Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Londýn jinak aneb Co v průvodcích nenajdete

Asie

  7:00
Londýn je jako stvořený pro vyznavače královských tradic i hledače módních trendů. Pro historiky umění, kavárenské povaleče i ty, co mapují stopy posledních pankáčů. Existuje jednoduše několik Londýnů, které, i když se nebudete honit, lze spatřit během dvou nebo tří dnů.

Střídání stráží foto:  Tomáš Krist, Lidové noviny

I člověk cítící se v návštěvách Londýna jako panic se obejde bez prohlídky královského Buckinghamského paláce – otevřený je stejně jen v létě. Dále není třeba studovat věž Big Benu – je vidět odevšad, Trafalgar Square s Nelsonovým sloupem nebo slavné náměstí Leicester Square s holuby, kde to vypadá jako na Václaváku. Není třeba speciálně chodit ani na náměstí Piccadilly Circus, které na vás vyskakuje z každé kýčovité pohlednice. A klidně přeskočte Downing Street 10, tradiční sídlo britského ministerského předsedy. Ty dveře známe z českých televizních novin – a premiér Cameron stejně bydlí v Downing Street 11, protože desítka prý nemá pořádnou kuchyňskou linku.

Pohled na Tower Bridge

Zato byste si neměli nechat ujít místa čerstvá jako polední menu ve fastfoodové restauraci Yo! Sushi. Místa přeplněná Londýňany. Takový je HYDE PARK, hlavní z deseti královských parků. Vstup je zdarma, což není samozřejmost, protože za vstup do parků soukromých, většinou oplocených, se platit musí. Tak jako krajinu rozdělují ploty, je po staletí budovanými ohradami rozdělena i britská společnost. O obtížném prolínání vrstev lidí na ostrově se píší pořád nové a nové knihy. V Hyde Parku ale přísné společenské dělení neexistuje; proto je dobré začít víkend tady.

Hyde Park

Londýn si v posledních pár dekádách získal pověst nejvíc multikulturního města evropy právě proto, že umožnil generacím lidí z Afriky, Pákistánu, Bangladéše, Indie, Asie a karibiku, aby se tu cítily jako doma. Tihle všichni, stejně jako extrémně mobilní a bohatí bojovníci mezinárodního obchodu, si v Hyde Parku v pátek kvečeru společně házejí létajícím talířem. Mezi nimi se proplétají ženy s nákupními taškami plnými oblečení, vždyť z největšího obchodního domu Harrods jste v Hyde Parku pěšky za pět minut. A tak jediné, co činí Brity jakékoli barvy pleti opravdovými Brity, je fakt, že jsou tiší a z našeho pohledu přehnaně slušní. Může se tak stát, že váš hlas bude znít v Hyde Parku hlučně a vaše gesta budou příliš rozmáchlá.

Město literatury
Možná si všimnete, že v metru zvaném Tube se čtou mnohem víc knihy než časopisy a noviny.

Londýn je plný stínů Olivera Twista a dalších Dickensových postav. Oscar Wilde tu byl zatčen pro "akt nedecentnosti s jinými mužskými postavami", Zadie Smithová v roce 2000 napsala geniální multikulturní román Bílé zuby. William Makepeace Thackeray, Ezra Pound, James Joyce a T. S. Eliot žili v západním Londýně. A Paní Dallowayové od Virginie Woolfové se dlouze prochází pro změnu Londýnem centrálním.

Je to město, kde stojí za to vylepšit si svou domácí knihovnu. Rozhodně nevynechte obrovské, výborně zásobené a každodenně doplňované knihkupectví JUDD BOOKS (82 Marchmont Street; www.juddbooks.com) nedaleko Britské knihovny. Je to napůl antikvariát, ale i nové knihy tu seženete minimálně o třetinu levněji. I v neděli mají v Judd Books otevřeno celé odpoledne. Literatura, umění, film, média a architektura jsou v přízemí, v prvním patře pak historie, filozofie, psychologie, ekonomika, politika, zahraniční vztahy a tak dále. Celkem 50 000 titulů. Můžete si půjčit žebříky a vyšplhat pro první vydání Harryho Pottera (za dvě libry) či Medvídka Pú s rozmazaným podpisem A. A. Milna (za tři libry).

