Každý rok utratí územní správní celek Charente-Maritime na západě Francie několik set tisíc eur na údržbu pevnosti, což je kapka v moři v porovnání se zisky z této hvězdné budovy, které vytvářejí turisté.
„Pevnost Boyard je taková naše Eiffelova věž,“ usmívá se Stéphane Villain, zástupce šéfa okresní rady a předseda turistického odboru Charente-Maritime. „První otázka, kterou nám pokládají všichni turisté, co přijedou, zní: ‚Kde je pevnost Boyard?‘,“ říká. Každý rok sem zavítají tisíce návštěvníků obdivujících strohou siluetu pevnosti, která je dostupná jen lodí nebo vrtulníkem.
Stejnojmenná soutěž, která se začala vysílat v roce 1990 a stále pokračuje, se točí celá v pevnosti. Skupina soutěžících prochází různými fyzickými zkouškami, ať je to zápas v bahně nebo skok na laně, řeší logické hádanky a rébusy, a také překonává strach z hadů, pavouků, škorpiónů či neznáma číhajícího ve tmě. To vše proto, aby během stanoveného časového limitu získali poklad.
Soutěžící se seznámí s obyvateli pevnosti od moudrého otce Fourase, přes svalnatého obra, trpaslíky, muže s tygřími hlavami i krotitelku skutečných tygrů střežících poklad.
Koncept hry koupila i Česká republika
Více než 25 let tento recept funguje a šíří se do dalších zemí. Zhruba 40 států (včetně České republiky) už koupilo koncept hry. Do pevnosti přijíždějí nejen s vlastními týmy, ale také s vlastními moderátory, vlastním představitelem otce Fourase a podobně. Pevnost Boyard se tak dočkala vlastní verze například v Belgii, Švýcarsku, Libanonu či v kanadské frankofonní provincii Québec.
„Letos sem znovu přijedou natáčecí týmy ze Švédska, Maroka, České republiky a Slovenska. A poprvé tu budeme mít rumunský tým,“ řekl Eric Buron, produkční ředitel Pevnosti Boyard.
Je jisté, že se Charente-Maritime velmi pečlivě stará o svou pevnost, která je na otevřeném moři ze všech stran vystavená řádění živlů. V únoru budovu poškodily tři bouře následující po sobě a vzedmuté moře způsobilo prasklinu ve zdi, která se oddělila od vnitřního nádvoří pevnosti.
Budova už ostatně není nejmladší - začala se stavět v roce 1803 na příkaz Napoleona prvního a dokončena byla v roce 1857. Původně byla určená k ochraně zbrojnice v Rochefortu před anglickými výpady a pevnost střežila posádka čítající 250 vojáků. Později se přeměnila na vězení.
V roce 1913 přestala být pevnost součástí vojenského majetku a nepoužívala se až do roku 1950, kdy byla zapsána na seznam historických památek. I pak ale ležela ladem, než ji v roce 1962 v aukci koupil jistý belgický zubař. Ten ji v roce 1988 prodal producentovi televizních her Jacquesovi Antoineovi, jemuž se už v hlavě rýsoval nový koncept soutěže.
Následujícího roku byla pevnost prodána za symbolický frank departementu Charente-Maritime, aby se postaral o veškerou obnovu a údržbu stavby. Především bylo nutné zpevnit betonové stěny a vyzdít chybějící mezery po vydrolených kamenech. Nyní je pevnost opět ve stavu, který odpovídá jejímu označení - pevná jako skála pod ní.
