Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

NOMÁDI: Rodina s dětmi cestuje po Evropě s karavanem

Nomádi

  6:41
My rodiče, i naše děti máme něco odcestováno, takže by se dalo říct, že jsme taková podivná rodina z karavanu. Ale pro nás jsme pořád Víťa, Renata, Magdalénka a Viktorka Válkovi. Víťa pracuje jako User Interface designér na volné noze a mě cestování zaválo k profesi virtuální asistentky.

Celá rodina v Turecku foto: Víťa Válka a Renata Válková. Rodina z karavanu

Jak to vše začalo

Šílený nápad cestovat s karavanem nejen po Evropě nás napadl v roce 2011. Sami s Víťou a později i s dětmi jsme cestovali už před nákupem karavanu. Byly to takové ty rychlé výlety po Evropě. Na týden nebo dva. Nic velkolepého. A protože s jídlem roste chuť, i naše chuť cestovat rostla.

Jednou přišel Víťa s nápadem, že si půjčíme karavan. Tehdy to nebyl problém vyzkoušet. Byla jsem na mateřské a Víťa pracoval na volné noze a nebylo tedy nutné žádat žádného šéfa o dovolení na delší nepřítomnost. Souhlasila jsem. S půjčením. Asi by to ani nebyl můj manžel kdyby nepřišel s něčím šíleným. Jednou večer mi říká, že už jeden levný ojetý karavan koupil. Asi si dovedete představit mou reakci. V té době jsme dokončovali stavbu našeho domu a do kapsy jsme měli hluboko. Nicméně nedlouho potom jsme naplánovali naši první cestu.

První cesta po Česku, potom Chorvatsko

Jeli jsme si karavan vyzkoušet do kempu v ČR, někde u Zlína. Byl to pro nás takový technický poznávací výlet a zkouška toho jestli budeme umět doplnit vodu, pustit plyn, zapojit elektřinu v kempu a mnoho dalších drobností, které jsou pro nás dnes snadné každodenní úkony. Když jsme zrovna na cestách.

Druhý, už opravdový výlet, byl s tří měsíční Viktorkou a skoro dvouletou Magdalénkou do Chorvatska. Strávili jsme celý měsíc na jednom místě v kempu. S jistotou klidného zázemí kempu a našeho karavanu. Tenkrát jsme cíleně, vzhledem k věku dětí, zvolili Chorvatsko, aby v případě potíží byla domovina nedaleko.

Projeli jsme skoro celou Evropu

Od té doby jsme projeli spoustu míst Evropy. Cestujeme většinou na jaře, na dva až čtyři měsíce. Dalo by se říci, že s každou další cestou je náš výlet delší. S karavanem jsme projeli Itálii, Francii, Španělsko, Portugalsko, Turecko, Chorvatsko, Řecko a kousek Afriky (Maroka). Máme rádi teplo a tak nás to nějak pořád táhne na jih. Možná i pro to, že naši republiku opouštíme v době kdy je ještě zasněžená a mrazivá.

Jaro na cestě

Po cestě na jih potkáváme jaro ve všech možných podobách a teplotách. Stejně mě, ale trošku mrzí, že nevidím jaro na naši zahradě. Na zahradě trávím ráda volný čas a tak nějak mi schází, že nevidím to své  - jak se probouzí a kvete. Vracíme se začátkem léta a celé léto pak trávíme doma. Na štěstí mám tátu, který zasadí rostlinky zeleniny, kam se před odjezdem domluvíme, hlídá nám dům a krmí kočky.

Kdybych měla říct, co na cestách trpí, tak je to setkávání s rodinou, přáteli a touha po kutění na zahradě. Někdy mám strašnou chuť posekat v kempu trávu nebo vyplet nějaký záhonek květin. Pro holky jsou to kamarádi ze školy a školky a i všechny ty hračky co museli zůstat doma a nevešly se do karavanu, aby mohly cestovat s námi.

Škola a domácí učení

Časem se z Majdy stala školačka a my mysleli, že tím pro nás cestování skončí a vrátíme se ke krátkým týdenním výletům. Ale cestování jsme nechtěli opustit. A tak jsme začali hledat školu, kde by cestování nebyl problém. Majda tak nyní chodí do alternativní školy, kde je moc spokojená. Když jsme na cestách, tak ji učím podle týdenních plánů, které mi chodí ze školy emailem. A když jsme doma, chodí holky do školy i do školky jako všechny ostatní děti.

