Peru je ale také přítomnost, život prostých Peruánců a také nabídka jejich kulinářského umění. Je libo lamu nebo lamu alpaku s omáčkou barvy brčálu či ostře žlutou omáčkou zalité brambory? Brambor je zde mnoho druhů, zaznamenala jsem jich na talíři asi 10 druhů, ale je jich mnohem víc. Liší se tvarem, vůní i chutí.
Pohlednice z cest na větší mapě
Peruánské knedlo vepřo zelo je ale jednoznačně grilované morče. Nechybí na jídelníčku žádné slušné restaurace v oblasti Cusca. Můžete si ho dát upravené i na více způsobů, ale vždy jej dostanete naservírované tak, aby nebylo pochyb o tom, co vlastně jíte. Ouška, zoubky, nožky i s drápky. Zkrátka proti chuti žádný dešputát.
Další "delikatesou" je místní pivo tzv. chicha (číča). Vyrábí ho zde v každé vesnici, základní surovinou je kukuřice. Na výrobě se podílejí hlavně ženy a nejdůležitějším momentem při přípravě je žvýkání kukuřičných zrn a jejich následné vyplivnutí zpět (enzym ve slinách štěpí škroby a přeměňuje je na cukry). Prodej chichy poznáte velmi snadno – příbytek je označen červeným vlajícím hadrem. Ale ochutnávka piva je opravdu pro silné žaludky. Já jsem se smířila s tím, že jeho chuť nepoznám a vůbec mě to nemrzí.