Lidovky.cz: Co vás na Česku nejvíc překvapilo při vaší první návštěvě?
Pohltila mě krása Prahy, avšak ještě víc mě ale uchvátilo, jak Češi milují divadlo. Profese divadelního herce je u vás respektována mnohem víc než kdekoli jinde na světě. Líbí se mi tradice shakespearových her v Čechách, byl jsem rovněž ohromen kvalitou a angažovaností herců, se kterými jsem se zde setkal.
Lidovky.cz: Kdy jste se rozhodl, že tu chcete zůstat nastálo? Co vás k tomu vedlo?
V roce 2007 jsem režíroval představení Macbeth v anglickém jazyce pro mezinárodní společnost herců a inscenace sklidila pozitivní ohlasy. Ve spojitosti s tím, že v Praze v tu dobu neexistovalo profesionální anglické divadlo (na rozdíl od měst typu Berlín, Hamburk či Vídeň), jsem se rozhodl, že u vás zavedu profesionální anglickou hereckou společnost se zaměřením na hry Williama Shakespeara.
Lidovky.cz: Co jste si v České republice oblíbil?
Matka mého otce, moje babička, byla Češka. Sám jsem tedy z 25 procent Čech. Když sem přijedu, cítím se jako doma. Nějakým způsobem se vživotě snažím hledat pohodu. Miluji tuto myšlenku a i když si myslím, že je potřeba tvrdě pracovat, jezároveň nutné užívat si náš život na této planetě.
Guy Roberts
|
Lidovky.cz: Chodil jste někdy s Češkou? Jaké podle vás jsou?
Moje partnerka Jessica Boona, která divadelní společnost rozjížděla se mnou, je Američanka. S Češkou jsem nikdy nechodil, ačkoli s nimi trávím hodně času. Líbí se mi, že se české ženy ve své zemi hojně angažují. Obdivuji také jejich vášeň a nadšení pro život.
Lidovky.cz: Je nějaký rozdíl v tom, jak se Češi chovají k sobě navzájem, ke starým lidem, dětem, než jak je zvykem ve vaší zemi?
Jedna z věcí, kterou mám na Češích a vaší zemi rád, je respekt ke starším lidem. Něco tak jednoduchého jako pustit staršího člověka sednout v tramvaji... I přes období nacismu a sovětské nadvlády zachováváte v České republice vůči starším lidem respekt.
Lidovky.cz: Co si myslíte o českém humoru? Líbí se vám? Je hodně odlišný od toho, na který jste zvyklý?
Líbí se mi, jak chytrý dokáže být - zejména vtipy o sexu! Některým vtipům u vás občas ale nerozumím, nicméně stále se učím.
Lidovky.cz: Zajímáte se o českou historii? Je v ní něco, co vás zaujalo?
Mám rád historii Prahy - pověsti o Libuši a Vyšehradu. Vaše historie je úchvatná - například osobnosti jako Jan Hus, císař Rudolf II. nebo Karel IV... Zajímám se především o nedávnou historii, nadchl mě způsob, jímž Češi ukázali světu, jak je možné mírumilovou cestou svrhnout komunistický režim. Prostřednictvím lidí jako byl Václav Havel a další disidenti. Jsem hrdý na to, že jsem zčásti Čech. Za jedno z největších děl, která kdy byla vytvořena, považuji Slovanskou epopej Alfonse Muchy. Řadím ji na úroveň Sixtinské kaple.
Lidovky.cz: Pijete pivo? Jak vám chutná česká kuchyně?
Samozřejmě, že piji pivo! Když ochutnáte české pivo, žádné už vám nebude chutnat tolik. Mám rád i tradiční české pokrmy jako Svíčková a pochopitelně také hruškovici nebo burčák.
Lidovky.cz: Myslíte si, že už v Česku zůstanete?
Doufám, že Prague Shakespeare Company bude stále růst a produkovat mnoho zábavy a kulturního vyžití pro české publikum. Proto věřím, že v Praze ještě dlouhou dobu zůstanu. Hrajeme převážně shakespearovské hry jako jsou Macbeth, Twelfth Night, atd. Ve hře Twelfth Night (Večer tříkrálový) hraje jednu z hlavních rolí dokonce britská velvyslankyně Jan Thomspon, která je výbornou herečkou. Téměř všechny hry jsou v angličtině, ale ti, kteří si nejsou svou angličtinou jistí, se nemusejí bát, v divadle jsou české titulky. Do repertoáru jsme zařadili i jednu hru od jiného autora, a to Venuši v kožichu. Hrajeme ji v angličtině a protože je velmi úspěšná, nastudovali jsme ji i v češtině v hlavních rolích s Václavem Vašákem a Janou Pidrmanovou. Jsem nadšený, že naše hrymají takový úspěch a velmi děkuj všem divákům, kteří na nás chodí.
Lidovky.cz: Po čem se vám v Česku nejvíce stýská? Co má vaše země výjimečného?
Stýská se mi po mojí dceři Isabelle. Přijede za mnou na návštěvu o letních prázdninách, i na ní pozoruji české kořeny, které zdědila. Mám rád Ameriku a jsem hrdý na to, že jsem Američan, avšak aktuálně nemohu měnit své místo s krály („change my place with kings“), jak praví Shakespeare.
ČESKÝ ŠOKJak se žije cizincům v Česku? Jsou tu spokojení, nebo jim u nás něco chybí? Pokud k nim patříte i vy a chcete se s námi podělit o svoje názory a dojmy, napište nám na adresu internet@lidovky.cz. Uveďte svoje jméno, národnost, proč jste do Česka přišel a připojte svoji fotografii. Jako předmět zprávy uveďte "Český šok". |