Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Nejsem Helmut a nepřišel jsem vám opravit komín, říká Němec, který žije v Česku

Cestování

  6:00
PRAHA - Tobias Stolz-Zwilling pracuje jako mluvčí a PR ve společnosti Warhorse Studios, která se proslavila po celém světě videohrou Kingdom Come: Deliverance. Pro tento byznys je typické, že není žádný problém v tom, aby se o marketing a komunikaci globálního titulu staral poloviční Němec navzdory tomu, že samotná hra fanoušky přenese do českého středověku. A co mu na Češích nejvíc vadí? Že se rychle vzdávají a trpí předsudky.

Tobias Stolz-Zwilling foto: soukromý archiv

Co vás na Česku nejvíc překvapilo při vaší první návštěvě?
Vlastně nic. Protože moje matka je Češka, poprvé jsem sem přijel už jako nemluvně, když mě byla hrdě představit svým rodičům, mým prarodičům.

Kdy jste se rozhodl, že tu chcete zůstat nastálo? Co vás k tomu vedlo?
Ve skutečnosti jsem nikdy nechtěl zůstat natrvalo. Můj původní plán byl dokončit magisterské studium na žurnalistice v Praze. Chtěl jsem být zajímavější a nebýt “jen dalším” absolventem. Moje matka je Češka, takže jsem vždy cítil těsné spojení s touto zemí. Už jsem znal jazyk, měl jsem byt v centru Prahy. Volba, v jaké zemi mám dokončit svá studia, byla proto poměrně jednoduchá. Pak přišel den D a já jsem obdržel červený diplom, což je v Česku fakt něco, jak jsem zjistil - přinejmenším pro moje prarodiče. I když já dodnes nevidím žádnou výhodu vyplývající z toho, že ho mám. Zničehonic jsem se nechtěl vrátit zpátky domů do Německa, v Praze se mi vedlo dobře. Bylo to poprvé, co jsem žil bez rodičů, pracoval jsem jako externista pro několik českých médií a našel jsem si tu děvče. Z těch tří věcí dnes platí už jen ta první. Brzy jsem si našel práci s lepší perspektivou, kde není třeba moje špatná písemná čeština, a také novou holku. Opustit Prahu se rozhodně nechystám.

Co vám na Češích nejvíc vadí?
Češi jsou vlastně hodně podobní Němcům. Mnozí tajně berou Němce jako nějaký ideál pro různé věci, někdy mylně. Ale Češi jsou mnohem větší pesimisté. Pokud něco nevyhrají - pohár, projekt, cokoli, mají tendenci ztratit motivaci. Častěji člověk slyší “na tebe jsou tak zvědavý” než “skvělá práce”. Ale věc, která se mi opravdu nelíbí, jsou předsudky, kterým čelíte v Česku. Zvláště na venkově. V Německu se s tím setkáte také, ale tady se názory rychle stávají hodně extrémními.

Chodil jste někdy s Češkou, jaké podle vás jsou?
Ano, samozřejmě. Už jsem se spálil, takže teď zkouším Slovenku. Držte mi palce.

Český šok

Jak se žije cizincům v Česku? Jsou tu spokojení, nebo jim u nás něco chybí?

Pokud k nim patříte i vy a chcete se s námi podělit o svoje názory a dojmy, napište nám na adresu internet@lidovky.cz. Uveďte svoje jméno, národnost, proč jste do Česka přišel a připojte svoji fotografii. Jako předmět zprávy uveďte „Český šok“.

Je nějaký rozdíl v tom, jak se Češi chovají k sobě navzájem, ke starým lidem, dětem, než jak je zvykem v Německu? Jsou Češi slušní?
Myslím, že nejsem ta správná osoba, které byste se měli ptát. Protože mi v žilách vždy kolovala smíšená krev, což někdy vede k vnitřnímu sváru. Vezměte si třeba stání na červenou. Čech mi řekne, abych šel, že nikde není vidět žádné auto. Můj vnitřní Němec tomu nemůže rozumět - když svítí červená, přeci to znamená stop.

Co si myslíte o českém humoru? Libí se vám? Je hodně odlišný od toho, na který jste zvyklý?
Být Němcem v Česku ze mě dělá terč mnoha vtípků. Vyrovnám se s tím, ale nejsem Helmut a nepřišel jsem vám opravit komín. Češi rozhodně mají mnohem větší toleranci k tomu, co je ještě v pořádku a co už je přes čáru. Někdy mám pocit, že nic ve skutečnosti není přes čáru.

Zajímáte se o českou historii? Je v ní něco, co vás zaujalo?
Slovenská historie je pochopitelně spojená s českou. Přijde mi zábavné, že jejich národní hrdina je ve skutečnosti bandita. Doufám, že to nikoho nenaštve. Ale abych byl upřímný, přijde mi hodně zajímavé, jak Karel IV. převzal vládu nad zemí, která se rozpadala a přeměnil ji ve středověkou mocnost, která nakonec vládla velké části Evropy.

Pijete pivo? Jak vám chutná česká kuchyně?
Ano. Neexistuje jiný způsob jak strávit vydatné a těžké jídlo, které Češi jí. Navíc moje babička je nejlepší kuchařka, to ví všichni!

Myslíte si, že už v Česku zůstanete?
Opravdu nevím. Jedna z výhod globalizované práce je, že teoreticky neexistují žádná omezení. Na druhé straně, když se mě teď zeptáte, kde se cítím doma, odpovím vám: “A to je ta krásná země, země česká, domov můj.”

Zajímáte se o českou politiku? Jaký na ni máte názor?
Spíš ne. Zjistil jsem, že politika je hodně výbušné téma. V Německu, kdykoli se stane nějaký větší skandál v politice, někdo musí buď podat demisi, nebo opustit dobrovolně své místo. V Česku vidíte ty samé zlé úsměvy stále dokola. Nezáleží na tom, co se stalo, dokud je tu pozice, kam je možné být zvolen. Stále vybíráte ze stejné skupiny lidí. Ve společnosti to ale každý ví nejlépe - zejména po šesti pivech v hospodě. Zatímco Praha nedokáže pochopit jakoukoli jinou orientaci, než je ta směrem k Evropě, Morava má tendenci říkat: “Nebylo až tak zle za těch komunistů.” Když přemýšlíte o své bývalé holce, také si obvykle vzpomínáte jen na to dobré, tak už je náš mozek zařízen. Ale když ji nakonec znovu potkáte, hned si vzpomenete, jaká byla.

Učíte se češtinu? Je pro vás v Česku její znalost nezbytná?
To je filosofická otázka. Je čeština nezbytná k životu v Praze? Vůbec ne. Praha je úžasné místo k životu pro cizince, kteří sem mohou bez problémů přijít. Je čeština nezbytná pro mě? Myslím, že ne, ale na druhé straně hodně zjednoduší sociální interakci.

Po čem se vám v Česku nejvíce stýská? Co má vaše země výjimečného?
Vlastně po ničem. Myslím, že tu můžete mít vše. Ale mám pocit, že kvalita potravin v obchodech je v Německu mnohem lepší. Och, že bych právě šťouchl do vosího hnízda?

Autor: