Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Na kole přes Afriku: Gabon je nejhezčí stát, kterým jsem zatím projížděl

Cestování

  6:00
GABON - Rozřízněte někdo tu dvoumetrovou krabici!“ Křičí podsaditý celník na librevillském letišti. „Hej, pomalu, pomalu!“ Ozývám se, schovaný za svým Apachem rozloženým v kartonovém boxu. „Copak, copak? Máš tam drogy, co, mladej?!“ Podezřívá mě celník. Následně jsem skupince vykulených celníků předvedl světový rekord v sestavení kola z krabice do pojízdného stavu a vybavit ho bagáží na dlouhou cestu pralesem, který z letadla vypadal velkolepě. Přesun z Toga do Gabonu se tak obešel bez nepříjemností.

„Potkávám hodně chlapíků z Číny, kteří organizují kácení stromů, které tady stály dřív, než se oni sami narodili,“ říká Tomáš Šíma. foto: Tadeáš Šíma

Z hlavního města Gabonu, Libreville, jsem vyrazil na jih směr Kongo. Cesta za městem se nedá považovat za úplně špičkovou dálnici. S asfaltem se tady nepotkáte, a protože probíhá období dešťů, jsou výmoly plné vody. Bahno se lepí na pláště zhruba celých 40 kilometrů od Libreville, když najednou bahenní lázeň skončí a já se ocitám na krásné asfaltové silnici uprostřed pralesa.

V noci přicházejí pravidelné deště, které jsem jinde nezažil. Především svojí intenzitou by dokázaly se stanem, kterým já disponuji, udělat rychlý proces. Noci tak trávím u místních, kteří mě rádi hostí nebo v těch nejlevnějších hotelích. Zrovna při psaní tohoto článku se dívám ze dvou metrů na vypaseného švába, který se má k světu.

Mapa cesty.

Gabon je pro mě ten nejhezčí stát, kterým jsem zatím v Africe projížděl. Prales, obklopující cestu z obou stran, doslova budí klaustrofobické nálady a v člověku evokuje respekt před přírodou. Zvuky, které z něj vycházejí jsou fascinující. Ovšem už i tady se rozmáhá palma olejná, která potřebuje místo. Potkávám hodně chlapíků z Číny, kteří organizují kácení stromů, které tady stály dřív, než se oni sami narodili. Zvířata potkávám spíše mrtvá. U cesty visí na prodej různé druhy opic, vačnatců nebo dikobrazů.

Přes den často prší. Většinou tak sedmkrát za den zmoknu a znovu na silném slunci uschnu. Dorazil jsem až k rovníku! Teď už to bude určitě z kopce až do Kapského Města! Na jihu Gabonu prales ustupuje a je větší rozhled do krajiny. Pokud zrovna neprší, připadám si jako v ráji!

Prales, obklopující cestu z obou stran.
Cesta za městem se nedá považovat za úplně špičkovou dálnici.

Když jsem projížděl jednou z vesniček pod rovníkem, zamával na mě běloch sedící u chatrče. Byl to voják z Francie, který se rozhodl v Gabonu usadit. Pozval mě na pivo (nejlepší, co jsem v Africe pil – gabonské pivo značky Regab) a vzal mě asi kilometr do džungle k řece. Asi 15 minut jsme se chladili v proudu a já nechal své kolo bez dozoru. Bez brýlí toho moc nevidím, a tak jsem si nevšiml, že někdo prohledává mé brašny, zatímco jsem relaxoval ve studené vodě. Po návratu ke kolu jsem hned poznal, že je něco špatně. Stativ ležel na zemi a futrál od ukulele byl pootevřený. Avšak zdálo se, že se nic neztratilo. Ten večer jsem však zjistil, že mi z brašny někdo vytáhl dva pytlíky, ve kterých jsem ukrýval elektroniku k dobíjení fototechniky, zdroj od laptopu, SD karty a kabely. No nic, za osvěžení se platí!

Momentálně se nacházím 50 kilometrů od hranic s Kongem. Konkrétně v městečku Ndende, kde skončil asfalt. Následuje 22 Třešňáků cestou, se kterou tady mají problém i auta s pohonem 4x4, zvlášť teď, v období dešťů.

Veselé Velikonoce, já jdu shánět pruty na pomlázku. Tedy až potom, co vypudím toho švába.

Mou cestu můžete sledovat na facebooku: Na kole přes Afriku, na Instagramu: #tadytada a na webových stránkách: www.tadytada.cz

Šmírovat mě můžeš tady

Autor: