Jak to vše začalo?
Nápad vyrazit s malým autem do světa vznikl potom, co jsem zjistil, že se s trabantem dá objet celý svět. Rozhodl jsem se na nic nečekat a den po mých 22. narozeninách koupil auto, kterým by většina lidí nejela ani na nákup. Jednalo se o polské vozítko Fiat 126p, které už 31 let brázdilo silnice. Půl roku jsem auto s pomocí kamarádů opravoval, aby bylo připravené na cestu.
Proč právě toto auto?
Maluch je tak malé a jednoduché autíčko, že se dá opravit šroubovákem a kladivem kdekoliv a kdykoliv. A když už dojde na nejhorší, zvládne ho odtlačit i holka (vyzkoušeno). A to je jen zlomek z mnoha výhod, které bych na moderním autě nevyřešil. Když jedete v běžném autě městem, lidé si vás ani nevšimnou. Když ale jedete v něčem tak malém, hlasitém a netradičním, lidé nejen koukají, ale i mávají a neubrání se úsměvu.
Proč právě tato cesta?
Jelikož mám auto teprve půl roku a zatím ho teprve poznávám, řekl jsem si, že tento rok pojedu na zkušební vyjížďku po Evropě. Původní plán byl dojet k Balatonu a zpět, ale když jsem zjistil, že se tam dá dojet za pouhé dva dny, domluvil jsem se se svým kamarádem spolujezdcem, že pojedeme ještě dál. Nakonec jsme tedy projeli Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Maďarsko a Slovensko a cesta byla dvakrát delší než původní plán. Už teď ale víme, že tato cesta nebyla poslední.
Poruchy na cestě
Poruchy na cestě jsme řešili celkem 3. První dvě se objevily už v Českých Budějovicích. Jednalo se o zadřená ložiska na přední nápravě. Tento problém vznikl nejspíše mojí neodbornou montáží při kompletování automobilu. Naštěstí máme hodné kamarády, kteří nám s opravou pomohli a jelo se dál. Třetí a poslední problém vznikl v Maďarsku, kde nám praskla brzdová trubka. Odnesli jsme ji maďarskému traktoristovi a za deset minut nám ji přinesl zcela opravenou.
  |
Zážitky na cestě
Na Chorvatské hranici nám celníci po kompletní prohlídce chtěli dát vysokou pokutu, ale když jsme jim vysvětlili naši cestu a rozpočet, nechali nás bez pokuty pokračovat dál. Zdrželi jsme se v Maďarsku, kde jsme ochutnávali místní speciality a vykoupali se v Balatonu, cíli naší cesty. Poznali jsme také několik dalších cestovatelů a nad pivem jsme si vyměňovali poznatky z cest. Největším překvapením pro nás bylo, jak jsou lidé všude hodní a ochotní. Nechali nás přespat na jejich pozemku, dali snídani či pivo, popřáli šťastnou cestu a když jsme si neuměli poradit s opravou, vždy nám někdo poradil.
