Zrezivělý vrak a magrovy
Ještě před východem slunce nasedám do kajaku. Načasování je nutné kvůli přílivu, protože jen vysoká voda mi umožní proplout mangrovy. Odrážím od mola plného luxusních jachet a vyrážím. Proplouvám pod mostem, kde díky přílivu voda rychle proudí a žene mě do laguny. Přede mnou se z oceánu zvedá strmý svah porostlý džunglí a vysoko v mracích se ukrývá nejvyšší hora Seychel – přes 900 metrů vysoká Morne Seychellois.
Ráno je tiché a pro kajakáře vlídné, protože rovníkové slunce ještě nepálí. Vycházející oranžový kotouč ale vzápětí nasvěcuje mraky a další den právě začíná. Pádluji k vraku „Isle of Farquhar“, který tu trčí v bahně. Přes sto let starý zrezivělý trojstěžník je dokonce označen na mapách a je jednou z mála historických památek na ostrově Mahé.
Vydávám se podél hlavního pobřeží a pluji mělkou vodou v úzkém kanále s mangrovníky. V korunách přesličníků a stromů takamaka sedí hejna volavek, které tu loví drobné ryby a korýše. Každodenní příliv a odliv plní tuto lagunu pravidelně čerstvou oceánskou vodou a díky tomu tu ptáci mají dostatek potravy. Kdybych nevěděl, že jsem pár kilometrů od hlavního města Victoria, a kdyby na mě ze břehu nevykukovaly štíty budov, myslel bych si, že pádluji někde v divočině.
Po asi 40 minutách pádlování se rozhoduji lagunu opustit a směřuji k obrovské trubce, která propojuje vody laguny s oceánem. Příliv vrcholí, i tak je ale proud vody dost silný a tak tak, že se mi podaří jej překonat.
Ostrov milionářů
Ocitám se na otevřeném moři a směřuji k ostrovu Eden. Jedná se o uměle vytvořený ostrov, který byl vytvořen před asi 15 lety za účelem výstavby domů a moderní maríny. Dnes je to jedna z nejluxusnějších rezidenčních oblastí na Seychelách a také tu najdeme nejmodernější a největší marínu v Indickém oceánu.
Pádluji kolem luxusních domů – některé mají před okny privátní pláž, jinde se zase pohupují jachty a motorové čluny. Když přilétáte na Seychely, pravděpodobně budete mít možnost z okýnka letadla spatřit nádherné uměle vytvořené pláže. Můj kajak je nyní jediný prostředek, jak se na tyto pláže dostat, protože jinak je rezidenční oblast chráněna přísnou a nesmlouvavou ochrankou.
  |
Po pravé ruce pozoruji ostrovy mořského národního parku Ste Anne, kde jsme před pár dny kotvili a proháněli se na kajaku. Je to nádherná oblast několika ostrovů, lagun a korálových útesů, kterou nejlépe poznáte právě na kajaku nebo na plachetnici.
Trochu pofukuje, pravidelný pasát nás ostatně poháněl předchozích 14 dní na našem katamaránu. Kajak hravě zvládá i metrové vlnky a já pokukuji, kde je vjezd do té nejhezčí laguny. Vybírám si třetí vjezd a vplouvám do nádherné zátoky s dlouhou písečnou pláží. Zvedám kormidlo kajaku a vytahuji plavidlo na břeh. Potkám tu asi 2 lidi na ranní koupačce, jsou to ranní ptáčata jako já...
Největší marína Indického oceánu
Po krátké relaxaci na písku skáču do kajaku a pokračuji kolem ostrova. Nedá mi to a zajíždím do dalšího vjezdu – tentokrát tu namísto pláže spatřím privátní marínu majitelů. Jiný kraj – jiný mrav; namísto garáží tu prostě máte molo a u něho loď...
Míjím severní výběžek, přede mnou se rýsuje zástavba z nedaleké Victorie a typické obří větrníky na pobřeží. Teď to bude proti větru, takže je potřeba přimknout se ke břehu a zabrat. Za chvilku jsem zpět v maríně a rozhoduji se pro průzkum zdejších plavidel. Nabídka je opravdu pestrá – od rybářských lodí, přes čluny s přívěsnými motory 2x300 HP, charterové katamarány až po jachty milionářů. Kotví tu prý i jachta šejka z Emirátů, jehož obří vila se tyčí na kopci nad marínou.
Za dvě hodinky jsem toho viděl docela dost, a tak můžu konečně s klidným svědomím zabalit kajak před odletem domů.
