SpFling.com - skvělé seznamka pro dospělé s inteligentní vyhledávací systém najít partnera!

Cepelíny mají dobrý marketing, píše se o nich v každém průvodci, ale je to celkem obyčejná věc. Já bych spíš doporučil kibinas (plurál: kibinai), jakýsi piroh z křehkého těsta a masitou náplní, tradičně skopovou, ale dnes už ze všeho možného. Nejradši mám ty, které prodávají staré paní turistům před hradem Trakai z termoboxů, ráno upečené, ještě teplé, kdysi za 3 lity, dnes asi za euro. Ve Vilně mám oblíbený podnik na rohu uliček Stikliu, Žydu a Gaono, v někdejším malém ghettu. Je to něco mezi lahůdkářstvím a cukrárnou, samoobsluha, ale žádný low-end. Výběr slaného i sladkého je vynikající, paní za pultem typicky litevsky nepříjemné. Taky bych doporučil zajít do velkého supermarketu a podívat se do oddělení lahůdek: bude vám přecházet zrak.

A abych nezapomněl: šaltibarščiai, studený boršč! Chutná i těm, kdo nenávidí český boršč z jídelny, ostatně ty dvě věci nemají nic společného. Je to chlazená polévka ze zákysu, obarvená červenou řepou, s nakrájenou zeleninou (jarní cibulka, okurka, pažitka) a na zvláštním talíři se k ní podávají horké brambory, někde vařené, jinde pečené. V Polsku se tomu říká chlodnik litewski (s přeškrtnutým L ve slově chlodnik). Znají to i v Lotyšsku.

Taky miluju Vilno. (Nezapomínejme, že Vilnius má i české jméno, stejně jako třeba Vratislav, Cáchy, Mohuč a Řezno.) Není tam zdaleka tolik turistů jako v Rize a v Tallinnu, abych srovnával srovnatelné, a město se turismu nepřizpůsobuje. I historické jádro žije normálním životem. Tallinn bohužel připomíná Staré Město Pražské, zatímco Vilno má atmosféru zcela civilní. Působivé jsou zdemolované kostely, které se postupně opravují, boční uličky tvořené přízemními domy jako z románu z 19. století, dřevěné baráky v pastelových barvách mezi paneláky... Působivá je i nabídka potravin v supermarketech, upravená zeleň, střídmé barvy, a vyjedete-li na Kuršskou kosu, také čistá lázeňská městečka, kde na vás spíš než východní blok dýchne Skandinávie.

Jedna z největších atrakcí Litvy je podle mě klid. Citlivější člověk hned pozná, že je to řídce osídlená země. Relativní poklid panuje i ve Vilně, dokonce i na hlavních třídách, kde přes všechen ruch cítíte, že boční uličky jsou liduprázdné. Všechno je skromnější: zástavba, barvy, měřítka... Venkov je velmi upravený. Paneláky nehýří barvami jako u nás. Reklam je málo. V tomto smyslu je Litva opravdový balzám. Jen je třeba obrnit se proti aroganci lidí ve službách. Nepříjemnější obsluhu a prodavačky neznám. Platí to jak pro generace, které zažily SSSR, tak i pro mládež. Čest výjimkám.