Obec na projektu zhruba za 120 000 korun spolupracovala s organizací Paměť Krkonoš a s výtvarnou dílnou Bosorka. Podle Evy Hrubé z Paměti Krkonoš, která zajistila informační obsah stezky, má stále smysl si jména českých i polských disidentů připomínat.
„Chceme připomenout, že před 40 lety se tu odehrávala setkání, která se zpočátku tvářila nevinně, ale měla podstatný význam pro demontáž komunismu ve střední Evropě. Motto projektu je, že za svobodu se má bojovat kdekoli a jakkoli, není k tomu potřeba téměř nic, jen to odhodlání,“ řekla Hrubá.
V Krkonoších od loňska funguje také virtuální online trasa připomínající v širší oblasti stejné téma. Autorem projektu mobilní aplikace Místa Paměti národa, která lidem přibližuje konkrétní místa, kde se čeští a polští disidenti scházeli, je organizace Post bellum. Vede turisty horským terénem a měří asi 20 kilometrů. |
Stezka bude mít šest zastavení. „Začátek bude na infocentru, druhé zastavení na bývalé celnici a další u paní Fajtlové, kde se v její chalupě disidenti scházeli,“ řekl Engliš.
Domek Drahomíry „Dády“ Fajtlové si disidenti oblíbili, protože chalupa nebyla tolik na očích. Koncem 70. let a v 80. letech zajišťovala zázemí chartistům včetně Václava Havla, kteří se na hřebenech Krkonoš setkávali s polskými kolegy. Na hřebenech se sešli třeba Adam Michnik, Jacek Kuroń, Václav Havel či Marta Kubišová.
Fajtlová organizaci Post Bellum, shromažďující příběhy, na něž by se nemělo zapomenout, řekla, že její chalupu v té době odposlouchávala Státní bezpečnost. Z jejích vzpomínek vyplynulo, že pozdější prezident Václav Havel a jeho bratr Ivan u ní byli asi dvakrát. „Estébáci naši chalupu pozorovali. Na chatě, kterou měla Rudá hvězda Pardubice, měli namontované odposlouchávací zařízení zaměřené na nás,“ uvedla pro Post Bellum.
Součástí naučné stezky budou informační panely tvořené kolážemi, které zábavnou formou přiblíží události z té doby. „Každý panel bude mít trochu jiné téma. Chceme, aby to bylo pestré a zábavné,“ řekl starosta.
