Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

O uprchlících se ve Švédsku píše věcně a bez hysterie, ne jako u nás, říká Češka

Cestování

  6:59
„V metru nebo na ulici se s vámi nikdo nebude vybavovat,“ říká Češka, která žila ve Švédsku o uzavřenějších místních obyvatelích. Co na nich ale Anežka Chudinová opravdu ocenila, bylo uznání nutnosti pauzy na kávu. „Tomu se mimochodem říká „fika“, a pro Švéda je to podobně základní výraz jako pro Čecha „pivo“. A i když se považuje za politickým děním nedotčeného člověka, oceňuje přístup Švédů a švédských médií k uprchlické krizi.

Anežka Chudinová vyjela do Švédska v rámci studia čtyřikrát. foto: Archiv Anežky Chudinové

Lidovky.cz: Vzpomenete si na první dny po přestěhování? Co vám nejvíce ulpělo v paměti?
Mým největším problémem byla vždycky cesta na první místo určení, tak jsem první dny trávila hlavně kontrolou jízdních řádů a map ovlivněná zkušeností s půlhodinovým čekáním v mrazu autobus, který nakonec ani nepřijel a do školy jsme šlapaly závějemi sněhu. Tehdy si připadala jako v Dětech z Bullerbynu.

Lidovky.cz: S čím jste v cizině narazili? Je nějaký český zvyk, který byl pro okolí krajně nezvyklý?
Jako Češka jsem zvyklá smrkat do kapesníku před ostatními lidmi, ale postupně jsem zjistila, že to kromě mě nikdo nedělá a že to většině Švédů asi připadá nechutné. Jeden známý mi jednou poskytl poměrně detailní popis toho, co všechno se mu honí hlavou, když vidí člověka smrkat na ulici, a tak od té doby ve Švédsku posmrkuju, ale v Čechách smrkám do kapesníku.

Taky myslím, že jsem trochu nešvédská, co se týče určení času a místa. Ráda používám výraz „kolem“ a myslím tím, že přijdu třeba pět minut po třetí, zkrátka tak, jak mi to vyjde. Po několika zkušenostech s kontrolními smskami, kde jsem, jsem se už snažila vypočítat si čas tak, abych dorazila na minutu přesně. Myslím, že kromě toho jsem s ničím vyloženě nenarazila.

Česká kultura podle mě není až tolik odlišná, ale člověk si samozřejmě musí zvykat třeba na to, že se s ním v metru nikdo na ulici nebude vybavovat jen tak (což jsem sice kvitovala s povděkem, ale po čase už člověku tahle neviditelnost může připadat trochu frustrující) a všichni neustále někam spěchají. V porovnání s Čechy jsou Švédové rozhodně víc uzavření a posunout se z kategorie „známý“ do kategorie „kamarád“ chvíli trvá. Taková je alespoň moje zkušenost.

Na co se ve Švédsku poměrně dobře zvyká, je fakt, že si ve většině podniků po zaplacení jedné filtrované kávy můžete chodit dolévat, kolikrát chcete. Podobně je tomu i s pravidelnými přestávkami na kávu a něco sladkého. Tomu se mimochodem říká „fika“, a pro Švéda je to podobně základní výraz jako pro Čecha „pivo“. Líbí se mi taky, že i v tom nejzapadlejším obchodě mají ovesné mléko a další dobré výmysly, zatímco u nás s tím ještě pořád trochu bojujeme. Oceňuju taky lístečkový systém a fakt, že i zeleninu na trhu nebo vstup na toalety můžete zaplatit kartou. To mi v Čechách chybí.

Kdo je Anežka Chudinová?

Anežka má 24 let a blíží se ke konci svých studií skandinavistiky v magisterském programu, kde se věnuje především švédštině. Zajímá ji švédská i česká kultura, výtvarné umění v různých podobách a alternativa. Je aktivní členkou Skandinávského domu, ve volném čase se věnuje projektu Isaac v úzkých zasvěcenému osvětovému švédskému komiksu o úzkosti, kreslí a čte. Ve Švédsku byla nejen jako turista, ale čtyřikrát i jako student; na letní škole ve Fränstě, studijních pobytech ve Falunu a Önnestadu a nedávno se vrátila ze stáže v Českém centru ve Stockholmu.

