31. července 2017 6:22 Lidovky.cz > Cestování > Aktuality

NOMÁDI: Bílé moře, polární kruh a Solovky

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Opuštěné pobřeží ostrovů Kuzova ( mezi pobřežím a Solovkami) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Opuštěné pobřeží ostrovů Kuzova ( mezi pobřežím a Solovkami) | foto: Jiří Havel

Bílé moře je vlastně obrovskou zátokou Severního ledového oceánu v blízkosti polárního kruhu. Tato definice není právě hřejivou pozvánkou pro mořského kajakáře, který obvykle promíchává pádlem slané vody Středozemí nebo Baltu.

Tady, na Solovětských ostrovech, sotva naměříte teplotu vody 12 stupňů, často prší, fouká a nechybí ani mořské proudy, které má na svědomí příliv, respektive odliv. Od pobřeží, přesně od města Kem, kde vždycky překládali vězně na lodě už od carských dob až do šedesátých letech minulého století, je 50 kilometrů daleko.

Hledáme nomády nového věku!

Máte podobné zážitky, cestujete podobně zajímavým vozem a máte pěkné fotky?

Napište nám na internet@lidovky.cz. Do předmětu napište Nomádi.

Vězňům bylo jen málo platné, že asi do poloviny plavby zdobí pobřeží soustava ostrovů Kuzova, ale kajakáře ostrovy potěší, protože otevřené vody zbývá už jen 25 kilometrů. Samy ostrovy Kuzova jsou opředeny spoustou tajemství, vstupů do podzemí, zaniklých měst, neobjasněných labyrintů a balvanů s magickými silami a parapsychologickými jevy. Ostrovy jsou neobydlené. A ani v Kemu, ani na Solovkách nám nikdo zkoumání ostrovů nedoporučoval.

Stejně byly ale našim cílem Solovky, které dík vězení a gulagu ), jsou daleko populárnější. Z nekonečného zeleného pekla tajgy se najednou objeví klášterní věže, které pamatují už začátek 15. století. Právě tak, jak se píše v pohádkách. Na prohlídku kláštera připlouvají turisté a romantici z celého světa, na kajaku jsme ale nepotkali nikoho. Není to žádné překvapení. Dříve uvedené obtíže násobí ještě komáři, muchničky, ovádi i jiné, méně známé druhy krvežroutů, kterým Rusové jako celku říkají vystižně gnus.

Z loďky se nedá vystoupit všude, pro časté bažiny nebo bláto při odlivu. Na druhé straně jinak než právě z loďky nikdy neuvidíte průplavy mezi ostrovy, svatostánky, rozstrkané po celém souostroví, umělé kamenné hráze, rybí sádky, kamenné labyrinty, tuleně, velryby běluchy, kajky a alky. Nic není zadarmo a ani nás nechtěl mořský proud za naši drzost po dlouhé hodiny pustit zpátky k pobřeží. Usilovně pádlovat s vědomím, že se nám modrý proužek země pravděpodobně vzdaluje, patří také k nezapomenutelným zážitkům.

Návštěva tři tisíce kilometrů vzdálené, nehostinné země, vytváří samozřejmě plno otázek. Proč mnich Savatyj pojal touhu stavět klášter v takové divočině? Proč klášter opakovaně přepadali Angličané a Holanďané a proč sem uspořádal vojenskou výpravu i sám car? Proč pořád vědci a zvědavci pátrají, kdo vytvořil kamenné labyrinty a k čemu? Proč se ostrovy jmenují slavičí, když slavík v životě k polárnímu kruhu ani nepáchl?

Nic není pořádně zodpovězeno a ani není divu. Všechno je tady jaksi zapeklitě tajemné. Ani my si nedokážeme odpovědět, proč jsme se na Solovky vůbec trmáceli?

Jiří Havel
  • 0Diskuse




Najdete na Lidovky.cz