7. června 2018 6:08 Lidovky.cz > Cestování > Aktuality

Na kole přes Afriku: Jak jsem potkal slona

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Jak jsme potkal slona | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jak jsme potkal slona | foto: Tadeáš Šíma

Není u mě tajemstvím, že jedním z hlavních důvodů, proč jsem do Afriky vyrazil, bylo potkat slona. V Kongu u ochránce slonů, Arthura Sniegona, se mi takové setkání se slonem pralesním nepoštěstilo, a tak národní park Etosha na severu Namíbie byla jedna z mých posledních šancí, jak tohoto savce ve volné přírodě zahlédnout.

Jižně od parku leží městečko Kamanjab, ve kterém si belgický pár postavil kemp Oppi-Koppi. Každý, kdo zavítá do kempu s cizí registrační značkou, může kempovat zdarma, jak dlouho se mu zlíbí. Já registrační značku nevozím, ale pro cyklisty tento skvělý zvyk platí rovněž a aby toho nebylo málo, dostal jsem večeři gratis. Kemp praská ve švech pod náporem německých turistů, a hlavně pod náporem jejich kilogramů.

Nechávám se jedním mladým párem z Innsbrucku odvézt k bráně parku, kde se s místním šéfem bez nohy snažím vyjednat jednodenní vyhlídkovou vyjížďku do parku. Cena je šílená. Ale co! Celou Afriku spím ve stanu a zaplivaných hotelech, tak pro jednou se rozšoupnu. Když jde o slony.

Na jih od Windhoeku, hlavního města Namíbie, jedu převážně po rovině s ostnatými keři za plotem, který vede podél celé hlavní silnice. Občas mi dá zabrat najít díru v plotu nebo nějaké fajn místo na spaní. Za městem Rehoboth jsem přejel obratník Kozoroha a do Kapského Města mi zbývá 65 Třešňáků.
Jižně od parku leží městečko Kamanjab, ve kterém si belgický pár postavil kemp Oppi-Koppi. Každý, kdo zavítá do kempu s cizí registrační značkou, může kempovat zdarma, jak dlouho se mu zlíbí. Já registrační značku nevozím, ale pro cyklisty tento skvělý zvyk platí rovněž a aby toho nebylo málo, dostal jsem večeři gratis. Kemp praská ve švech pod náporem německých turistů, a hlavně pod náporem jejich kilogramů.

Můj řidič je Joseph. Joseph toho moc nenamluví. Já také ne. Moc nám to spolu klape. U napajedel vídáme především zebry a žirafy. Zeber je tady hodně, připadám si jako v černobílém filmu. Jen ten slon pořád nikde. Jedeme už dvě hodiny. A pak to najednou přijde. Stádo slonů. Akorát asi dva kilometry vzdálené a z dálky nejsou moc vidět.

Fotím si asi stopadesátou zebru, když v tom samec slona afrického přejde přes cestu dvacet metrů před autem. Na tohle jsem čekal půl roku v sedle mého Apache. A teď je to tady. Skoro ani nefotím, přijde mi škoda se na něco tak úchvatného dívat přes objektiv fotoaparátu. Setkání trvalo asi minutu. Chobotnatec začal být naší přítomností poněkud nervózní, a tak jsme vzali hrdinsky do zaječích. Nebo spíše do žirafích.

Moje cesta

Z kempu Oppi-Koppi jsem musel kus cesty popojet minibusem kvůli řádění lvů v okolí parku. Jeden domorodec z Kamanjab mi tvrdil, že tento týden lvi rozpárali dva jeho kamarády, když šli z města domů do vesnice asi deset kilometrů vzdálené od města. Ano, tady ještě hrůzostrašné historky o krvežíznivých lvech zaslechnete! Sice mám svou násadu od krumpáče, ale nebudu pokoušet štěstí, lev se neptá.

Na jih od Windhoeku, hlavního města Namíbie, jedu převážně po rovině s ostnatými keři za plotem, který vede podél celé hlavní silnice. Občas mi dá zabrat najít díru v plotu nebo nějaké fajn místo na spaní. Za městem Rehoboth jsem přejel obratník Kozoroha a do Kapského Města mi zbývá 65 Třešňáků.

Mou cestu můžete sledovat na facebooku: Na kole přes Afriku, na Instagramu: #tadytada a na webových stránkách: www.tadytada.cz

Šmírovat mě můžeš tady:

Tadeáš Šíma
  • 0Diskuse