Lidovky.cz: Chcete se do Česka ještě někdy vrátit?
Momentálně v Česku jsem a ještě tu nějaký ten pátek zůstanu, ale na svá oblíbená švédská zákoutí myslím téměř každý den, takže pevně věřím, že se tam zase podívám. Cítím se tam skoro doma.

Lidovky.cz: Existuje nějaké české jídlo, které vám v cizině chybí? Uvařil jste přátelům v zahraničí nějaké české jídlo? Jak jim chutnalo?
Chleba. Hutný žitný chleba se semínky. Ne že by se nedal sehnat, ale pokud jste chudý student, co počítá každou korunu, tak si takové drahé špásy odpustíte. Během mého prvního delšího pobytu ve Švédsku mě touha po tvrdé chlebové kůrce dokonce přiměla k vlastnímu pečení. Na vaření českých specialit zatím nedošlo, vždycky se to nějak zamluvilo, ale vzhledem k tomu, že nejím jako typický Čech, by se ode mě asi stejně žádné legendární svíčkové mí švédští přátelé nedočkali. Jednou jsem ale kamarádům popisovala, jakým způsobem se připravuje oblíbený smažený sýr, a netvářili se moc nadšeně...

Lidovky.cz: Máte děti? Učíte je česky?
Nemám, ale přivydělávala jsem si hlídáním dítěte, na které jsem mluvila česky, když rodiče nebyli doma (za jejich přítomnosti jsem používala švédštinu, aby věděli, co tomu drobkovi říkám). Tak třeba mu něco utkví v paměti.

Anežka Chudinová s losem.

Lidovky.cz: Jaké jsou první asociace, které slýcháváte, když řeknete, že jste z Česka?
Mám k tomu takovou pěknou historku. Když padl tento dotaz a já odpověděla, že jsem z Česka, dotazovatel se rozesmál a povídá: To je ta země, kde máte levnější pivo než vodu, žejo? Pivo stojí tím pádem na prvním místě, Švédové jsou taky nadšení z Prahy a většina z nich ví o existenci Jaromíra Jágra. Ale netroufla bych si tvrdit, že si každý s Českem něco spojí, to byli spíš ti, co už mají něco nacestováno. Můj „tatínek“ například do doby, než jsem u nich začala dělat slečnu na hlídání, vůbec netušil, kde Česko leží a jak čeština zní. Ale myslím, že se mi povedlo udělat Česku dobrou reklamu a že se do Prahy (anebo do Brna) někdy přece jenom vydají. Náš pan domácí měl dokonce české kořeny a z faktu, že jsem Češka, byl tím pádem nadšený.

Lidovky.cz: Sledujete tamní politiku? Liší se politická kultura od té naší?
Prohlašuju o sobě, že jsem apolitický typ, ale některých rozdílů si člověk všimne i jen tak mimoděk. Podzim jsem strávila v jihošvédském kraji Skåne, kousek od Malmö, tehdy se hodně propíralo uzavírání hranic a i u nás na škole bydlelo pár uprchlíků. Rétorika švédských a českých médií stála v naprosto fascinujícím kontrastu. Připadalo mi, že se ve Švédsku snaží lidem aspoň vysvětlit, co se děje, kam jdou peníze, kterými přispívají (v Metru tomu věnovali jednu velkou stránku), zatímco u nás se v mainstreamových médiích jen málokdy psalo věcně, bez zbytečných emocí a hysterie. Ale ani Švédsko samozřejmě není dokonalé a rozhodně tu nejsou jen milí lidé s růžovými brýlemi, jak se často povídá. Jen mi švédská politika připadá o něco přímější a transparentnější, přestože dovedu si představit, že by se mnou někteří mí místní přátelé nesouhlasili.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!