu. Čili návrat vidím na léto, konkrétně červenec nebo srpen.

Lidovky.cz: Změní vás taková cesta?
Určitě, každá moje cesta mě nějak změnila. Člověk cestuje sám, hodně přemýšlí. Takže se sám těším na toho nového Tadeáše, který se za rok vrátí.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...