2. října 2017 6:36 Lidovky.cz > Cestování > Aktuality

NOMÁDI: ‚Nejhorší nápad na světě!‘ 5 holek v tuktuku na cestě skrz Jižní Ameriku

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
A protože nás je pět holek máme tuktuky dva. A tak i dva velké problémy … | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy A protože nás je pět holek máme tuktuky dva. A tak i dva velké problémy … | foto: Šárka Kašparová/luckycesta.cz

Možná jste s ním už jednou v životě jeli. Malý, smradlavý, nesmírně hlučný a nepohodlný. Ideální jako taxík, ale pro delší trasy naprosto nevhodný. V zatáčkách nestabilní a v kopcích budí tak velkou nedůvěru, že za ním ostatní auta jedou s několikametrovým odstupem.

Když jsem si začala vymýšlet další cestovatelské dobrodružství, tuktuk byl samozřejmou součástí plánu.
O tři měsíce později jsme rozjeli crowdfundingovou kampaň a o další měsíc a půl já a další čtyři ženský vyrazily do Bogoty.

Tuktuk nebo chcete-li, motorizovaná tříkolka, má výkon deset koní, jeden válec a baterku tak slabou, že vás ani nenapadne do zapalování strkat jakékoliv elektrozařízení. To je naše vozítko, kterým v následujících měsících plánujeme ujet přes 6 000 km. Z Kolumbie do Bolívie, přes nejvyšší horu Jižní Ameriky, incké ruiny a největší solnou pláň na světě. A protože nás je pět holek máme tuktuky dva. A tak i dva velké problémy …

„Nejhorší nápad na světě!“, tak reaguje má mysl na otázku, „proč proboha zrovna tuktuk?“ Je vám 32 let a stojíte před rozhodnutím, jaké první motorizované vozidlo ve svém životě si pořídíte. Červený kabriolet, Clio po babičce nebo ojetý tuktuk? Nenechte se mýlit, jsem dlouhodobý fanoušek motorizovaných tříkolek.

Důvodů mám několik. Každá jejich porucha je vlastně docela rozkošná, protože to celé vozítko vypadá jako postižený papoušek. Rozkošné vám to, ale přijde jen do té chvíle, kdy se vám uvolní něco mezi plynem a karburátorem a nemůžete se pohnout na nejnebezpečnější cestě v Kolumbii, Alto de La Línea.

Nebo když vám ve stoupání do kopce, jehož sklon vám manuál tříkolky výslovně zakazuje, dojde mezi dvěma obrovskými kamiony benzín, protože prostě ručička ukazatele stavu pohonné kapaliny se nemůže poslední kilometry rozhodnout, co vám ukázat.

Když jsem si začala vymýšlet další cestovatelské dobrodružství, tuktuk byl samozřejmou součástí plánu.

Na tuktuk jsem si myslela už přes dva roky. Vymyšlených dobrodružství s ním jsem měla nespočet, ale to úplně první jsem si splnila se svým manželem Danem teprve na konci minulého roku. To jsme si jako digitální nomádi sbalili dva páry flipflopů, dva laptopy, dva mezinárodní řidičáky a vyrazili na Srí Lanku.

Tam se nám poměrně jednoduše podařilo vypůjčit úžasný tuktuk indické značky Bajaj. Kočičák měl najeto teprve 500 km a na další měsíc byl jen náš. Během těch třiceti dnů se nám s ním podařilo v šílené srílanské dopravní džungli najet 1 700 km. Od západu na jih, přes národní parky plné slonů, úžasná bistra místních a vážně malebné kopečky plné čajových keřů. Ukázalo se, že tuktuk je kromě jiného výborný seznamovací prostředek a hlavně: je nezničitelný. Překlopil se nám málem jen jednou. To jsme s ním omylem zajeli do banánové plantáže a polní cesta o jedné stopě ho trochu vykolejila.

Hledáme nomády nového věku!

Máte podobné zážitky, cestujete podobně zajímavým vozem a máte pěkné fotky?

Napište nám na internet@lidovky.cz. Do předmětu napište Nomádi.

