Nejlepší je segedín a nakládaný hermelín, chválí Ukrajinka

Lidovky.cz: Co vás na Česku nejvíc překvapilo při vaší první návštěvě?
V roce 2008 jsem poprvé přijela do Česka jako turista. Líbilo se mi obrovské množství historických a kulturních památek, divadel, kaváren. Příjemně mě překvapila výborná organizace dopravy, používání a dodržování jízdních řádů, vstup do metra bez turniketů. Praha mi přišla klidná a pohodová.

Lidovky.cz: Kdy jste se rozhodli, že tu chcete zůstat nastálo? Co vás k tomu vedlo?
Přestěhovala jsem se v roce 2009 do Česka za svým manželem. Hned jsem absolvovala intenzivní kurz češtiny, což mi přineslo jistotu a samostatnost. Pak jsem se začala seznamovat s Prahou, českou kulturou, s novými lidmi a přáteli.

Lidovky.cz: Co vám na Češích nejvíc vadí?
Většinou se mi daří potkávat pozitivní, příjemné a vstřícné lidi. Vadí mi někdy trapné vykání na pracovišti a mezi lidmi stejného věku, které se už nějakou dobu znají. Je potřeba odhadnout vhodnou dobu, kdy přejít od vykání k tykání.

Lidovky.cz: Chodila jste někdy s Čechem, jací podle vás jsou?
Můj manžel je na půl Čech, ale v Česku nevyrůstal, takže nemohu posoudit.

Lidovky.cz: Je nějaký rozdíl v tom, jak se Češi chovají k sobě navzájem, ke starým lidem, dětem, než jak je zvykem ve vaší zemi? Jsou Češi slušní?
Byla jsem příjemně překvapena, jaké jsou tady podmínky pro cestující se sníženou schopností pohybu, pro maminky s kočárky, mají respekt a možnost pohybu, což na Ukrajině není. Starší lidé se mohou účastnit různých aktivit. Jako maminka jsem se hodně přiučila od některých českých maminek – především jejich trpělivosti a umění zůstat v klidu. Líbí se mi, že se neznámí lidé zdraví na veřejných místech, ve výtazích a tak.

Lidovky.cz: Co si myslíte o českém humoru? Libí se vám? Je hodně odlišný od toho, na který jste zvyklá?
Český humor je zajímavý, vtipný, ironický, a není jednoduchý. Čím déle je člověk v Česku, tím líp ho chápe a používá.

Lidovky.cz: Zajímáte se o českou historii? Je v ní něco, co vás zaujalo?
Ano, zajímám se, jako první moje seznámení s českou historií byly Staré pověsti české, které jsou moje oblíbené. Postupně jsem se dostala i hlouběji. Většinou se snažím vyhledat potřebné informace, když se o něčem mluví nebo se slaví historicky významné výročí, a já mám kolem těchto témat mnoho otázek. .

Lidovky.cz: Pijete pivo? Jak vám chutná česká kuchyně?
Českou kuchyni mám ráda. Doma ji ale skoro nevařím, až na polévky. Oblíbila jsem si krémové polévky. Českou kuchyni si vychutnávám hlavně v restauracích nebo na návštěvách. Miluji nakládaný hermelín, segedínský guláš, králíka na česneku a meruňkové knedlíky. Pivo k českým specialitám patří, někdy si ho ráda dám, ale nepřeháním to s ním.

Lidovky.cz: Myslíte si, že už v Česku zůstanete?
Vypadá to, že už tady zůstanu. Mám tu rodinu a otevřela jsem vlastní květinový ateliér. Neplánuji stěhování.

Lidovky.cz: Zajímáte se o českou politiku? Jaký na ni máte názor?
Na zprávy se dívám denně a vím o politice jenom z nich. Nesleduji žádné politické debaty nebo podrobnosti, ale během předvolební kampaní a samotných voleb můj zájem vzrůstá, přestože nemám možnost volit.

Lidovky.cz: Učíte se češtinu? Je pro vás v Česku její znalost nezbytná?
Myslím si, že stále se mám čemu učit. Tady bez znalosti češtiny člověk necítí jistotu, nemůže poznat mentalitu. Háčky a čárky pro mě zůstávají oříškem, ale já se ho snažím rozlousknout!

Lidovky.cz: Po čem se vám v Česku nejvíce stýská? Co má vaše země výjimečného?
Nejvíce se mi stýská po mé rodině a kamarádech, se kterými jsme stále v kontaktu. Chybí mi rodinné oslavy, kdy se scházejí příbuzní a přátelé a jsou uvolněni, jsou sami sebou, nemusejí přemýšlet nad svou řečí a každý ví, co očekávat od ostatních.