V obrovské ratejně potkáte studenty, kteří se předhánějí, kdo z nich získá u Judd Books lepší cenu: Za standardní výkon se považuje koupě dvanácti knih za pětadvacet liber. Ovšem s tím, že žádný z titulů nesmí být kuchařka.

Jídlo nahání strach
Až vás intelektuální Londýn omrzí a pořádně se vyspíte, pak vězte, že FULL ENGLISH BREAKFAST, tedy kompletní anglickou snídani, naopak najdete v každé kuchařce. Je to totiž národní jídlo. I když nahání strach.

Anglická snídaně

Fazole v tomatové omáčce. Unavené, usmažené přepůlené rajče. Salámy, párky, klobásy, slanina, vše ožehnuté dozlatova, spíše do rakovinotvorné červeně. Několik kopců horkých čerstvých hub. Z prostředku té lákavé smažené hory na vás upřeně hledí volské oko a místo pusy má trojúhelníček mastného toastu. Vše se zalije litrem extra silného černého čaje se spoustou plnotučného mléka. Pokrokoví Britové zapíjejí svou snídani "ranní kávou", která chutná jako voda z hadru na podlahu.

I přes jasná zdravotní rizika vzkvétá full english breakfast ve všech cenových kategoriích. Najdete ji v každé kavárně, v luxusních restauracích i v lidovkách zvaných mastná lžíce ("greasy spoon"). Výhoda je, že se při téhle snídani zasytíte na celý den, takže se až do večera nebudete zdržovat jídlem. Určitě si takovou snídaňovou bombu dopřejte; mezi lidmi se zlomyslně říká, že koho nebolí po návštěvě Londýna slinivka, jako by tam nebyl.

Živé umění
V průvodcích žádného jiného města na světě není takový prostor věnován divadlu a živému umění vůbec. Je to proto, že Londýn za posledních deset let předhonil v kvalitě i New York. Při courání městem tak možná narazíte na Shakespearovo divadlo GLOBE (22 New Globe Walk; www.shakespearesglobe.org). Dovnitř nemusíte, i když je tam stálá výstava Mistrova života, která mimo jiné dokazuje, že se jeho jméno hláskovalo i jako Shakspere nebo Shaksper, a vysvětluje tak, proč se o jeho správné hláskování hádají britští vědci už tři sta let.

Filmový Londýn

Londýn nemá svého Woodyho Allena, který by velkoměsto mapoval láskyplnou kamerou; i tak však existuje slušná dávka snímků, které si před odjezdem do Londýna můžete pustit místo čtení bedekrů. Rozhodně k nim patří současné romantické trháky společnosti Working Title.

Čtyři svatby a jeden pohřeb (1994) – roztomile neurotický Brit Hugh Grant a sexy Američanka Andie MacDowell. Dvě oskarové nominace, vynikající scénář a dialogy. Rozpočet: 4 500 000 dolarů, celosvětové tržby: 245 700 882 dolarů. Služba Londýnu: nevyčíslitelná.

Notting Hill (1999) – Hugh Grant tentokrát s americkou hvězdou Julií Roberts. Znovu nedostižný scénář i herecké výkony. Většinu míst, kde se film natáčel, opravdu najdete ve čtvrti Notting Hill; stačí si do Googlu zadat "film locations for Notting Hill" – a máte celodenní program.

Deník Bridget Jonesové (2001) – před deseti lety Londýn konečně našel Hugha Granta v sukních; oplácanou třicátnici Bridget, v reálu vychrtlou herečku z Texasu Renée Zellweger. Nezapomeňte se ráno po romantické noci – stejně jako Bridget – projít po mostu Milénium, který mimochodem "zničili" Smrtijedi v šestém dílu filmové série o Harrym Potterovi.

Jak na věc (2002) – podle knihy Nicka Hornbyho, typický londýnský playboy Hugh Grant je tu o trochu menším floutkem.

Mým tipem jsou možná ne tak romantické filmy Mika Leigha, přezdívaného "antropolog s kamerou". V čele jeho snímků o životě britských pracujících stojí Tajnosti a lži (1996) o černošské dívce, která se vydá hledat svou skutečnou matku. Jiný Londýn než turistický pak uvidíte v Leighově filmu o dvou mladých učitelkách Happy-Go-Lucky (2007) a taky ve filmu o stárnutí Další rok (2010).

