9. února 2018 11:26 Lidovky.cz > Cestování > Aktuality

Na kole přes Afriku: Hruškovice v Bamaku

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
V kempu Sleeping Camel v Bamaku jsem se shledal s kamarádem Nicolasem ze... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy V kempu Sleeping Camel v Bamaku jsem se shledal s kamarádem Nicolasem ze... | foto: tadeáš šíma

V kempu Sleeping Camel v Bamaku jsem se shledal s kamarádem Nicolasem ze Španělska, který jede do Kapského Města na motorce. Trávíme zde společné dny plné byrokratických vyjednávání na různých ambasádách a konzulátech. Mně není po příjezdu do Bamaka nejlépe. Zřejmě se ozývá únava po dlouhém a náročném přejezdu ze Senegalu.

Je středa. Nechávám kolo v kempu a pospíchám na nigerijskou ambasádu. V Bamaku panuje chaotická doprava. Na kole si tady netroufám jezdit a pěšky jsem pořád na pozoru. Po hodině cesty centrem města konečně stojím před ambasádou Nigérie. Uvnitř mi slečna vysvětluje, že pokud chci získat vízum do jejich země v Bamaku, musel bych v Mali strávit půl roku a déle. „Taková jsou pravidla!“ Tvrdí mladá černoška s nadváhou. Půl hodiny s ní řeším, že Mali se mi sice líbí, ale půl roku tady trávit nehodlám. Budu muset tedy zkusit jinou ambasádu, zřejmě v Ghaně.

Cítím, že se se mnou něco děje. Začalo to po příjezdu do Bamaka. Jsem unavený a malátný. Začíná mě bolet hlava. Ráno jsem šel do města shánět test na malárii. Obešel jsem pět lékáren, ale test není k dostání. Sehnal jsem ho až v menší ordinaci.
Překrásná zahrada

První ambasáda tedy neúspěšná. Přecházím k ambasádě Burkiny Faso. Zde je proces jednoduchý. Vyplníte dva formuláře a necháte je společně se dvěma pasovými fotografiemi, pasem a 48000 CFA (1920 Kč) na ambasádě a druhý den si vyzvednete pas s vízem. Měl jsem štěstí, potkal jsem na ambasádě německý pár Marcuse a Annu, který jede přes celou Afriku do Kapského Města na svatební dovolenou v Land Roveru. Usnadňují mi cestu přes město a vezou mě do kempu. Už jsem skoro zapomněl, jaké to je sedět v autě. V Bamaku je takový smog, že jeden den strávený ve městě je asi jako 20 vykouřených cigaret.

Cítím, že se se mnou něco děje. Začalo to po příjezdu do Bamaka. Jsem unavený a malátný. Začíná mě bolet hlava. Ráno jsem šel do města shánět test na malárii. Obešel jsem pět lékáren, ale test není k dostání. Sehnal jsem ho až v menší ordinaci. Plnoštíhlá vysmátá černoška v bílém plášti mi píchá špendlíkem do ukazováčku a krev stéká do testovacího obdélníčku. Negativní! Jsem šťastný, ale následně mi v kempu lidé říkají, že tyto testy se velmi často spletou. Druhý den nevolnost naštěstí mizí, a tak celou záležitost přisuzuji únavě.

Do kempu přijel na své Kawasaki Hugo. Třicetiletý kluk z Jihoafrické republiky. Má za sebou to, co nás s Nicolasem ještě čeká. Protože chceme trochu vypnout od cestování a byrokracie, navštěvujeme místní botanickou zahradu a večer pořádáme barbecue. Na grilu jsme si připravili hamburgery a pořádně se najedli.

Moje cesta

Následně se mě jedna uklízečka v kempu ptá, zda jsem se už potkal s klukem z ČR, který je tady ubytovaný. A takto jsem se potkal s Michalem z Děčína, který v Bamaku pracuje pro OSN. Zase se ukázalo, jak je ten svět malý. Na baru má schovanou lahev hruškovice. Po dvou panácích už jsem přesvědčen, že je na mě malárie krátká.

Poslední vízum, které potřebuji v Bamaku zařídit, je to do Ghany. Nevím proč, ale vše chtějí 4x. Čtyřikrát vyplněný formulář, kde musí být, mimo jiné, uvedené 2 kontakty na lidi žijící v Ghaně. Čtyři kopie rezervace hotelu, čtyři kopie zvacího dopisu do Ghany, čtyři kopie itineráře, kudy má cesta s kolem Apache povede, čtyři pasové fotografie a 30000 CFA (1200 Kč). Za tři dny si mám pas vyzvednout. Doufám, že už co nejdříve budu sedět znovu v sedle.

Mou cestu můžete sledovat na facebooku: Na kole přes Afriku a na Instagramu: #tadytada a na webových stránkách: www.tadytada.cz

Tadeáš šíma
  • 0Diskuse




Najdete na Lidovky.cz