NOMÁDI: Plníme si sny se starým obytňákem

Loňský rok byl plný velkých kroků a nelehkých rozhodnutí a my jsme měli pocit, že právě teď je pro nás ten správný čas vycestovat, seznámit se se zajímavými lidmi, naučit se nové věci a především investovat do sebe. Naše cesta vede přes Německo, Francii a Španělsko, rádi bychom dojeli až do Portugalska. A dál uvidíme, kam nás cesta zavede. Řídíme se heslem: „Cesta je cíl“ a každému člověku přejeme, aby svou cestu našel. Ať už povede kamkoli.

Proč jste se rozhodli cestovat „obytňákem“?
Chtěli jsme mít zázemí, místo kde tvořit a možnost cestovat bez plánu. Pracovat odkudkoli, být samostatní a soběstační.

Jak vás napadlo vsadit na téměř padesát let starý Mercedes?
Amerika, klasické obytné auto, nebo náš pan Žluťák? Byla to jasná volba, protože jsme si ho zamilovali na první pohled. A také je všeobecně známo, že Mercedes je “držák”, takže i když na něm byla opravdu spousta práce, o žádném jiném jsme nikdy neuvažovali.

Co všechno jste v autě měnili? Měli jste hned jasno v tom, co se předělá, a co zůstane?
Tak přesně na tyhle otázky jsme se snažili dlouho najít odpovědi. Chvíli jsme váhali, ale nakonec šlo všechno ven. Začali jsme úplně od začátku, šlo o kompletní předělání interiéru, elektřiny v autě, o nové solární panely, zásobník vody atd. Hodně nám pomohli kamarádi a Ondřejův otec Zbyněk. Bez nich bychom to nikdy nezvládli a se Žluťákem jezdili možná tak na Mácháč.

Absolvovali jste před vyjetím nějaké zatěžkávací zkoušky?
Měli jsme pár testovacích jízd, zpočátku pouze po okolí. Poprvé na delší cestu jsme jeli do Brna na sraz Volkswagenu. Tam získal Žluťák svou první pamětní listinu. Nebudeme tvrdit, že nebyly žádné problémy. Právě naopak. Občas nám to nejelo do kopce a vlastně ani po rovině. Těžko jsme předjeli traktor, upadly nám zadní dveře, vyhořela elektřina, do auta nám teklo, málem jsme odpálili solární panely. Ale nakonec jsme za rok vychytávání všechno zvládli, opravili a vyřešili.

Jak těžké bylo odjet?
Od té chvíle, co jsme Žluťáka měli, jsme si šetřili peníze. Začali jsme si každý měsíc dávat něco stranou. Byli jsme rozhodnutí, že chceme vycestovat a to minimálně na rok. Oba dva jsme ale měli dobrou práci, podnájem v Praze a nic nám nechybělo. Takže nešlo o snadné rozhodnutí, zvlášť kvůli rodině a kamarádům. Zároveň jsme si ale často říkali: ”A to je jako všechno? Teď už budeme jen chodit z práce do práce? Utrácet a zároveň znovu šetřit? “ Bylo nám jasné, že práci, kterou máme, musíme opustit. Chtěli jsme si ale zachovat kontakt a nějaký příjem na cestách. Naštěstí se nám podařilo domluvit práci na dálku.

Zmínili jste rodinu? Jak vaše rozhodnutí vzala?
Rodina ani kamarádi nám zpočátku moc nevěřili. Mysleli si, co nás to napadlo za hloupost. Není divu, jsme tak trochu blázni a máme mnoho nápadů, které jsme často nedotáhli. Tentokrát jsme ale měli jasno, a když začalo být zřejmé, že to myslíme vážně, zavalila nás hromada otázek ze všech stran:

”Kde na to vezmete peníze? “

“Hele a nezbláznili jste se, cestovat tak starým autem?”

“A co práce? Cože?! Výpověď?!”

“No, nepočítej s tím, že si někdy takovouhle práci ještě najdeš!”

“Jste borci, jestli tohle dáte!”

“Tak můžete jet třeba jen na Moravu, ne?”

“A to spolu jako vydržíte žít v autě?!”

“Kam jako budete chodit na záchod?”

“A kde se budete mýt?”

“Pěkný, pěkný no… to do toho dáváte takový energie a peněz, viď.

A ono se vám to pak někde posere!”

Každopádně tentokrát jsme to dotáhli do konce a za rok vše dokázali. Nakonec nás pochopili, poradili, pomohli a přidali ruku k dílu. Pomohli nám splnit si jeden z našich snů.

Jak jste plánovali cestu?
Lidé se nás ptali, kam pojedeme a co tam budete dělat. My jsme se nechtěli upínat ke konkrétnímu plánu nebo místu. Směr byl pro nás ale jasný, Španělsko. Na naší cestě je hlavním cílem neplánovat, odpočinout si, mít čas sami pro sebe, pracovat tak, aby nás to stále bavilo, a když se nám někde zalíbí, tak tam klidně zůstat. Cestujeme pomalu, v klidu a nikam nespěcháme. Když už ale plánujeme, tak používáme park4night, což je aplikace, která vám ukáže místa, kde můžete zaparkovat, přespat, anebo jen nabrat vodu.

Kde na cestování berete peníze?
Jak cestovat a zároveň si vydělat peníze? To byl náš cíl a podařilo se. Našli jsme kompromis, kterým si momentálně dokážeme přivydělat na cestách. Oba dva pracujeme jako grafici. Zároveň ale máme vlastní e-shop, kterému se věnujeme už druhým rokem. Máme rádi umění v jakékoli podobě a vždy nás bavilo cestování. Tak jsme se rozhodli spojit dvě věci, které milujeme. Tím vznikla myšlenka naší značky: Street Art T-shirt (www.streetarttshirt.com). Začali jsme tvořit originální grafický design, děláme potisky triček díly umělců, které cestou potkáme. Umění je pro nás cesta za naše hranice, stejně jako cestování.

Kam všude už jste se svým obytným autem zavítali?
Projeli jsme nádhernou Francií, pokračovali směrem přes Pyreneje do Španělska. Navštívili města Tarragona, Peniscola, Castellón de la Plana, Valencia, Xativa, Gandí, Xábia, Calp, Cartagena, Cabo de Gata, Malaga a Nový rok jsme přivítali ve městě Fuengirola. Jsme zhruba v polovině naší cesty, ale už teď máme spousty krásných zážitků. Bylo to nejlepší rozhodnutí, co jsme kdy v životě udělali. Každému přejeme, aby našel odvahu jít za svými sny. Nic víc totiž není.

Jestli vás zajímá víc o naší cestě, můžete nás sledovat Facebooku - Žluťák Mercedes nebo na Instagramu SUN ON WAY(sun_on_way).