Na Jižním nábřeží najdete pro změnu Národní divadlo a před ním mladé muzikanty, kteří, právě v sobotu, hrají na housle Mozarta, na saxofon jazz, reggae a také na xylofon hity z muzikálu Šumař na střeše. Jejich vystoupení je zadarmo a nezapomenutelné.

Kusy z newyorské Broadwaye lze na londýnském WEST ENDU (to je v podstatě jen čtvrť plná divadel) vidět levněji a hlavně snáz než v Americe. K největším hitům teď patří drama Hodina dětí, v níž hraje filmová superstar Keira Knightley. A další hvězda, Kevin Spacey, se tu právě chystá na Richarda III. – premiéra bude 18. června. Napsal to Shaksper.

Nejméně narvaná a nejlevnější bývají sobotní nebo nedělní matiné (odpolední představení), která začínají v půl třetí nebo ve tři. Lístky koupíte u spolehlivého stánku TKTS přímo na Leicester Square. Pak ještě stihnete jedno točené ("on tap"), a když se hospody začnou plnit místními, vzhůru na Dalího, Magritta, Pollocka, Warhola a taky propagační plakáty ze síně sovětské grafiky.

Moderní umění a muzeum s nejhezčím výhledem
S přehledem nejlepší čas pro návštěvu muzea moderního umění TATE MODERN (Bankside; www.tate.org.uk/modern), je totiž sobota večer. Tehdy má oblíbená Tate, vzniklá v roce 2000 z budovy bývalé elektrárny, otevřeno až do 22:00 hodin (stejně jako v pátek). Jedině v tu dobu se tu nebudete strkat u Reclining Woman Francise Bacona, protože většina Londýňanů si v té době dává třetího guinnesse.

Galerie Tate Modern: tohle není scifi, ale umělecká instalace z dílny francouzského sochaře Dominiqua Gonzaleze-Foerstera.

Poslední návštěvníky pustí do galerie v 21:15. Tehdy už je šance, že do Tate nevstoupí ani turisté s ječícími dětmi a že tu nebudou ani třídy z místních základních škol, které sem jinak chodí často – kopírovat Duchampův pisoár a další umělecká díla.

Expozici v Tate Modern doplňují dobře natočené dokumentární filmy, které díla jednotlivých surrealistů představují fundovaně a jednoduše. A poznámka pro ty, kterým už vytrávilo: V posledním, 7. patře Tate Modern je restaurace s jedním z nejkrásnějších výhledů na Londýn.

Jak vybrat ubytování?
Chcete-li strávit v Londýně skutečně jen víkend, pak jistě nechcete polovinu z něj prosedět v trubce metra na cestě z dopravní zóny 3, 4, 5 nebo 6 do centra dění, tedy do zóny 1 a 2. Na ubytování proto nešetřete, i když vás v Londýně čekají pokojíčky jak pro panenky. Specializované webové portály dnes nabízejí na londýnském hotelovém trhu nejrůznější nabídky, bonusy, věrnostní slevy, sezonní výhody a podobně. Vyplatí se najít si i agentury (klidně mohou být české), které organizují eurovíkendy, v jejichž ceně už je ubytování zahrnuto. Můžete organizovaně bydlet – a pak si v Londýně vytvořit vlastní program. A pokud chcete jet na vlastní pěst, většina velkých rezervačních portálů už má stránky v češtině.

V podzemce zvané trubka

Doporučit lze sedmipatrový London Central Youth Hostel (104 Bolsover Street; www.yha.org.uk), který leží pět minut od Oxford Street. Je v něm nonstop kavárna, internet, plně vybavená kuchyně, prádelna, plazma a Nintendo Wii. Za noc zaplatíte od dvaceti liber za jednolůžko do sto čtyřiceti liber za pokoj pro šestičlennou rodinu s vlastní koupelnou.

Nákupy a období slev
Koupelnu v hotelovém zařízení nelze podcenit: V Londýně je třeba vypadat dobře. Celý starý kontinent jezdí do Londýna nakupovat oblečení, i když všichni vědí, že v New Yorku se nakupuje lépe a laciněji. Město, které vytváří téměř třetinu britského HDP, však nakupovat umí a umí vytvořit i pocit, že mu nějaká dolní Broadway na Manhattanu nesahá, co se posledních trendů týče, ani po lem tříčtvrtečních kalhot, které se budou nosit letos v létě.

A když se v Londýně octnete tváří v tvář nesmyslným cenám i výrobkům (například iPod s malými diamanty), můžete si být jisti, že v tomhle městě žijí lidé, kteří si je mohou dovolit.

Londýn

My ostatní můžeme v Londýně nakupovat v období slev: Největší nákupní terno, často až osmdesátiprocentní, přichází v lednu a pak v červenci. Byl by hřích neprohlédnout si obchodní dům HARRODS (87–135 Brompton Road, www.harrods.com) vlastněný egyptským byznysmenem Mohamedem Al Fayedem, jehož syn zahynul v autě s princeznou Dianou. Harrods je krásný, snobský a dekadentní – jako jediný dodnes prodává pravé lišky, medvědy a jiné kožešiny.

A pak je nejvyšší čas vrátit se znovu do Hyde Parku, kde kupodivu ještě mnohá zvířata divoce žijí. Neobtěžujte se ale hledáním proslulého Řečnického koutku (Speaker’s Corner), kam si lidé ve 20. století chodívali stěžovat na britskou vládu. Časy se mění. Komu se dnes nelíbí, co dělá jeho vláda, nejde sem, ale do ulic a na Facebook. Nahází vajíčka na prince Charlese – nebo si na tělo připne výbušninu a odpálí se v metru.

Kvalita kávy
Je lepší sednout si do slavné restaurace U Serpentiny, dát si silné latte (kvalita kávy se za poslední dekádu v Londýně dramaticky zlepšila) a pozorovat lidi, kteří si sem přišli užít víkend. Sedí tu hodně osamělých cizinek ze Španělska, Francie i Čech, holek kolem dvaceti, které sem přijely hlídat děti a učit se anglicky. Volno mívají většinou jen jednou týdně, právě v neděli. Pročítají si učebnice anglické gramatiky a přemýšlejí, jak naložit s pár hodinami volného času. Stejně jako vy.

Po stopách Královy řeči

Colin Firth ve snímku Králova řečFilm Králova řeč v hlavní roli s Colinem Firthem jako koktavým králem Jiřím VI. získal čtyři oskarové sošky. Vyplatí se vydat se po jeho londýnských stopách.

Začněte na stadionu ve Wembley (www.wembleystadium.com). Bude mimochodem centrem olympijských her v roce 2012. Tam se budoucí král, tehdy ještě jako princ Albert, pokouší v roce 1925 pronést svou první řeč k národu. Neúspěšně.

Projděte se po prestižní ulici Harley Street, od dvacátých let dvacátého století se moc nezměnila; tam, v čísle 146, bydlel nevystudovaný logoped Lionel Logue (hraje ho Geoffrey Rush), který díky svým schopnostem naučil krále mluvit, a významně tak přispěl k záchraně britské monarchie během druhé světové války. Na adrese 33 Portland Place zase najdete útulně ošuntělý dům z 18. století, který ve filmu slouží jako Loguova pracovna.

Za šestnáct liber na osobu navštivte Westminsterské opatství (Westminster Abbey, www.westminster-abbey.org), které je od roku 1066 tradičním místem korunovace britských královských hlav. Je také místem odpočinku panovníků a významných osobností (leží tu Darwin, Chaucer, Kipling, Dickens a tři tisíce dalších). Právě tady se Lionel Logue snažil Jiřímu VI. vysvětlit, že nemusí mít trému, protože korunovace je jen snobská šaškárna. Zvýšené popularity se opatství dostalo už před pár lety – díky románu a posléze filmu Šifra mistra Leonarda.

Westminsterské opatství bylo nejvíc atraktivní 29. dubna, kdy si tam Kate Middletonová brala prince Williama, pravnuka krále Jiřího VI. Will a jeho nevěsta pak jeli kočárem do Buckinghamského paláce.