Cestování nám přineslo obrovskou svobodu. Odpočinek a nekonečné poznávání...
Projeli jsme skoro celou Evropu

Holky tak poznávají své vrstevníky a učí se chování ve společnosti. No a když doma nejsme, tak ochutnáváme vše, co cizí krajina nabízí. Užíváme si čas strávený spolu a jsme rádi, že se vidíme celý den a můžeme se věnovat všemu, co nás napadne. Je to krásná protiváha k času doma, který je hodně pracovní, jak pro nás, tak pro holky. Totiž když jsme doma, jsou holky ve škole a pak v koužcích a sejdeme se jako rodina mnohdy až večer. A večery všedních dní jsou jako u většiny ostatních s dětmi. Jsou spíše o večeři a přípravě na další den (takže najíst, vyčistit zuby a spát).

Na cestách žijeme volněji. Bez rutiny

Na cestách mnohdy nevíme ani co je za den a vůbec nás nezajímá, kolik je hodin. Když se nám chce spát, tak spíme a když už je venku světlo, tak vstaneme. Dopoledne se učíme, vaříme a odpoledne se věnujeme tomu, co nás zrovna trkne do nosu, ale samozřejmě i pracovním povinnostem. Víťa pracuje celý den, i když o něco méně než doma. Některé dny jsou vyloženě cestovní a trávíme je přesunem na jiné místo. V těchto dnech si užíváme krajinu a nikdo se neučí ani nepracuje. I proto se někdy na oplátku učíme v sobotu nebo v neděli. Když jsme zrovna ve středu a ve čtvrtek cestovali.

Na cestách chodíme do místních restaurací a ochutnáváme tradiční jídla. Snažíme se jíst zdravě a tak hodně vaříme z lokálních potravin nakoupených na trzích a u cest. Chodíme i do supermarketu a občas si dovolíme i něco jako hranolky, zmrzlinu a sladkosti. Já jsem s letošním výletem přijala paleo výzvu a tak se snažím jíst bez cukru a bez pečiva a tak nějak podle paleo pravidel. Je to pro mě nové, ale vyhovuje mi to. Většinu obědů, co vařím vařím podle sebe a tak jí zdravě celá rodina.

Hledáme nomády nového věku!

Máte podobné zážitky, cestujete podobně zajímavým vozem a máte pěkné fotky?

Napište nám na internet@lidovky.cz. Do předmětu napište Nomádi.

Cestování nám přineslo obrovskou svobodu. Odpočinek a nekonečné poznávání cizích řečí, zvyků, chutí, vůní a barev. Největším darem je pro mě nehlídání času. Nikam nespěcháte, nikde nemáte domluvenou schůzku a to celé čtyři měsíce.

Na cestách potkáváme jiné cestovatele z České republiky, ale i z celého světa. Minulý týden jsme se zrovna s jednou českou rodinou z obytného auta plánovaně potkali a bylo to příjemné setkání. Máme společnou cestu Španělskem a Portugalskem, takže máme v plánu naše cesty ještě jednou protnout. V Portu se setkáme s rodinou Tatranských, kteří patří také mezi známé cestovatele s dětmi a tak už se na setkání těšíme, protože jsme o sobě hodně četli, ale ještě jsme se osobně neviděli. S takovými lidmi navazujeme nová přátelství, vyměňujeme si cestovatelské zkušenosti a tipy na výlety.

Pomaloučku a nikam nespěchat

Dlouhodobé, tak zvané pomalé, cestování určitě doporučuji všem, kteří rádi cestují, práce jim to dovolí a jsou třeba dnes pohlceni stereotypem. Je to úplně jiný odpočinek, jet někam na měsíce, než na jeden či dva týdny. Už to totiž není cestování, ale je to životní styl, který vás pohltí a naplní vás rovnováhou a klidem.

Všem kdo o tomto cestování přemýšlejí držím palce, ať se správně rozhodnete. Třeba se někde na cestách potkáme jako se nám už mnohokrát podařilo. Přeji vám všem krásné dny!

Cestování rodiny Válkovy můžete sledovat na jejich webu http://vitavalka.cz/. Jak funguje virtuální asistentka najdete zde: https://navolnenoze.cz/prezentace/renata-valkova/

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...