Když jsem si začala vymýšlet další cestovatelské dobrodružství, tuktuk byl samozřejmou součástí plánu. A protože můj manžel není úplně cestovatelských typ, rozhodla jsem se udělat dobrodružství v holčičím stylu. 5 holek v tuktuku skrz Jižní Ameriku. Když jsem tuto větu řekla poprvé nahlas, nikdo a ani já ji nebral vážně. O tři měsíce později jsme rozjeli crowdfundingovou kampaň a o další měsíc a půl já a další čtyři ženský vyrazily do Bogoty. První tuktuk, se nám podařilo koupit necelý týden po příjezdu. Čtyři roky starý, na první pohled docela zachovalý, italský Piaggio. 

Jeho vady se ukazovaly už v průběhu koupě. Jako například, že by mu během pár dní po koupi vypršela STK. A protože jsou v Kolumbii přísně kruté úřady, nechtěly na mě tuktuka přepsat. A tak jsme musely na STKáčko. Dvakrát. Poprvé jsme neprošly kvůli emisím a nepřítomným dálkovým světlům (ukázalo se, že je Piaggio už z fabriky nemá úplně výrazné).

Zemák 2.0 (banner).

O stavu našeho prvního tuktuku vypovídá má nově nabitá španělská slovní zásoba, ke které jsem přišla během posledních deseti dnů: vyměnit svíčku, seřídit karburátor, ano má to jen jeden válec, nefunguje plyn, asi prdlo pérko, né je to někde u karburátoru … Ale také: nabarvěte ho na růžovo!

Možná jste s ním už jednou v životě jeli. Malý, smradlavý, nesmírně hlučný a nepohodlný. Ideální jako taxík, ale pro delší trasy naprosto nevhodný. V zatáčkách nestabilní a v kopcích budí tak velkou nedůvěru, že za ním ostatní auta jedou s několikametrovým odstupem.

Když jsem si propočítala finanční a časové náklady na pořízení ojetého tuktuku, došla jsem k závěru, že bude vlastně mnohem ekonomičtější pořídit tuktuk nový. Řekněme, že s mou metodikou bych nejspíš neobhájila ani zápočet z tělocviku, ale představa mít ve výpravě něco, co by mohlo fungovat, mě magicky uklidňovalo.

A tak se sedmým členem týdnu stal zbrusu nový, sněhově bíle nalakovaný, indický tuktuk značky Bajaj, u kterého výrobce zaručoval hladké řízení v kopcích. Čerstvý lak jsme z něj dostaly během následujícího týdne v jedné lakovně kolumbijského maloměsta Ibagué (má stejný počet obyvatel jako Praha …) Jsem vážně zvědavá, jak budou na novou barvu reagovat celníci na hranicích, když tuktuky mají stále v techničáku zapsáno barva: bílá.

5 holek v tuktuku

Lucka, Eliška, Klára, Martina a Šárka. To je pět holek v tuktuku, které si to míří z Kolumbie na jih Jižní Ameriky. Naším dalším cílem je pohádková poušť Tatacoa v Kolumbii. Sledujte nás také na Facebooku výpravy.

Naše první kilometry směřovaly na nevinný výlet do městečka Salento, které se nachází pouhých 120 km na východ od Ibagué. To, že se vydáváme na nejhorší, pravděpodobně nejvíce nebezpečnou a nejzacpanější silnici Kolumbie, jsme zjistili až na konci našeho dne. Představte si něco podobného jako je D1 s tím rozdílem, že čtyři hodiny jedete na jedničku (svátečně i dvojku) do kopce a neustále vás předjíždí nebo naopak vy předjíždíte několik metrů dlouhé kamióny jako z vánoční reklamy na Coca Colu. Na druhou stranu už navždy můžete v Kolumbii neskutečně frajeřit, že „jste s tímhle projeli Líneu“. Obdivuhodné pohledy a uznání si budete užívat do konce konverzace.

Tuktuk nebo chcete-li, motorizovaná tříkolka, má výkon deset koní, jeden válec a baterku tak slabou, že vás ani nenapadne do zapalování strkat jakékoliv elektro zařízení.
Lucie Radová
  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz